Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výzkum Měsíce: po APOLLU bude následovat projekt ORION

Výzkum Měsíce: po APOLLU bude následovat projekt ORION

Orion_logo.jpg
To, o čem se spekulovalo a o čem kolovala "šeptanda", to v úterý 22. srpna 2006 prozradil současný americký astronaut na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS Jeffrey Williams. Vyšlo tak najevo, že nová americká kosmická loď, která bude dopravovat kosmonauty na ISS a později i na Měsíc, se bude jmenovat ORION. Orion je název jednoho z nejznámějších a snadno pozorovatelných souhvězdí na obloze.

"Některé z hvězd v souhvězdí Oriona byly v minulém století používány pro navigaci a řízení kosmických sond," říká projektový manažer Skip Hatfield. "Náš tým, a také celá NASA - a myslím že i celá naše země - je stále více napnutá s každým dalším krokem při realizaci tohoto projektu. Nové kosmické lety se rychle přibližují."

V červnu letošního roku NASA oznámila, že nosné rakety, vyvíjené pro realizaci letů na Měsíc, ponesou název Ares (synonymum pro Mars), který bude doplněn číslicemi 1 a 5 (obdoba raket Saturn 1 a Saturn 5 v projektu Apollo). Kosmická loď ORION bude schopna dopravit k Mezinárodní kosmické stanici šestičlennou posádku, na povrch Měsíce by měla vysadit čtveřici astronautů. V pozdějších letech by měla být použita také pro lety na Mars.

CEV_Orion.jpg

Nová kosmická loď si "vypůjčila" tvar od své předchůdkyně, avšak bude vybavena novými technologiemi: počítači, elektronikou, novou aparaturou k zabezpečení životních podmínek kosmonautů, novým pohonným systémem a novou tepelnou ochranou. To vše mimo jiné umožní bezpečný průlet atmosférou při návratu posádky z Měsíce druhou kosmickou rychlostí.

Kosmická loď ORION bude mít průměr 5 m a hmotnost kolem 25 tun. Její vnitřní objem bude 2,5krát větší než objem kabiny APOLLO. Bude schopna dopravit kosmonauty na Měsíc k dlouhodobým pobytům, přičemž budou probíhat její zkoušky pro zajištění dlouhodobého letu na Mars.

Veřejné vyhlášení názvu nové americké kosmické lodi, která by měla nahradit současné raketoplány, jež pravděpodobně ukončí svůj provoz v roce 2010, plánovala NASA na čtvrtek 31. srpna 2006. Včera však zazněla po telemetrickém kanálu mezi ISS a řídícím střediskem v hlase amerického kosmonauta Williamse, který pracuje na palubě ISS společně s ruským kosmonautem Vinogradovem a s německým kosmonautem Reiterem, i následující slova: "Několik let jsme ji nazývali pilotovaná výzkumná loď (Crew Exploration Vehicle - CEV), avšak dnes již má své jméno - ORION." A název lodi se tak dostal do rukou tisku i veřejnosti. Takto alespoň o události informoval ruský zdroj.

Jméno nové kosmické lodi však bude oficiálně oznámeno v termínu, jak bylo původně plánováno. V poslední srpnový den je NASA připravena také zveřejnit jméno vítěze konkursu na výrobu kosmické lodi. Boj o vítězství v tomto velkém kontraktu vedou firmy Lockheed-Martin na straně jedné a Boeing s firmou Northrop Grumman na straně druhé.

Vývoj a výroba nové generace kosmické lodi, která by měla v budoucnu dopravit americké astronauty na Měsíc i na Mars, je hlavním bodem programu Constellation. Podle současných plánů NASA by se měl první let kosmické lodi ORION k Mezinárodní kosmické stanici uskutečnit nejpozději v roce 2014, k Měsíci by se měla vydat nejpozději v roce 2020.

Zdroj: spacenews.ru a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »