Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  TP 87: Částečné zatmění Měsíce 7. září 2006

TP 87: Částečné zatmění Měsíce 7. září 2006

V letošním roce není příliš možností spatřit Měsíc v rudém či tmavě hnědém závoji zemského stínu. Přesto jsme měli a máme možnost spatřit alespoň kusý okamžik scénáře tohoto úkazu. První nesmělá příležitost nastala v noci ze 14. na 15. března tohoto roku, kdy se Měsíc dostal do zemského polostínu. Bohužel bylo nad celou republikou zataženo. Druhá, zajímavější příležitost nastane zvečera ve čtvrtek 7. září 2006. Zatmění Měsíce bude u nás viditelné v celém rozsahu. Jedná se ale pouze o částečné zatmění Měsíce - do zemského stínu navíc vstoupí velice malá část Měsíce, která pouze nepatrně ztmavne. Čeká nás tedy spíše zatmění pro "fajnšmekry" či zkušené pozorovatele těchto úkazů.

Zatmění Měsíce patří mezi ty výjimečnější úkazy na obloze, neboť k němu nedochází velmi často (nanejvýše třikrát do roka). Oproti svému "příbuznému" úkazu - slunečnímu zatmění - je však lidem mnohem přístupnější, protože ho může spatřit celá populace nacházející se v době úkazu na noční polokouli Země. Sluneční zatmění totiž spatří jen "hrstka" šťastlivců, jež se zrovna nachází v úzkém pásu na Zemi.

Jak k měsíčnímu zatmění dochází? Celé to souvisí pouze se třemi tělesy sluneční soustavy - tedy se Sluncem, Měsícem a Zemí. Slunce je zdrojem světla, tudíž za oběma dalšími tělesy vzniká kuželovitý stín. Země krouží okolo Slunce na své oběžné dráze, která leží na myšlené rovině zvané ekliptika. I Měsíc, obíhající okolo Země, má svou oběžnou dráhu položenou na myšlené rovině. Obě roviny jsou však odchýleny o úhel zhruba 5°. Proto je běžné, že Měsíc zemský stín velmi často mine. Avšak díky tomu, že Země obíhá okolo Slunce, je poloha měsíčního úplňku při každé lunaci (tj. doba, za kterou Měsíc Zemi obletí) odlišná. Nejen, že každý další úplněk (myšleno Měsíc ve fázi úplňku) zdánlivě leží v jiném souhvězdí, ale také je odlišná odchylka mezi Měsícem a ekliptikou. Je-li úplněk od ekliptiky odchýlen pouze o méně než 1,5°, můžeme spatřit měsíční zatmění.

Zemský stín si ze Země můžeme představit jako koláč, který je směrem do středu tmavší a tmavší. Kruhový tvar je způsobený tvarem stínidla - tedy naší zeměkoulí. Tento stín vržený do prostoru má dvě části - polostín na okraji a úplný stín uprostřed. Vstoupí-li Měsíc pouze do polostínu, pozorovatel na Zemi může maximálně postřehnout, že je měsíční kotouček na jednom okraji poněkud okraden o jasnou záři. Kdyby na Měsíci v tom okamžiku stál nějaký astronaut, viděl by, že Země zčásti zakrývá Slunce a také by mu neunikl slabý naoranžovělý prstýnek okolo naší rodné planety způsobený Sluncem osvětlenou zemskou atmosférou. Čím víc by byl astronaut blíže ke stínu úplnému, tím více by byl sluneční kotouč Zemí zakryt. Pokud by mu však za Zemí zmizelo Slunce úplně, nacházel by se již v plném stínu. A teď zpět na Zemi - odtud bychom mohli spatřit, jak je z Měsíce "ukrojena" část kotoučku a jak on sám čím dál více vplouvá do čehosi velmi tmavého. Po více než hodině úplňkový Měsíc zcela mizí v zemském stínu a chytá velmi zvláštní naoranžovělý, nahnědlý nebo našedlý nádech způsobený zbytkovým světlem Slunce lomeným směrem do stínu Země zemskou atmosférou. Nastává úplné měsíční zatmění.

Ve čtvrtek 7. září 2006 Měsíc vychází nad obzor v 19:32 středoevropského letního času. To již bude z levé horní poloviny oslaben jeho svit polostínem (fáze polostínového zatmění začne ještě před východem Měsíce). Tato fáze zatmění je však téměř nepozorovatelná, navíc bude probíhat ještě za soumraku. Ve 20:05, kdy bude Měsíc asi 5° vysoko nad obzorem, se kotouček poprvé dotkne úplného stínu Země. Částečné zatmění bude pokračovat do 21:37. Poté se Měsíc bude již od stínu vzdalovat a ve 22:58, což už lidské oko ani nepostřehne, skončí celý úkaz výstupem Měsíce z polostínu. Maximální fáze částečného zatmění připadá na 20:51 středoevropského letního času (v tu dobu bude Měsíc 11° nad obzorem). Zemský stín bude v té době Měsíc zakrývat z 19% v pravé horní části měsíčního kotouče. Není to sice hodně, ale jedná se o nejlepší zatmění Měsíce v tomto roce nad naším územím. Vzhledem k nízké poloze Měsíce nad obzorem je třeba vyhledat pozorovací místo s výhledem na východ a ještě lépe mimo město a jeho přesvětlenou oblohu, kde bude ztmavnutí Měsíce vlivem zatmění lépe patrné.

Další nejbližší zatmění Měsíce na sebe nenechá dlouho čekat. O necelý půlrok později, 3. března 2007, proběhne nad územím ČR úplné zatmění Měsíce, a to za dobrých podmínek uprostřed noci.

Zdroje: Hvězdářská ročenka 2006, P. Příhoda a kol., vydala Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, 2005

Tiskové prohlášení je možné stáhnout ve formátu MS Word

Petr Horálek
Astronomická společnost Pardubice, Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »