Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Před sto lety byla uvedena do provozu ondřejovská hvězdárna

Před sto lety byla uvedena do provozu ondřejovská hvězdárna

cent_plosina_z_CK.jpg
Na 1. srpen 2006, čtrnáct dní před zahájením pražského kongresu Mezinárodní astronomické unie, připadá významné výročí hvězdárny Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Uplyne totiž 100 let od prvního vědeckého pozorování na J.J. Fričem budované nové hvězdárně na vrcholu kopce Manda nad Ondřejovem.

Dokládá to slavnostní zápis J.J. Friče v pozorovacím deníku prof. V. Šafaříka, učitele a přítele bratří Fričů, který je uložen v historickém archivu Astronomického ústavu AV ČR. Podle tohoto zápisu se pozorování zúčastnili J.J. Frič, F. Nušl, B. Mašek, J. Jeništa, V. Pařízek a J. Spíšek. Pozorování bylo provedeno v západním domku se sklopnou střechou nově upraveným cirkumzenitálem s invarovým nosičem zrcátek, originálním přístrojem pro měření průchodu hvězd almukantaratem (tj. kružnicí o stejné výšce nad obzorem) zkonstruovaným Fr. Nušlem a J.J. Fričem. Přístroj tehdy patřil ke světové špičce.

Pozemek pro stavbu nové hvězdárny sice J.J. Frič zakoupil od obce Ondřejov již v roce 1898, avšak trvalo 8 let, než byly provedeny nejnutnější terénní úpravy a postaveny první nejnutnější stavby, především domek pracovny s hodinovým sklepem a pozorovací domek se sklopnou střechou a také jejich propojení kabelem. A tak teprve v noci z 31. července na 1. srpna 1906 bylo možno přikročit k prvnímu vědeckému pozorování na nově budované hvězdárně na vrcholu Mandy. 1. srpen 1906 můžeme tedy považovat za den zahájení regulérních vědeckých pozorování na hvězdárně v Ondřejově.


Na hvězdárnu v Ondřejově, která je součástí Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, se mohou zájemci přijít podívat v rámci exkurzí po hvězdárně, které se konají od května do září každou sobotu a neděli od 9:00, 11:00, 13:30 a 15:30. O víkendu 19. - 20. srpna bude mimořádně zavřeno, protože na hvězdárně budou probíhat exkurze účastníků valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie.

Zcela výjimečně bude hvězdárna otevřena návštěvníkům po všechny všední dny v průběhu konání 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie, které se bude po 39 letech opět konat v Praze - tedy od 14. do 18. a od 21. do 25. srpna 2006 vždy od 10:00 a 15:00. Dodnes největší dalekohled v České republice, reflektor o průměru zrcadlového objektivu 2 m, byl slavnostně zprovozněn právě při 13. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie konaném v Praze v roce 1967. V rámci exkurzí pro veřejnost si tento dalekohled mohou návštěvníci ondřejovské hvězdárny prohlédnout.




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »