Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První světlo pro dalekohled Gran Telescopio CANARIAS

První světlo pro dalekohled Gran Telescopio CANARIAS

Kresba dalekohledu Gran Telescopio Canarias (GTC).
Kresba dalekohledu Gran Telescopio Canarias (GTC).
Na Kanárských ostrovech brzy zahájí zkušební pozorování nový velký dalekohled Gran Telescopio Canarias (GTC). Příprava projektu dalekohledu byla zahájena před 17 lety a celkové finanční náklady na jeho realizaci dosáhnou 175 miliónů amerických dolarů. Jak je v poslední době zvykem, na výstavbě dalekohledu se podílí hned několik organizací. Hlavním investorem je Španělsko, na realizaci se podílejí také některé zahraniční vědecké společnosti. Především je to University of Florida a dvě mexické společnosti. Pozorovací čas bude rozdělen úměrně vloženým finančním prostředkům. Například na americkou univerzitu, která se podílela 5 % nákladů, připadne ročně 20 dnů pozorovacího času (jen aby zrovna bylo jasno).

Zatím bylo namontováno 12 ze 36 jednotlivých segmentů, které budou tvořit hlavní zrcadlo dalekohledu. To znamená, že dalekohled může již být použit ke zkušebním pozorováním. Vždyť se jedná o jednu třetinu objektivu, což se rovná docela velkému teleskopu. První astronomické snímky by měly být pořízeny již tento pátek, tj. 13. 7. 2007 (jak vidět, zdejší astronomové netrpí žádnými předsudky).

Zbývající segmenty budou nainstalovány v průběhu roku 2007, čímž se dalekohled stane jedním z největších optických dalekohledů světa. Oficiální uvedení dalekohledu do provozu je naplánováno na letní období roku 2008. Pozorování se pak rozběhnou na „plné obrátky“.

GTC bude klasickým reflektorem v konfiguraci Ritchey-Chrétien. Světlo vzdálených vesmírných objektů bude soustředěno primárním zrcadlem (M 1) a nasměrováno do ohniska. Zde bude zachyceno sekundárním zrcadlem (M 2) a přesměrováno do Cassegrainova ohniska, eventuelně terciální zrcadlo nasměruje paprsky do Nasmythova ohniska, případně k jiným detektorům dle potřeby.

Hlavní (primární) zrcadlo bude složeno z 36 nezávislých hexagonálních zrcadel o velikosti strany 936 mm. Mezi jednotlivými segmenty bude konstrukční mezera 3 mm. Celková sběrná plocha objektivu dosáhne průměru 10,4 m. Zrcadlo bude vybaveno systémem aktivní optiky, který bude vyrovnávat odchylky od ideální optické plochy, vzniklé deformacemi při změnách polohy. Sekundární zrcadlo bude mít průměr 1176 mm, terciální zrcadlo bude eliptické o rozměrech 1511 x 1063 mm. Celý dalekohled bude rovněž vybaven systémem adaptivní optiky – na základě sledování změn umělé hvězdy v důsledku atmosférických vlivů bude upravován výsledný obraz.

Avšak astronomové plánují mnohem větší dalekohledy. Evropská jižní observatoř ESO (European South Observatory) zahájila přípravu technického zadání projektu dalekohledu nové generace. Dalekohled ponese označení EELT (European Extremely Large Telescope). Evropská jižní observatoř (jejímž členem je od počátku letošního roku i Česká republika) provozuje zatím čtveřici dalekohledů o průměru 8,2 m. Jejich souhrnný název je VLT (Very Large Telescope – velmi velký dalekohled). Jedná se o jeden z vědecky nejúspěšnějších astronomických přístrojů na naší planetě. Nový dalekohled, který má být dokončen kolem roku 2017, jej však ve všech parametrech doslova přeskočí.

„Předpokládáme, že hlavní zrcadlo bude mít průměr 42 m,“ prohlásil zástupce ESO. Definitivní koncepce dalekohledu by měla být představena do konce tohoto roku. Astronom se prořekl, že jedním z důvodů pro tak velký průměr objektivu je i konkurenční projekt amerických astronomů, kteří pracují na dalekohledu o průměru 30 m. „My chceme realizovat dalekohled o něco málo větší,“ dodal skromně zástupce Evropské jižní observatoře.

Zdroj: spacenews.ru a www.gtc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »