logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Spica, Mars a zatmělý Měsíc
ČAM Březen 2014
Česká astrofotografie měsíce
Měsíc s letadlem
Rostislav Kalousek
Měsíc s letadlem Foto: Rostislav Kalousek
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Venuše (-4.6) jasně září ráno jako JItřenka. Mars (0) je vidět v druhé polovině noci. Jupiter (-2.6) jasně září téměř celou noc. Saturn (+0.5) je vidět v druhé polovině noci.
-- o O o --
Optické úkazy v atmosféře Mapa oblohy
Družice
Exoplanety nadále překvapují astronomy 2006.06.07 15:31
exoplanety-jadra.jpg Během srovnávací analýzy chemického složení exoplanet typu "horkého Jupitera" a složení hvězd, kolem nichž obíhají, se podařilo evropským astronomům objevit několik zajímavých zákonitostí. Vědci předpokládají, že získané výsledky mohou vést k přehodnocení současné teorie vzniku planet.

Astronomové objevili již 188 planet mimo naši Sluneční soustavu. Mezi nimi je i 10 exoplanet, které byly objeveny na základě poklesu jasnosti pozorované hvězdy díky tomu, že došlo k přechodu neviditelné planety před kotoučkem hvězdy - tzv. tranzit (obdobou je pozorování přechodu Merkuru či Venuše přes sluneční disk). Předpokladem je seřazení Země, exoplanety a hvězdy do jedné přímky. Z tohoto důvodu je možné pozorovat především přechody obřích exoplanet, jejichž dráhy se nacházejí poměrně blízko mateřské hvězdy. Planety tohoto typu označují astronomové termínem "horký Jupiter". Touto metodou doposud objevené exoplanety mají hmotnosti v rozmezí od 110 do 430 hmotností Země. Častěji se však hmotnosti exoplanet vyjadřují v hmotnostech Jupitera, největší planety Sluneční soustavy. Jupiter svojí hmotností 318krát převyšuje hmotnost Země.

Nehledě zatím na malý počet tranzitních planet, mohou však být klíčem k poznání procesu formování planetárních soustav. Zatím totiž pouze u těchto planet jsme schopni určit nejen jejich přibližnou hmotnost, ale i průměr. Tyto veličiny pak umožní vypočítat jejich střední hustotu a odhadnout jejich chemické složení. Avšak pro získání přesných údajů je nutné znát ještě vnitřní strukturu planet.Situace je o to složitější, že nemáme dostatečné množství informací o chování látky při mimořádně vysokých tlacích (tlak uvnitř obřích planet více než miliónkrát převyšuje hodnotu atmosférického tlaku na zemském povrchu). Při předběžných výzkumech devíti tranzitních exoplanet, známých v dubnu 2006, se podařilo více či méně přesně určit strukturu pouze u nejméně hmotné planety. Jak se ukázalo, je složena z masivního jádra, složeného z těžkých kovů (o hmotnosti přibližně 70 hmotností Země) a z obálky, složené z vodíku a helia, jejíž hmotnost dosahuje 40 hmotností Země. Také bylo známo, že ze zbývajících 8 exoplanet se 6 skládá především z vodíku a helia, podobně jako Jupiter či Saturn, avšak hmotnosti jejich případných jader se nepodařilo určit. Poslední dvě obří exoplanety se ukázaly být příliš hmotné a jejich stavbu nelze popsat jednoduchými modely.

Porovnáním všech dosavadních předběžných údajů a zahrnutím do výpočtů dvou mimořádně hmotných planet poprvé tým evropských astronomů, jehož vedoucím byl Tristan Guillot (CNRS), určil, že všech 9 tranzitních planet má podobné vlastnosti, tj. že jsou složeny z jader o hmotnosti od 0 (jádro chybí nebo je příliš malé) do 100 hmotností Země a z plynných obálek. Z toho vyplývá, že některé planety typu "horkého Jupitera" musí obsahovat mnohem více těžkých kovů, než se předpokládalo. Při porovnání hmotnosti těžkých kovů v planetách s obsahem kovů v jejich mateřských hvězdách astronomové rovněž objevili určitou korelaci. Planety, které se zformovaly na oběžných drahách kolem hvězd, které obsahují podobné množství kovů, jako například naše Slunce, obsahují ve svém nitru malá jádra. Naopak planety, které vznikly kolem hvězd, obsahujících 2 až 3krát více kovů než Slunce, mají ve svém nitru jádra mnohem větších rozměrů.

Současné modely vzniku planet nemohou vysvětlit přítomnost velkého množství těžkých kovů v planetách typu "horký Jupiter". Takto získané výsledky svědčí o tom, že je nutno současné modely formování planetárních soustav přepracovat.

Tato korelace mezi složením hvězdného a planetárního materiálu bude nejspíše potvrzena při dalších objevech exoplanet astrometrickou metodou (sledováním poklesu jasnosti hvězdy při "zastínění" planetou - tzv. tranzit). Je zajímavé, že výsledky dosavadních pozorování vysvětlují, proč je těžké tyto planety objevit pozemními pozorovacími prostředky: většina těchto exoplanet obsahuje ve svém nitru velmi hmotné jádro, a proto mají menší rozměry, než astronomové doposud předpokládali. V říjnu tohoto roku se plánuje vypuštění kosmické observatoře COROT. Tato astronomická družice by měla podle předpokladu objevit a určit charakteristiky několika desítek tranzitních exoplanet v okolí cizích hvězd včetně planet malých rozměrů a planet na vzdálených oběžných drahách.

Na závěr je nutné říci několik slov o desáté objevené tranzitní exoplanetě XO-1b, která byla objevena teprve nedávno pomocí velmi levného amatérsky vyrobeného dalekohledu. Jedná se o mimořádně velkou planetu, obíhající kolem hvězdy slunečního typu. Výzkumy ukázaly, že má ve svém nitru velmi malé jádro, což zcela zapadá do nastíněné korelace mezi chemickým složením materiálu, ze kterého vznikla hvězda a planeta.

Zdroj: novosti-kosmonavtiki.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 6060x   Tisk
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
Letní úpická expedice 2014
AstroTábor 2014

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Dragon zítra online: I přes výpadek multifunkční řídící jednotky na ISS dnes NASA kývnula na start soukromé lodi Dragon ke stanici v pondělí 14. dubna ve 22:58 SELČ. Podrobnosti + zprávy z průběhu startu na astro.cz zítra od 22:15!
04.13 21:39 Kosmo V. Straka

Je Dragon prokletý?: Špatné počasí bránící včasnému převozu prvního stupně rakety na kosmodrom, kontaminace nákladového prostoru olejem ze šicího stroje, zničení sledovacího radaru vojenského letectva zkratem. To všechno dosud oddálilo směrem do budoucna start třetí operační lodi Dragon ke stanici ISS. Start je nyní v plánu v pondělí večer našeho času (počasí: na 70 % OK). Nebo ne? NASA nyní zhodnocuje páteční selhání jedné řídící jednotky na palubě stanice a její dopad na operace při misi Dragonu. Bude zase odklad? Dozvíme se v neděli.
04.12 19:39 Kosmo V. Straka

Rok Artura Krause - pod pradubickou oblohou aneb jak to viděl Kraus: Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomická společnost Pardubice Vás srdečně zvou dne 18. dubna od 18:00 do 24:00 na mimořádné pozorování pod otevřenou oblohou. Oslavte s námi 160. výročí barona Artura Krause, zakladatele první lidové hvězdárny v Čechách.

Pozorování se uskuteční na prostorném nábřeží řeky Labe nedaleko sídliště Polabiny. Více informcí o místě pozorovaní najdete na oficiálním webu projektu ROK ARTURA KRAUSE

TĚŠÍME SE NA SETKÁNÍ S VÁMI!

04.11 14:53 Astro P. Komárek

TV Noe: V archivu TV Noe můžete již sledovat pořady Hlubinami vesmíru s dr. Tomášem Gráfem, cesta světla 1. díl a 2. díl.
04.10 23:17 Nezařazeno J. Suchánek

Zdeněk Kopal 100 let: Fotografie ze vzpomínkové akce konané minulý pátek k nedožitým stým narozeninám našeho předního astronoma, profesora Zdeňka Kopala, naleznete v naší galerii.
04.10 15:16 ČAS redakce

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce