Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  AIM prozkoumá polární mezosférické oblaky

AIM prozkoumá polární mezosférické oblaky

Družice AIM Ve středu 25. dubna 2007 úspěšně odstartovala na oběžnou dráhu kolem Země družice AIM určená ke zkoumání polárních mezosférických oblaků, které tvoří nejvýše položenou oblačnost v zemské atmosféře. Družice AIM (Aeronomy of Ice in the Mesosphere), která je první družicí přímo zaměřenou na jejich výzkum, byla vypuštěna z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii nosnou raketou Pegasus XL startující z podvěsu upraveného letounu Lockheed L-1011 "Stargazer" z výšky asi 12 km.

Polární mezosférické oblaky se tvoří nad oběma polárními oblastmi Země pouze v období kolem místního letního slunovratu, kdy je tato vrstva atmosféry paradoxně nejchladnější a dosahuje teplot až -130°C. Oblaky se vyskytují v horní části mezosféry ve výšce kolem 80 km a jsou složeny z tenkých závojů drobných ledových částic. Při pozorování ze zemského povrchu je mezosférická oblačnost známá pod pojmem noční svítící oblaky. Lze je spatřit pouze za letního soumraku při poloze slunečního kotouče asi 6° až 16° pod obzorem, kdy jsou ozařovány jen horní vrstvy atmosféry. Na denní obloze nejsou noční svítící oblaky viditelné. Přímo z oběžné dráhy je však přímo pozorovali i kosmonauti z orbitálních stanic (Saljut, ISS).
V posledních letech jsou noční svítící oblaky četnější, rozsáhlejší a jsou pozorovány i z nižších zeměpisných šířek. Jejich výskyt závisí na snižující se teplotě v mezosféře, obsahu vlhkosti, sluneční aktivitě a chemickém složení mezosféry. Stoupající koncentrace oxidu uhličitého, která způsobuje oteplování v nižších vrstvách atmosféry zřejmě vede naopak k ochlazování mezosféry. Úkolem družice AIM je proto vysvětlit, proč se oblaky v horní části mezosféry tvoří a co stojí za jejich četnějším výskytem.

Družice AIM nese na své palubě 3 přístroje (CIPS, SOFIE, CDE):
CIPS (Cloud Imaging and Particle Size) se skládá ze 4 kamer mířících do různých směrů, které budou přinášet informace o rozsahu mezosférické oblačnosti a velikostech ledových částic, které ji tvoří.
SOFIE (Solar Occultation For Ice Experiment) bude využívat zákrytů Slunce mezosférickými oblaky k určování teploty a skladby těch plynných složek atmosféry, které hrají roli při jejich vzniku.
CDE (Cosmic Dust Experiment) bude zaznamenávat množství kosmického prachu, který vstupuje do atmosféry z meziplanetárního prostoru. To umožní určit, jaké mají tyto prachové částice vliv na formování polárních mezosférických oblaků.

Noční svítící oblaky na Churáňově 13.6.2006 (foto R. Szpuk) Noční svítící oblaky lze pozorovat ze zeměpisných šířek 50° - 65° obou polokoulí, tedy i z území naší republiky. Přiložený snímek nočních svítících oblaků pořídil 13. června 2006 Roman Szpuk na meteorologické stanici na Churáňově kolem 2:35 hod. SEČ, tedy ještě za hlubokého ranního soumraku. Poprvé byly tyto oblaky mezosférické oblaky pozorovány v červnu roku 1885. Také první pozorování z území České republiky pochází z téhož roku, kdy je 10. června v Praze zaznamenal geofyzik Václav Láska. Na severní polokouli jsou pozorovatelné v červnu a červenci, na jižní polokouli pak nastávají příhodné podmínky k jejich pozorování o půl roku později, kdy jsou Slunci přivráceny oblasti kolem jižního pólu.

Družice AIM bude polární mezosférické oblaky zkoumat z téměř polární oběžné dráhy ve výšce 600 km nad povrchem. Mise je plánována na 2 roky, nicméně životnost družice je delší a je tedy možné, že bude zkoumat mezosféru déle. Více informací o družici AIM lze nalézt na stránkách NASA.




O autorovi

Tomáš Tržický

Tomáš Tržický

Český popularizátor astronomie a úkazů v zemské atmosféře. Narozen v roce 1973, nyní člen Pražské pobočky České astronomické společnosti, dlouholetý spolupracovník (demonstrátor) Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Na astro.cz spravuje sekci Optické úkazy v atmosféře.



30. vesmírný týden 2025

30. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »