Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mezinárodní heliofyzikální rok se připomene 10. června 2007

Mezinárodní heliofyzikální rok se připomene 10. června 2007

Horizontální dalekohled HSFA2, přístroj Slunečního oddělení
Horizontální dalekohled HSFA2, přístroj Slunečního oddělení
Na neděli 10. června 2007 vyhlásil mezinárodní koordinační výbor Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 Den otevřených dveří. Zúčastní se ho desítky institucí napříč Evropou. V ČR budou mít 10. června 2007 mimořádně otevřeno pro veřejnost dvě pracoviště zabývající se výzkumem naší nejbližší hvězdy - Astronomický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. v Ondřejově a Hvězdárna v Úpici.

Obrázek: Horizontální dalekohled HSFA2, přístroj Slunečního oddělení – průměr zrcadlového objektivu 50 cm, ohnisková vzdálenost 35 metrů.

Hvězdárna v Úpici

Začátky programu v 10:30 a ve 13:30 - prohlídka slunečního oddělení, promítání filmů na téma Slunce a beseda, v případě jasného počasí pozorování Slunce. Dopoledne v 10:30 proběhne přednáška RNDr. Evy Markové, CSc. "Slunce - naše nejbližší hvězda".

Astronomický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. v Ondřejově

V neděli 10. června 2007 v době od 10:00 do 17:00 budete mít možnost navštívit pracoviště Slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. v Ondřejově. Budete se moci podívat na stanoviště patrolní služby, která sleduje Slunce, které zde uvidíte v několika spektrálních oborech. Pokud nebude možné kvůli počasí pozorovat Slunce „naživo“, ukážeme Vám pozorování ze záznamu. S průvodcem budete moci za jasného počasí pozorovat sluneční skvrny metodou projekce dalekohledem v historické Západní kopuli. Dalším stanovištěm, které budete moci navštívit, je sluneční horizontální spektrograf. Na exkurze v rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku se odchází od muzea v prostoru původní hvězdárny, a to v 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00 a 16:00. Exkurze je poskytována zdarma.

V neděli 10. června 2007 probíhají na hvězdárně v Ondřejově zároveň pravidelné exkurze pro veřejnost, kterých se můžete také zúčastnit, tedy sloučit Den otevřených dveří IHY 2007 ve Slunečním oddělení s pravidelnou exkurzí na hvězdárně. Na tyto exkurze po hvězdárně se vybírá vstupné (dospělý 40 Kč, dítě 20 Kč). Prohlídky začínají v muzeu v 9:00, 11:00, 13:30 a 15:30. Kromě prohlídky muzea a historických kopulí navštívíte i návštěvnickou galerii u největšího dalekohledu v České republice. Návštěvy hvězdárny jsou možné od května do září každou sobotu a neděli. Více na stránkách AsÚ Ondřejov.

napsal: Pavel Suchan, vložil:




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »