Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA dala nové úkoly dvěma úspěšným sondám

NASA dala nové úkoly dvěma úspěšným sondám

sonda STARDUST
sonda STARDUST
Dvě sondy NASA obdržely nyní nové úkoly po úspěšném završení svých původních výzkumů. Zaměří se nyní na nová pozorování komet a charakteristik extrasolárních planet. Sondy Stardust a Deep Impact využijí své původní letové vybavení, stále ještě fungující, k uskutečnění nových, před startem neplánovaných výzkumů.

„Tyto rozšířené mise nám především znovu umožní navštívit již zkoumanou kometu, přidat další do seznamu prozkoumaných komet a provádět pátrání po malých planetách u hvězd, kolem nichž již byly objeveny velké exoplanety. Využitím již existujících kosmických sond můžeme všechny tyto výzkumy uskutečnit pouze s 15 % finančních nákladů na vypuštění nových sond,“ říká Alan Stern (NASA's Science Mission Directorate, Headquarters, Washington). „Tyto nové úkoly pro již vysloužilé sondy představují nejen kreativní myšlení a plánování, ale jsou také prvním příkladem získávání mnohem více informací v rámci rozpočtu, který máme k dispozici.“

Mise s názvem EPOXI spojuje dva zajímavé vědecké výzkumy - Deep Impact Extended Investigation (DIXI) a Extrasolar Planet Observation and Characterization (EPOCh). Oba výzkumy budou provedeny sondou Deep Impact, která svůj hlavní vědecký úkol uskutečnila v polovině roku 2005.

Program DIXI zahrnuje průlet kolem komety Boethin, která ještě nikdy nebyla zblízka studována. Boethin je malá krátkoperiodická kometa. Je jednou z těch komet, které se opakovaně dostávají do vnitřních oblastí Sluneční soustavy z prostoru za drahou planety Jupiter. Tento výzkum poskytne náhradu za některé nerealizované experimenty, plánované na ztracené sondě (2002) COmet Nucleus Tour (CONTOUR), jejímž úkolem měl být srovnávací výzkum několika komet. Výzkum komety Boethin v rámci programu DIXI bude probíhat především při těsném průletu sondy kolem komety 5. 12. 2008.

Výzkum v rámci programu EPOCh bude rovněž realizován prostřednictvím sondy Deep Impact. Sonda bude pozorovat několik blízkých hvězd, přičemž bude sledovat, jak již známé obří exoplanety při svém oběhu střídavě přecházejí před kotoučkem hvězdy a následně se schovávají za hvězdou. Nashromážděná data budou použita k určení základních charakteristik obřích planet a také k určení, zda kolem nich náhodou neexistují prstence, měsíce, eventuelně průvodci velikosti planety Země. Citlivost projektu EPOCh překoná schopnosti současných pozemních i kosmických výzkumných prostředků. V programu EPOCh bude také prováděno měření infračerveného spektra Země, což poskytne srovnávací data pro budoucí projekty studia atmosfér planet mimo naši Sluneční soustavu. Pátrání po exoplanetách bude probíhat po dobu jednoho roku, na dráze ke kometě Boethin.

Tempel-1_1.jpg

Další novou misí v rámci programu Discovery je projekt, nazvaný New Exploration of Tempel 1 (NExT). Bude k němu využita sonda NASA s názvem Stardust, která provede jakousi „revizi“ komety Tempel 1. Tento výzkumný úkol poskytne první pohled na změny kometárního jádra, k nimž došlo při těsném přiblížení komety ke Slunci. Je to vůbec poprvé, kdy bude kometa studována opakovaně s odstupem několika let. V rámci programu NExT bude také probíhat mapování jádra komety, které je v současné době nejlépe zdokumentováno ze všech známých komet. Mapování může pomoci odpovědět na hlavní otázky „geologie“ kometárních jader dalším snímkováním oblastí, kde byl již dříve objeven materiál, který mohl téci jako kapalina nebo sypký prášek. První snímky povrchu jádra komety Tempel 1 vyslala na Zemi sonda Deep Impact, jež je pořídila při průletu 4. 7. 2005. Další snímkování povrchu jádra komety bude realizováno v programu NExT 14. 2. 2011.

Sonda Stardust byla vypuštěna 7. 2. 1999. Ve Sluneční soustavě překonala dráhu v délce 3 miliard km a v lednu 2004 prolétla ve vzdálenost asi 250 km od jádra komety Wild 2. Přistávací modul sondy dopravil na Zemi vzorky, odebrané z „atmosféry“ komety, které mohou vrhnout nové světlo na složení komet a mohou změnit naše současné představy o kometách. Modul se vzorky materiálu přistál na Zemi v lednu 2006, zatímco hlavní sonda zůstala ve vesmíru, na oběžné dráze kolem Slunce.

Zdroj: stardust.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »