Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  47. Praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd

47. Praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd

Účastníci 47. Praktika pro pozorovatele proměnných hvězd
Účastníci 47. Praktika pro pozorovatele proměnných hvězd
V období od 12. do 19. srpna 2007 se v Peci pod Sněžkou konal další ročník Praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Kapacita pronajatého penzionu byla naplněna do posledního místa a noční počasí bylo příznivé.

S myšlenkou pořádání praktik přišel už zakladatel novodobé Sekce pozorovatelů proměnných hvězd Oto Obůrka, ředitel brněnské hvězdárny. První jakýsi „kurz“ jak pozorovat okem proměnné hvězdy uspořádal v Brně roku 1961. Celostátní praktika od té doby plnila hlavně pedagogický účel, tedy zaučování nových pozorovatelů. V roce 1978 změnil tehdejší předseda sekce Zdeněk Pokorný místo konání praktik z Brna do Ždánic a od roku 1986 se konala na hvězdárně ve Vyškově. Po roce 1989 se osud ždánické hvězdárny dost nahnul a teprve koncem devadesátých let se podařilo opět uspořádat několik praktik souběžně ve Ždánicích i ve Vyškově. Když se do problémů začala dostávat i vyškovská hvězdárna, uspořádal současný předseda sekce Luboš Brát poprvé praktikum v Peci pod Sněžkou.

Možná se ptáte, jak lze bez tučného grantu uspořádat týdenní soustředění v jednom z turisticky nejatraktivnějších míst naší republiky? Jak se říká: „Když se chce, všechno jde“. Ale chtít nestačí. Především musíte být členem organizace, jejíž předseda má v lokalitě svůj penzion a je ochotný vyvěsit uprostřed sezóny na týden ceduli „Zákaz vstupu turistům“ a nechat si zaplnit chatu astronomy a jejich dalekohledy. Dále musí nastavit cenu za ubytování takovou, že si to bude moci dovolit i student. No a najednou grant není potřeba, další náklady pokryla z dotace Sekci Česká astronomická společnost.

Důvodů k uspořádání Praktika v Peci pod Sněžkou bylo více, nejen fakt, že účastníci byli vlastně u organizátora doma. Luboš Brát má vedle penzionu také svou dobře vybavenou observatoř, kde se mu podařilo objevit řadu nových proměnných hvězd, pozorovat přes 150 minim zákrytových dvojhvězd a pořídit přes 5000 měření fyzických proměnných hvězd. Také obloha je v Peci pod Sněžkou přeci jen podstatně méně narušena světelným znečištěním.

Sekundární minimum BX Peg. CCD měření Igora Turana.
Sekundární minimum BX Peg. CCD měření Igora Turana.

Luboš Brát poskytl účastníkům nejen místo k ubytování a technické zázemí, ale také skoro sám odpřednášel několik obsáhlých přednášek na téma pozorování proměnných hvězd, zpracování pozorování a typy proměnných hvězd. A to vůbec nehovořím o servisu v podobě každodenních ranních dodávek čerstvého pečiva, které dovážel osobně kdo jiný než Luboš Brát. Myslím, že 47. praktikum by se bez nadsázky mohlo jmenovat Brátovo Praktikum.

Na praktika jezdím od roku 1993 a za tu dobu se toho neuvěřitelně hodně změnilo. Nejen pozorovací program, který byl kromě zákrytových dvojhvězd obohacen o fyzické proměnné hvězdy, ale především technika. Zatímco roku 1993 jsme všichni pozorovali okem, většinou malými dalekohledy, pozorování zpracovávali kalkulačkou, na milimetrový papír kreslili minima a ručně vyplňovali papírové protokoly, dnes už to vypadá jako pravěká historie. Na letošním praktiku měl každý druhý účastník svou CCD kameru a dalekohled, pozorování bylo zpracováváno na několika noteboocích a po internetu posíláno přímo do centrální databáze. Za těch necelých 15 let je to neskutečný rozdíl.

Kromě obětavosti Luboše Bráta závisel zdárný průběh praktika ještě na jednom neovlivnitelném parametru – na počasí. To nám naštěstí přálo a většinu nocí se dalo pozorovat alespoň několik hodin. Palouček kolem Altan Observatory tolik dalekohledů ještě nikdy nezažil. Když se vytáhly všechny dalekohledy se svými montážemi, stoly a židličkami a pak se mezi nimi začalo pohybovat 14 lidí, bylo chvílemi hodně těsno. Ale všichni si dávali dobrý pozor, aby do něčeho nevrazili a alespoň si mohli rovnou sdělovat zážitky z pozorování, radit a ukazovat objekty na obloze.

CCD měření Novy Vul 2007 během praktika
CCD měření Novy Vul 2007 během praktika

Začátek praktika zdobily ještě Perseidy a mohli jsme vidět hned několik opravdu vydařených bolidů. Jako zpestření posloužily meteory výborně, ale jinak nás zajímaly výhradně proměnné hvězdy. Večer byly vybrány vhodné zákrytové dvojhvězdy pro CCD kamery i vizuální pozorování, a pak už nezbývalo než čekat, jestli zmizí večerní mraky, nebo se modlit, aby nepřišly žádné půlnoční mraky.

Během praktika se podařilo napozorovat 6 CCD minim zákrytových dvojhvězd, 867 měření fyzických proměnných hvězd a 10 vizuálních odhadů. Několik hodin pozorovatelé věnovali kalibraci svých přístrojů, tedy montáži i CCD kamer. Hlavním vesmírným terčem praktika byla Nova Vul 2007, která vzplanula jen několik dní před zahájením akce a ozdobila proměnářské nebe skutečně jako na zavolanou. Pro řadu účastníků to byla vůbec první nova, kterou ve svém životě viděli. Podařilo se pořídit vícebarevnou fotometrii novy v oborech BVRI. Už jenom z hlediska napozorovaných výsledků bylo praktikum úspěšné. A těch hledisek je samozřejmě celá řada.

Na závěr jen malé upozornění. O praktiku jsem s Lubošem Brátem natočil rozhovor. Ten bude součástí mého pořadu Nebeský cestopis na ČRo Leonardo. Vysílá se v sobotu 25. srpna ve 20 hod a ke stažení bude týž den po 21. hodině v mp3 archivu.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »