Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Komety jsou složitější, než jsme si mysleli

Komety jsou složitější, než jsme si mysleli

Stardust_3.jpg
Komety mohou být něco víc než jen prostý konglomerát ledu, prachu a plynů. Některé mohou být zajímavým "oknem" k poznání počátků naší Sluneční soustavy. Jiné mohly přinášet materiál nezbytný pro rozvoj života na naší Zemi.

Astronomové objevili rozsáhlý komplex složek a struktur ve vzorcích komety Wild 2, které byly zachyceny sondou STARDUST a dopraveny na Zemi. Jejich výzkum naznačuje, že přinejmenším některé komety vznikly z materiálu, který mohl obsahovat částice hmoty vyvržené z vnitřních oblastí vznikající Sluneční soustavy do vzdálenějších prostor. Ve vnějších částech sluneční mlhoviny došlo k jejich zmrazení.

Ve vzorcích materiálu, které byly dopraveny na Zemi v návratovém modulu sondy STARDUST v lednu 2006, byly zjištěny minerály, které vznikaly v blízkosti Slunce (totéž zřejmě platí i pro ostatní hvězdy). Toto zjištění naznačuje, že materiál z vnitřních oblastí vznikající planetární soustavy může být transportován do vnějších oblastí, kde vznikaly komety. To může změnit názory vědců na vznik a složení komet.

"Objevili jsme minerály, které musely vzniknout za velmi vysokých teplot, které podporují vývojový model, kde silné bipolární výtrysky plynů směřující od mladého Slunce "vyháněly" materiál, vzniklý v jeho blízkosti, Ten tak doputoval až do vnějších oblastí rodící se planetární soustavy," říká Michael Zolensky, odborník NASA na kosmickou mineralogii. "Zdá se, že komety nejsou složeny výhradně z komponentů bohatých na těkavé látky, ale spíše se jedná o směs hornin, vzniklých za různých teplot jednak v těsné blízkosti Slunce, jednak ve velmi vzdálených oblastech."

Astronomové si dlouho mysleli, že komety jako zmrzlé hroudy špinavého ledu, prachu a plynů se vytvořily ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy. Avšak komety si nejsou zcela podobné. Mohou se projevovat jako velmi odlišná tělesa se složitým vývojem. Kometa Wild 2 se zcela určitě vytvořila z látky, která prošla mnohem složitějším vývojem, než si astronomové doposud mysleli.

Vědci objevili velkou rozmanitost ve složení a velikosti částic ve vzorcích komety Wild 2. Většina kometárních vzorků se jeví jako křehká poskládaná směs velmi malých zrníček s několika velkými zrny. A také mnoha minerálů, počínaje olivínem a konče pyroxeny s nízkým či vysokým obsahem vápníku, vzniklých v širokém teplotním rozmezí.

Taková rozmanitost minerálů, vzniklých za nízkých či vysokých teplot vyžaduje široké rozmezí podmínek pro jejich vznik, pravděpodobně odrážejících rozdílné oblasti vzniku. Mnoho částic se nemohlo vytvořit ve studeném prostředí v oblastech, kde kondenzovala kometární jádra. Potřebovaly ke svému vzniku vysoké teploty jakož i komplexní a doposud málo prostudované dynamické procesy k dokončení vlastního růstu.

Jeden z hlavních objevů, vyplývajících z analýzy kometárních vzorků, bylo nalezení částic s vysokým obsahem organických látek. "Komety pravděpodobně přinesly na mladou Zemi vodu a organické látky, a to je velmi důležité k pochopení povahy tohoto materiálu, protože to jsou nezbytné ingredience pro vznik života," říká Lindsay Keller, NASA. "Při jedné z prvních analýz jsme získali vzorky, ukazující na hojnost uhlovodíků v mnoha částicích."

Následující analýzy odhalily, že některé organické látky vznikly ve studeném prachoplynném oblaku, který byl předchůdcem naší Sluneční soustavy. Ke stejnému závěru došli i vědci, zkoumající vzorky meteoritu Tagish Lake - viz článek Prapůvodní organická látka objevena.

Mezinárodní tým vědců použil spektroskopické metody ke studiu vzorků komety, dopravených na Zemi sondou STARDUST k určení jejich chemického složení. Kromě zjištění rozdílů ve složení vzorků z komety Wild 2 vědci objevili velkou různorodost v hustotách jednotlivých vzorků.

Zachycené vzorky kometárního materiálu jsou převážně jemnozrnné, volně vázané shluky, většinou také obsahují mnoho větších samostatných krystalů olivínu, pyroxenu a železo-niklových sulfidů. Všechny analýzy naznačují, že malé i velké částečky vzorků komety Wild 2 jsou složeny z podobné ne-li identické řady minerálů.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »