Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sledování Slunce sondou SOHO prodlouženo

Sledování Slunce sondou SOHO prodlouženo

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Na zasedání vědeckého programového výboru ESA ve dnech 15. a 16. května 2006 bylo odsouhlaseno prodloužení mise SOHO. Ukončení činnosti této evropské sondy tak bylo posunuto z dubna 2007 na prosinec 2009. Další financování programu zajistí, že SOHO bude hrát vedoucí úlohu ve flotile slunečních sond, jejichž starty se uskuteční v příštích několika letech.

Od svého vypuštění 2. 12. 1995 poskytovala kosmická observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) do té doby nebývalý pohled na Slunce - a nejen na tu část Slunce, která je přivrácena k Zemi. Dva vědecké týmy vypracovaly novou metodu pro využití sondy SOHO ke studiu podmínek na odvrácené straně Slunce.

Po desetiletém pobytu ve vesmíru sonda SOHO úspěšně pokračuje v monitorování sluneční činnosti na "povrchu" Slunce, a také umožňuje vědcům studovat nitro Slunce registrací seismických vln, které se pohybují napříč slunečním povrchem.

Více než 2300 vědců použila data z této sluneční observatoře a posunula vpřed svůj výzkum, přičemž bylo publikováno více než 2400 vědeckých prací v nejrůznějších časopisech. Během posledních dvou let byla přijata k publikování každý pracovní den alespoň jedna práce na základě údajů ze sondy SOHO.

Během příštích dvou let se k sondě SOHO připojí dalších 5 observatoří, jejichž úkolem bude výzkum Slunce. Japonská organizace JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) připravuje sondu s názvem Solar B, jejíž start je naplánován na konec září tohoto roku. Na tomto projektu bude ESA spolupracovat zapojením svých pozemních přijímacích stanic, které budou přijímat data z této japonské sluneční družice.

Na příští rok plánuje ESA vypuštění technologické zkušební družice Proba-2, která bude vybavena vědeckými přístroji ke sledování Slunce. Především ponese na své palubě doplňkové zařízení ke kameře EIT (Extreme ultraviolet Imaging Telescope) na sondě SOHO. Zatímco kamera EIT se koncentruje na původ a počáteční vývoj slunečních erupcí, kamera na družici Probe-2 bude schopna sledovat tyto jevy i do větších vzdáleností od povrchu Slunce.

NASA plánuje vypuštění dvojice družic s názvem STEREO v tomto roce (podle publikovaných informací by se měl start uskutečnit 22. 7. 2006) a start družice Solar Dynamic Orbiter je plánován na srpen 2008. Dávno vypuštěná sonda SOHO je již zastaralá, zatímco tyto nové družice ji budou obklopovat jako rozhodující členové týmu. Přesto bude SOHO poskytovat například rozhodující třetinu pohledu na Slunce a podporovat tak analýzu dat z projektu STEREO. Kromě toho koronograf na sondě SOHO zůstává i nadále unikátní. Tento přístroj je schopen odstínit záři slunečního disku tak, že je jím možno studovat tenkou vrstvu sluneční atmosféry.

Tato flotila nových vědeckých družic zvýší mezinárodní spolupráci vědců, zaměřenou na dlouhodobý výzkum Slunce a jeho vlivů na Zemi a na další tělesa Sluneční soustavy v rámci programu ILWS (International Living With a Star).

Program ILWS může vyvrcholit startem pokročilé observatoře ESA s názvem Solar Orbiter někdy kolem roku 2015. Tato družice je konstruována pro vypuštění na dráhu, přibližující se do blízkosti Slunce, čímž získáme detailní pohled na energetické procesy v srdci naší Sluneční soustavy.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »