Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výzva pro astronomy-amatéry: Pozorujte Venuši!

Výzva pro astronomy-amatéry: Pozorujte Venuši!

Venus_Express_3.jpg
Evropská kosmická sonda VENUS EXPRESS, která byla v listopadu 2005 vypuštěna k Venuši, brzy dolétne ke svému cíli. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude navedena 11. 4. 2006. Sonda bude studovat Venuši prostřednictvím 7 vědeckých přístrojů po dobu minimálně dvou "venušanských" roků, tj. přibližně 1000 dnů.

Určitou dobu po navedení budou prováděny korekce dráhy tak, aby byla sonda umístěna na pracovní oběžnou dráhu. Pravděpodobně v květnu zahájí sonda vědecký výzkum druhé planety Sluneční soustavy (podle vzdálenosti od Slunce). Zatím Evropská kosmická agentura ESA, která je provozovatelem sondy VENUS EXPRESS, vydala prohlášení k astronomům-amatérům, které vyzvala k účasti na projektu pozorování Venuše s názvem VAOP (Venus Amateur Observing Project). Jak bylo uveřejněno, pozorování astronomů-amatérů doplní údaje, které budou získány přístroji na palubě sondy VENUS EXPRESS.

Je pravdou, že vedení projektu VAOP především očekává účast "profesionálních" astronomů-amatérů, kteří jsou vybaveni velkými dalekohledy a kvalitními kamerami s řadou filtrů. Od pozemních pozorovatelů se očekává získávání fotografií atmosféry a oblačnosti Venuše, pořizovaných ve viditelném, blízkém infračerveném a blízkém ultrafialovém světle (tj. na vlnových délkách 350 až 1000 nm).

Venus_amater.jpg

Kamery, pracující ve stejných oblastech elektromagnetického záření, jsou nainstalovány i na palubě sondy VENUS EXPRESS. Přestože záběry z kamer na palubě sondy budou mnohem detailnější, důležitá budou i méně kvalitní pozemní pozorování. Sonda totiž nemůže provádět monitorování oblačnosti Venuše nepřetržitě. Nastanou určitá období, kdy povrch Venuše bude viditelný ze Země, avšak nebude se nacházet v objektivech kamer na sondě (vzhledem k charakteru její oběžné dráhy). Pozemní pozorování mohou zaplnit časové "mezery" v pořizování snímků z paluby kosmické sondy, a dále to bude dobré srovnání výsledků, získaných pomocí dvou různých metod výzkumu.

Podrobnější informace najde zájemce na uvedených internetových stránkách.

Zdroj: sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



44. vesmírný týden 2025

44. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter

Další informace »