Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zpráva o Evropské noci vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Zpráva o Evropské noci vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
V pátek 28. září 2007 se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila již ke třetímu ročníku Evropské noci vědců, kterou vyhlásila Evropská komise. Ke 150 městům z 29 států v Evropě se přidalo dalších 23 astronomických míst v České republice, mezi nimi i Hvězdárna Valašské Meziříčí.

Přesto, že počasí nebylo této akci zrovna příznivě nakloněno, zavítala na večerní program na Hvězdárně Valašské Meziříčí, který byl zahájen v 19 hodin, více než šedesátka zájemců. Vše začalo krátkou přednáškou na téma „Od Sputniku k projektu Apollo a ještě dál“, připomínající start první umělé družice Země a výzkum Měsíce. Počasí se nakonec alespoň trochu umoudřilo, a tak se návštěvníci účastnili programu v hlavní kopuli hvězdárny, kde pomocí dalekohledu pozorovali planetu Jupiter, dále Měsíc, vybrané hvězdy a dvojhvězdy. Druhá skupina návštěvníků se mezitím seznamovala venku pod oblohou s některými známějšími souhvězdími a s jasnými hvězdami.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

V prostoru před hlavní budovou hvězdárny se mohli zájemci seznámit s „pohyblivým“ modelem Sluneční soustavy. Slunce představoval balón o průměru 2 m, ve stejném poměru byly zmenšeny i modely jednotlivých planet. Po doplnění informací o vzdálenostech si mohli návštěvníci udělat názornou představu o skutečné velikosti planet a o rozloze Sluneční soustavy. Zájemci mohli rovněž navštívit v doprovodu pracovníků hvězdárny kopuli odborného pracoviště, kde se provádí mj. snímkování Slunce (pořizování celkových snímků, detailů slunečních skvrn, záznamy protuberancí a jevů ve sluneční chromosféře), a také sledování vybraných proměnných hvězd, případně měření okamžiků zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy.

Po celou dobu akce byla přístupná historická Ballnerova hvězdárnička z roku 1929, ve které je po rekonstrukci zřízena malá výstavní síň. V současné době jsou v ní umístěny panely, informující o historii astronomie na Valašsku.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

Pokud zrovna návštěvníci nepozorovali dalekohledem v kopuli nebo se neučili poznávat jednotlivá souhvězdí, mohli využít malý přenosný dalekohled před budovou hvězdárny a pozorovat s ním Měsíc či jiné objekty. Dále si mohli prohlédnout velký panel s názvem „Analema nad Valašským Meziříčím“ a přečíst si, co to analema je, co vyjadřuje a jak vzniká. Ve vstupní hale byla kromě stálé obrazové výzdoby a modelu družice Iridium přístupná v předpremiéře také výstava s názvem „Sputnikem to začalo“, která je věnována 50. výročí vypuštění první umělé družice Sputnik na oběžnou dráhu kolem Země.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

Program byl zakončen další krátkou přednáškou s názvem „Co nového na Marsu a na Saturnu“, která seznámila návštěvníky s některými zajímavými snímky těchto dvou planet, které jsou v současné době studovány několika kosmickými sondami. Pro případ zcela nepříznivého počasí byla v záloze ještě přednáška „Nové projekty výzkumu Sluneční soustavy“.

Každý z návštěvníků si kromě jiného odnesl z Hvězdárny Valašské Meziříčí balíček propagačních materiálů. Akci hodnotíme jako vydařenou a věříme, že návštěvníci Noci vědců při dalších příležitostech opět na hvězdárnu zavítají.


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »