Astronomická olympiáda 2005/2006 - 3. ročník skončí pražským finále 9.června
V pátek 9. června 2006 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskuteční finále 3. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií.
24 finalistů z celé České republiky, ale také jeden ze Slovenska, se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Odpoledne je pak čeká přednáška Doc. RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. z Masarykovy univerzity v Brně "Zaostřeno na Slunce". Z rukou RNDr. Jiřího Grygara, CSc. jako čestného předsedy České astronomické společnosti obdrží finalisté diplomy a řadu odměn. První tři si odvezou dalekohledy - pro třetí místo je připraven kvalitní triedr, pro druhé a první místo astronomické dalekohledy značky Celestron. Tyto ceny poskytla firma Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). Všichni finalisté obdrží knihy od Nakladatelství Akademie věd ČR Academia (www.academia.cz). Letošního celostátního finále se zúčastní ředitelka odboru pro mládež MŠMT Ing. Eva Bartoňová.
V sobotu pokračuje finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Finalisté Astronomické olympiády se budou moci podívat na odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a ptát se vědeckých pracovníků a pozorovatelů, kteří výzkum vesmíru vykonávají.
Astronomická olympiáda je v průběhu školního roku rozdělena do tří kol. První kolo probíhá na školách. Z něho pak postupují ti, kteří byli alespoň částečně úspěšní. V druhém kole, které je korespondenční, už musely děti více zabrat včetně provedení praktických pozorování pod oblohou či návštěvy blízké hvězdárny.
Exkurze 2005
Letošního, již třetího, ročníku se v jeho prvním kole zúčastnilo 3978 prací z celkem 294 škol a institucí. Do druhého (korespondenčního) kola postoupilo 1617 dětí, ze kterých 24 nejlepších dorazí na pražské finále. Nemalé časové i finanční náklady, které Česká astronomická společnost na Astronomickou olympiádu vydává, jsou velmi dobře vynaloženy - podpora dětí se zájmem o astronomii, vědu, souvislosti a s chutí a ochotou udělat něco navíc než co jim škola nezbytně předpisuje, je vynikající investice. Na Astronomické olympiádě spolupracuje řada hvězdáren a planetárií v České republice v podobě konzultací. Ceny pro finalisty poskytly Hvězdárna v Karlových Varech, Hvězdárna ve Valašském Meziřící, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně, Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti, Hvězdárna v Úpici, Hvězdárna a planetárium Plzeň, Hvězdárna Vsetín a Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích. Ceny také poskytlo pražské Kartografické vydavatelství Žaket (www.zaket.cz). Partnerem doprovodného programu je Astronomický ústav AV ČR a Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy.
Finále Astronomické olympiády je přístupno pouze pozvaným. Novinářům budou umožněny rozhovory s finalisty. V příloze je podrobný program finále. Více o jednotlivých kolech Astronomické olympiády i o minulých ročnících na http://olympiada.astro.cz. Zde také najdete např. seznam letošních finalistů včetně jejich školy a města, odkud jsou.
Program 3. kola Astronomické olympiády - Finále
Místo konání: Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 (naproti Národnímu divadlu) - 2. patro, místnost 206
Pátek 9. června 2006
9.00-10.00
Registrace finalistů
10.00-10.30
Zahájení finále
10.30-11.45
Finále Astronomické olympiády
11.45-12.00
Závěr finále
12.00-14.30
Přestávka na oběd a na prohlídku centra Prahy
14.30-15.45
Přednáška Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. - Zaostřeno na Slunce
16.00-17.00
Vyhlášení výsledků, slavnostní předání cen - RNDr. Jiří Grygar, CSc.
18.00-19.00
Exkurze na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně
Sobota 10. června 2006
9.15 cca15.00
exkurze a setkání s astronomy observatoře Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově (sraz v 9:15 v prostoru staré hvězdárny uprostřed areálu)
Exkurze na toto vědecké pracoviště je pro finalisty AO a jejich doprovod zdarma. To však není největší výhoda exkurze. Kromě standardní prohlídky hvězdárny včetně prohlídky největšího dalekohledu v ČR finalisté navštíví specializovaná pracoviště a bude možno si prohlédnout jejich přístroje. Také se s nimi sejdou vědečtí pracovníci observatoře, kteří reálně vědecký výzkum vykonávají. Navštíví tak např. Sluneční oddělení (bude-li jasno, bude možné pozorovat Slunce, jinak ukázka alespoň ze záznamu), Oddělení meziplanetární hmoty a jeho bolidové kamery a také robotizovaný dalekohled BART skupiny astrofyziky vysokých energií.
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
