Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obraz Velké mlhoviny v Orionu - mistrovské dílo kosmických dalekohledů

Obraz Velké mlhoviny v Orionu - mistrovské dílo kosmických dalekohledů

nebula_orion.jpg
Dvě největší kosmické astronomické observatoře: Hubblův kosmický teleskop HST a Spitzerův kosmický dalekohled SST, spojily své síly k vytvoření skutečně mistrovského díla - viz obrázek. Jedná se složený snímek mlhoviny, která byla vyfotografována v oboru viditelného světla, ultrafialového a infračerveného záření. S trochou nadsázky lze říci, že výsledný obraz byl "namalován" stovkami mladých hvězd na malířském plátně, tvořeném plyny a prachem, působením ultrafialového záření a intenzivního hvězdného větru, nahrazujícího malířský štětec.

V samotném srdci tohoto obrázku se nacházejí čtyři mimořádně hmotné hvězdy, souhrnně označované jako Trapezium (Trapez). Tito obři jsou přibližně 100 000krát svítivější než naše Slunce. Zelená barva na obrázku představuje oblaka vodíku a síry, zahřívaná na vysokou teplotu intenzívním ultrafialovým zářením čtveřice hvězd Trapez. Tato oblaka zaregistroval v oblasti viditelného světla a ultrafialového záření kosmický dalekohled HST.

Oranžové a červené chuchvalce plynů zase zaznamenal Spitzerův kosmický dalekohled na základě detekce infračerveného záření. To přichází z osvětlovaných plynných oblaků, obsahujících na uhlík bohaté molekuly, tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky. Na Zemi polycyklické aromatické uhlovodíky vznikají například ve spálené topince nebo ve zplodinách automobilů.

Další hvězdy souhvězdí Orion jsou doslova rozsypány po celém duhově zbarveném obrázku. Dalekohled Spitzer objevil hvězdná "nemluvňata" hluboce zamotaná do jakýchsi kokonů z prachu a plynů (žluto-oranžové body). Naopak HST objevil méně zabalené hvězdy (zelené skvrny) a hvězdy v popředí (modré tečky). Hvězdný vítr (obdoba tzv. slunečního větru) ze skupiny nově zrozených hvězd, pronikající celým oblakem, narušil stavbu celé mlhoviny. Velká bublina poblíž pravého okraje obrázku byla s největší pravděpodobností vytvořena zářením hvězd, označovaných jako Trapez.

Mlhovina v souhvězdí Orion je nejjasnějším útvarem poblíž meče bájného lovce Orióna. Od Země je vzdálena 1500 světelných let. Tato mlhovina je také nejbližší obrovskou kosmickou "továrnou", kde vznikají v současné době nové hvězdy. Astronomové předpokládají, že zde může být až kolem tisíce mladých hvězd.

Souhvězdí Oriona je důvěrně známým souhvězdím a můžeme je na severní polokouli pozorovat na zimní noční obloze. Popisovaná mlhovina není viditelná pouhým okem, ale lze ji spatřit již například při pozorování triedrem nebo malým dalekohledem.

Publikovaný obrázek mlhoviny ve falešných barvách byl získán na základě pozorování záření o vlnových délkách 0,43, 0,50 a 0,53 mikrometru (modrá barva na obrázku). Oblasti, zářící na vlnových délkách 0,60, 0,65 a 0,91 mikrometru, jsou zobrazeny zeleně. Záření na vlnové délce 3,6 mikrometru je znázorněno oranžovou barvou, oblasti svítící na vlnové délce 8 mikrometrů jsou červené.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »