Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  2. místo na Mezinárodní astronomické olympiádě získal Jan Fait z Prahy

2. místo na Mezinárodní astronomické olympiádě získal Jan Fait z Prahy

ceska_delegace_iao-jan_fait.jpg
V neděli 7. října 2007 přiletěla zpět do České republiky pětičlenná skupina žáků, která poprvé v historii zastupovala Českou republiku na Mezinárodní astronomické olympiádě. Letošní XII. Mezinárodní astronomická olympiáda se konala na Krymu na Ukrajině. Stříbrnou medaili – 2. místo získal Jan Fait z Prahy. Ostatní řešitelé z České republiky přivezli čestná uznání.

Snímek: Jan Fait – stříbrná medaile na Mezinárodní astronomické olympiádě (dole uprostřed).

Českou reprezentaci na Mezinárodní astronomickou olympiádu tvořilo pět řešitelů Astronomické olympiády, kteří se nejen dostali do finále české Astronomické olympiády, ale také prošli soustředěním finalistů na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, kde se zájemci o reprezentaci v zahraničí připravovali a kde nakonec byli vybráni ti nejlepší.

Historicky první účast české delegace na XII. Mezinárodní astronomické olympiádě má za sebou tedy také první úspěch. Získali jsme jedno druhé místo a obstáli jsme tak v konkurenci států jako například Indie, Írán a Korea, které věnují přípravě a výběru studentů na mezinárodní soutěže podstatně větší pozornost.

Astronomickou olympiádu v České republice pořádá Česká astronomická společnost (vědecká společnost sdružená v Radě vědeckých společností České republiky). Letošní ročník je pátý a jsou opět vyhlášeny kategorie pro žáky 6. a 7. ročníků ZŠ (a ekvivalentu na víceletých gymnáziích), žáky 8. a 9. ročníků ZŠ (a ekvivalentu na víceletých gymnáziích) a letos poprvé byla otevřena kategorie pro studenty 1. a 2. ročníků SŠ (organizuje spolu s Českou astronomickou společností Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě). V tomto jubilejním ročníku 2007/2008 je také vyhlášena soutěž o logo Astronomické olympiády. Veškeré informace o Astronomické olympiádě najdete na http://olympiada.astro.cz. Pátý ročník je na začátku a žáci a jejich učitelé se do něj mohou stále zapojit!

V minulých ročnících Astronomické olympiády se školního kola účastnily 3 000 až 4 000 žáků ze stovek škol, do korespondenčního kola přišlo v posledním ročníku 349 prací.

Podrobnější informace

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyslalo ve spolupráci s Českou astronomickou společnosti (ČAS) sedmičlennou delegaci na XII. Mezinárodní astronomickou olympiádu (XII. IAO) konanou ve dnech 29.09.2007 – 07.10.2007 v osadě Simeiz na poloostrově Krym, Ukrajina.

Členové delegace

Do delegace byli na základě výběrového soustředění, které proběhlo v červnu 2007 na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, nominováni byli:

Jan Fait (Praha)
Jana Smutná (Praha)
Truong An Nguyen (Cheb)
Martin Lexa (Havířov)
Josef Ondřej (Zubří)

Delegaci vedli

Mgr. Tomáš Prosecký (Matematicko-fyzikální fakulta UK, Astronomický ústav AV ČR) a Ing. Jan Kožuško (Vedoucí české delegace a člen mezinárodní jury na XII. IAO, Výbor Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost, Technische Universität Dresden).

Program soutěže

Účastníci řešili teoretické a praktické úlohy ve dvou blocích (1.10. a 4.10.) v prostorách školy v osadě Simeiz a 2.10. večer proběhlo pozorovací kolo, jehož cílem bylo prokázat znalosti aktuální hvězdné oblohy, provést a zpracovat jednoduchá pozorování. Před každým kolem probíhal překlad úloh do jazyků jednotlivých delegací, soutěžící mohli úlohy řešit buď ve svém jazyce nebo v jazyce anglickém, popřípadě ruském.

Na programu byly kromě soutěžních úloh také dva kulturní večery (mezinárodní a ukrajinský), exkurze na radioteleskop RT 22 v Simeiz, Krymskou astronomickou observatoř, exkurze do jeskyni Khosar a četné přehledové přednášky odborníků z Krymské astronomické observatoře (v anglickém jazyce).

Účastníci soutěže

XII. IAO se zúčastnilo 23 delegací z 21 zemí (Arménie, Bulharsko, Bělorusko, Brazílie, Čína, ČR, Estonsko, Chorvatsko, Indonésie, Indie, Írán, Itálie, Jižní Korea, Kazachstán, Litva, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Švédsko, Thajsko a Ukrajina). Moskevská správní oblast a Krymská správní oblast jsou oprávněny do IAO vysílat vlastní delegace. Dále se XII. IAO zúčastnil pozorovatel z Mezinárodní matematické olympiády. Celkem se XII. IAO účastnilo 114 soutěžících.

Výsledky

Jan Fait se umístil na druhém místě, ostatní členové české delegace získali čestné uznání. Nejlepších výsledků dosáhli Sadatmoosavi Seyedamir z Íránu a Lee Jong Yeon z Koreje.

Tisková zpráve je ke stažení ve formátu MS Word




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »