Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První světlo pro dalekohled Gran Telescopio CANARIAS

První světlo pro dalekohled Gran Telescopio CANARIAS

Kresba dalekohledu Gran Telescopio Canarias (GTC).
Kresba dalekohledu Gran Telescopio Canarias (GTC).
Na Kanárských ostrovech brzy zahájí zkušební pozorování nový velký dalekohled Gran Telescopio Canarias (GTC). Příprava projektu dalekohledu byla zahájena před 17 lety a celkové finanční náklady na jeho realizaci dosáhnou 175 miliónů amerických dolarů. Jak je v poslední době zvykem, na výstavbě dalekohledu se podílí hned několik organizací. Hlavním investorem je Španělsko, na realizaci se podílejí také některé zahraniční vědecké společnosti. Především je to University of Florida a dvě mexické společnosti. Pozorovací čas bude rozdělen úměrně vloženým finančním prostředkům. Například na americkou univerzitu, která se podílela 5 % nákladů, připadne ročně 20 dnů pozorovacího času (jen aby zrovna bylo jasno).

Zatím bylo namontováno 12 ze 36 jednotlivých segmentů, které budou tvořit hlavní zrcadlo dalekohledu. To znamená, že dalekohled může již být použit ke zkušebním pozorováním. Vždyť se jedná o jednu třetinu objektivu, což se rovná docela velkému teleskopu. První astronomické snímky by měly být pořízeny již tento pátek, tj. 13. 7. 2007 (jak vidět, zdejší astronomové netrpí žádnými předsudky).

Zbývající segmenty budou nainstalovány v průběhu roku 2007, čímž se dalekohled stane jedním z největších optických dalekohledů světa. Oficiální uvedení dalekohledu do provozu je naplánováno na letní období roku 2008. Pozorování se pak rozběhnou na „plné obrátky“.

GTC bude klasickým reflektorem v konfiguraci Ritchey-Chrétien. Světlo vzdálených vesmírných objektů bude soustředěno primárním zrcadlem (M 1) a nasměrováno do ohniska. Zde bude zachyceno sekundárním zrcadlem (M 2) a přesměrováno do Cassegrainova ohniska, eventuelně terciální zrcadlo nasměruje paprsky do Nasmythova ohniska, případně k jiným detektorům dle potřeby.

Hlavní (primární) zrcadlo bude složeno z 36 nezávislých hexagonálních zrcadel o velikosti strany 936 mm. Mezi jednotlivými segmenty bude konstrukční mezera 3 mm. Celková sběrná plocha objektivu dosáhne průměru 10,4 m. Zrcadlo bude vybaveno systémem aktivní optiky, který bude vyrovnávat odchylky od ideální optické plochy, vzniklé deformacemi při změnách polohy. Sekundární zrcadlo bude mít průměr 1176 mm, terciální zrcadlo bude eliptické o rozměrech 1511 x 1063 mm. Celý dalekohled bude rovněž vybaven systémem adaptivní optiky – na základě sledování změn umělé hvězdy v důsledku atmosférických vlivů bude upravován výsledný obraz.

Avšak astronomové plánují mnohem větší dalekohledy. Evropská jižní observatoř ESO (European South Observatory) zahájila přípravu technického zadání projektu dalekohledu nové generace. Dalekohled ponese označení EELT (European Extremely Large Telescope). Evropská jižní observatoř (jejímž členem je od počátku letošního roku i Česká republika) provozuje zatím čtveřici dalekohledů o průměru 8,2 m. Jejich souhrnný název je VLT (Very Large Telescope – velmi velký dalekohled). Jedná se o jeden z vědecky nejúspěšnějších astronomických přístrojů na naší planetě. Nový dalekohled, který má být dokončen kolem roku 2017, jej však ve všech parametrech doslova přeskočí.

„Předpokládáme, že hlavní zrcadlo bude mít průměr 42 m,“ prohlásil zástupce ESO. Definitivní koncepce dalekohledu by měla být představena do konce tohoto roku. Astronom se prořekl, že jedním z důvodů pro tak velký průměr objektivu je i konkurenční projekt amerických astronomů, kteří pracují na dalekohledu o průměru 30 m. „My chceme realizovat dalekohled o něco málo větší,“ dodal skromně zástupce Evropské jižní observatoře.

Zdroj: spacenews.ru a www.gtc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »