Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  ULYSSES a pokračující výzkum Slunce

ULYSSES a pokračující výzkum Slunce

Kresba dráhy sondy Ulysses.
Kresba dráhy sondy Ulysses.
Evropská kosmická sonda ULYSSES pokračuje ve výzkumu Slunce. „Včera, tj. 7. 2. 2007, dosáhla sonda na svém dalším obletu kolem Slunce maximální jižní heliografické šířky 80° a prolétla tak téměř nad jižním pólem Slunce,“ říká Arik Posner, sluneční fyzik NASA, který se podílí na projektu sondy Ulysses.

Jižní pól naší Země byl pokládán za „terra incognita“ až do té doby, kdy se sem v letech 1911 a 1912 dostali Roald Amundsen and Robert F. Scott. Stejná situace je dnes také, pokud se týká Slunce. „Jižní pól Slunce je nezmapovaným územím,“ říká Posner. Totéž se týká i severního pólu Slunce. „Jen problematicky můžeme tyto oblasti pozorovat ze Země a většina astronomických družic, které jsou určeny ke sledování Slunce, pozorují jen jeho rovníkové oblasti a jen stěží zahlédnou oblasti vyšších heliografických šířek.“

Pouze jedna sonda je schopná studovat polární oblasti Slunce – Ulysses. Je to společný projekt NASA a Evropské kosmické agentury ESA. V současné době sonda prolétává nad oblastí jižního pólu Slunce.

Dráha sondy Ulysses ve Sluneční soustavě.
Dráha sondy Ulysses ve Sluneční soustavě.

Sluneční fyzikové jsou napnuti. Doposud pouze dvakrát sonda Ulysses prolétla nad slunečními póly. Stalo se tak v letech 1994-95 a 2000-01. Přestože průlety nad póly Slunce trvají jen krátce, dostatečně prokazují, že tyto oblasti na Slunci jsou překvapující a zajímavá místa.

Připomeňme si některá fakta:

Severní magnetický pól Slunce míří k jižnímu pólu Slunce. Magneticky je Slunce natočeno „vzhůru nohama“. Mnoho lidí neví, že podobná situace je i na naší Zemi. Severní magnetický pól Země směřuje k jižnímu geografickému pólu Země. Z hlediska magnetického pole jsou na tom Slunce a Země velmi podobně. Jak sluneční, tak i pozemské magnetické póly, se neustále pohybují a občas se prohodí – severní a jižní pól si vymění místa. Tato „výměna“ nastává na Slunci každých 11 let, kdy si sluneční skvrny na jednotlivých polokoulích vymění polarity a souvisí se známým cyklem sluneční činnosti. Na Zemi dochází k „přepólovaní“ zhruba jednou za 300 000 let.

V polárních oblastech Slunce pozorujeme tzv. koronální díry. Jedná se o místa, kde se sluneční magnetické pole volně otevírá do meziplanetárního prostoru, což umožňuje částicím slunečního větru bez problémů unikat do okolí. Nad slunečními póly tak odlétá vysokou rychlostí (milióny km/h) proud horkých protonů, elektronů a dalších částic. Sonda Ulysses již má ty správné „zkušenosti“ s výzkumem tohoto polárního větru.

Při posledních průletech sondy Ulysses kolem Slunce byla objevena další záhada: oblasti kolem severního a jižního pólu Slunce mají rozdílné teploty. „Nejsme si jisti, proč tomu tak je a budeme v každém případě tento problém horlivě studovat,“ říká Posner. Po současném průletu sondy nad jižním pólem Slunce bude následovat počátkem roku 2008 průlet nad severním pólem, což umožní další porovnání podmínek nad oběma póly Slunce.

Kosmická sonda Ulysses byla vypuštěna 6. 10. 1990 a po průletu kolem planety Jupiter 8. 2. 1992 se dostala na oběžnou dráhu kolem Slunce s dobou oběhu přibližně 6,2 roku. Přestože byla vyvíjena s plánovanou životností 5 let, i po více než 16 letech ve vesmíru je stále ještě v provozu 9 vědeckých přístrojů na palubě sondy.

Zdroj: science.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Antares a ISS

Na správném místě, ve správný čas bohužel jen s mobilem. (O průletu ISS jsem předem nevěděl)

Další informace »