Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  AIM prozkoumá polární mezosférické oblaky

AIM prozkoumá polární mezosférické oblaky

Družice AIM Ve středu 25. dubna 2007 úspěšně odstartovala na oběžnou dráhu kolem Země družice AIM určená ke zkoumání polárních mezosférických oblaků, které tvoří nejvýše položenou oblačnost v zemské atmosféře. Družice AIM (Aeronomy of Ice in the Mesosphere), která je první družicí přímo zaměřenou na jejich výzkum, byla vypuštěna z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii nosnou raketou Pegasus XL startující z podvěsu upraveného letounu Lockheed L-1011 "Stargazer" z výšky asi 12 km.

Polární mezosférické oblaky se tvoří nad oběma polárními oblastmi Země pouze v období kolem místního letního slunovratu, kdy je tato vrstva atmosféry paradoxně nejchladnější a dosahuje teplot až -130°C. Oblaky se vyskytují v horní části mezosféry ve výšce kolem 80 km a jsou složeny z tenkých závojů drobných ledových částic. Při pozorování ze zemského povrchu je mezosférická oblačnost známá pod pojmem noční svítící oblaky. Lze je spatřit pouze za letního soumraku při poloze slunečního kotouče asi 6° až 16° pod obzorem, kdy jsou ozařovány jen horní vrstvy atmosféry. Na denní obloze nejsou noční svítící oblaky viditelné. Přímo z oběžné dráhy je však přímo pozorovali i kosmonauti z orbitálních stanic (Saljut, ISS).
V posledních letech jsou noční svítící oblaky četnější, rozsáhlejší a jsou pozorovány i z nižších zeměpisných šířek. Jejich výskyt závisí na snižující se teplotě v mezosféře, obsahu vlhkosti, sluneční aktivitě a chemickém složení mezosféry. Stoupající koncentrace oxidu uhličitého, která způsobuje oteplování v nižších vrstvách atmosféry zřejmě vede naopak k ochlazování mezosféry. Úkolem družice AIM je proto vysvětlit, proč se oblaky v horní části mezosféry tvoří a co stojí za jejich četnějším výskytem.

Družice AIM nese na své palubě 3 přístroje (CIPS, SOFIE, CDE):
CIPS (Cloud Imaging and Particle Size) se skládá ze 4 kamer mířících do různých směrů, které budou přinášet informace o rozsahu mezosférické oblačnosti a velikostech ledových částic, které ji tvoří.
SOFIE (Solar Occultation For Ice Experiment) bude využívat zákrytů Slunce mezosférickými oblaky k určování teploty a skladby těch plynných složek atmosféry, které hrají roli při jejich vzniku.
CDE (Cosmic Dust Experiment) bude zaznamenávat množství kosmického prachu, který vstupuje do atmosféry z meziplanetárního prostoru. To umožní určit, jaké mají tyto prachové částice vliv na formování polárních mezosférických oblaků.

Noční svítící oblaky na Churáňově 13.6.2006 (foto R. Szpuk) Noční svítící oblaky lze pozorovat ze zeměpisných šířek 50° - 65° obou polokoulí, tedy i z území naší republiky. Přiložený snímek nočních svítících oblaků pořídil 13. června 2006 Roman Szpuk na meteorologické stanici na Churáňově kolem 2:35 hod. SEČ, tedy ještě za hlubokého ranního soumraku. Poprvé byly tyto oblaky mezosférické oblaky pozorovány v červnu roku 1885. Také první pozorování z území České republiky pochází z téhož roku, kdy je 10. června v Praze zaznamenal geofyzik Václav Láska. Na severní polokouli jsou pozorovatelné v červnu a červenci, na jižní polokouli pak nastávají příhodné podmínky k jejich pozorování o půl roku později, kdy jsou Slunci přivráceny oblasti kolem jižního pólu.

Družice AIM bude polární mezosférické oblaky zkoumat z téměř polární oběžné dráhy ve výšce 600 km nad povrchem. Mise je plánována na 2 roky, nicméně životnost družice je delší a je tedy možné, že bude zkoumat mezosféru déle. Více informací o družici AIM lze nalézt na stránkách NASA.




O autorovi

Tomáš Tržický

Tomáš Tržický

Český popularizátor astronomie a úkazů v zemské atmosféře. Narozen v roce 1973, nyní člen Pražské pobočky České astronomické společnosti, dlouholetý spolupracovník (demonstrátor) Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Na astro.cz spravuje sekci Optické úkazy v atmosféře.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »