Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jasná kometa je malými dalekohledy vidět po západu Slunce

Jasná kometa je malými dalekohledy vidět po západu Slunce

Fotografie komety C/2007 F1 pořízená Daliborem Hanžlem 15. října 2007
Fotografie komety C/2007 F1 pořízená Daliborem Hanžlem 15. října 2007
Kometa C/2007 F1 LONEOS začíná být pro majitele malých dalekohledů nápadným a tím pádem i lákavým objektem na večerní obloze. Je sice možné ji spatřit jen dvě hodiny po západu Slunce, a to velmi nízko nad obzorem (při ztemnělé obloze kolem 12° a níže), ale její jasnost včerejším dnem (15.října 2007) překročila magickou hranici 6. magnitudy (dle našich vizuálních odhadů). Kometa je navíc nápadná svou kompaktní a výraznou komou a na fotografiích se honosí úzkým, ale poměrně dlouhým ohonem, který se za ideálních podmínek ani nevejde do zorného pole digitálního fotoaparátu.

2007.10.18: doplněna mapka

Poprvé jsem kometu pozoroval 13. října 2007 v Pardubicích s Petrem Komárkem (současným vedoucím pardubické hvězdárny). Počasí bylo na vyhledání objektu ideální. Kometa se nacházela ve východním cípu souhvězdí Vlasů Bereniky, nedaleko nejjasnější hvězdy severní oblohy – hvězdy Arcturus v souhvězdí Pastýře. Díky automatizované montáži, na které se nachází i 0,45m reflektor, nebyl problém kometu najít ještě za soumraku, kdy by ji prakticky nebylo možné vyhledat vizuálně. Stačilo zamířit přístroj na planetu Jupiter, synchronizovat jej s objektem a navést jej na souřadnice komety.

Kolem 19. hodiny současného letního času se jadérko s komou komety začalo na stále tmavnoucí obloze zvýrazňovat, a i když na obzoru zářila přesvětlená průmyslová oblast PARAMO, nebylo možné kometu přehlédnout. Nejdříve jsme ji lokalizovali ve světelném hledáčku 15x100 a po několika korekcích se již nacházela i ve zorném poli velkého reflektoru i refraktoru (0,15m se světelností 15). Pomocí hledáčku jsem pak učinil vizuální odhad, který činil 6,9 magnitudy (koma 6,5’). Řekl bych, že byl i poměrně podceněn z důvodu silného světelného znečištění.

Přestože počasí bylo den ode dne horší (především dohlednost), rozhodli jsme se 15. října 2007 s Daliborem Hanžlem (šéfredaktorem Expresních astronomických informací) vyjet na osvědčenou lokalitu Střítěž (u Brna) s perfektním výhledem na západní obzor. Dorazili jsme akorát – Slunce už bylo pod obzorem a nad ním na něho upozorňoval jen slábnoucí halový sloup. Na jihozápadě jsme pak mohli spatřit velmi pěkné seskupení planety Jupiter, Měsíce ve fázi úzkého srpku a hvězdy Antares. Jedinou nevýhodou, která se pak stala velmi rušivým elementem při fotografování, byl poměrně silný a chladný vítr. Dalibor sestavil montáž svého 0,2m reflektoru a dalekohled k ní připevnil. Já jsem mezitím vybaven digitální videokamerou natáčel západ rudnoucího měsíčního srpku.

I když byla západní obloha ještě poměrně světlá, Dalibor již hlásil lokalizaci komety a následujících asi 15 minut patřilo čekání. A dočkali jsme se – kometa se zjevila nejprve na světlých snímcích zobrazených na displeji jeho digitálního fotoaparátu, kde měla její koma nápadně modrozelenou barvu. Postupně, s příchodem pravé tmy, začaly vynikat i náznaky „jehlicovitého“ ohonu a dokonce, k našemu překvapení, se na fotografiích (z minutových a 4-minutových expozic) projevil náznak protažené komy do jiného směru, nežli je směr chvostu. Kolem 19:40 se však podmínky začaly spíše zhoršovat se zmenšující se výškou nad obzorem. Do té doby již byla kometa asi 20 minut pohodlně pozorovatelná přes hledáček 8x50, přes který jsem učinil uzuální odhad (6,0 magnitudy, 8,5’ koma).

Dalibor se pak ještě pokoušel o sérii snímků mlhoviny Bublina (NGC 7635) v souhvězdí Kassiopeji, ale silný vítr, který negativně ovlivňoval fotografování přes dalekohled ve vertikálním směru (přeci jenom jsme byli na dost otevřeném prostranství), neustával, takže jsme se kolem 22. hodiny rozhodli vydat se zpět do Brna.

Kometa C/2007 F1 LONEOS zjasňuje poměrně rychlým tempem. V maximu (kolem 28. října 2007) by tak mohla dosáhnout 3,5 – 4 magnitudy. Její pozorování však bude čím dál více kazit dorůstající Měsíc, avšak vzhledem k její jasnosti a poměrně dobrém položení na obloze by její pozorování nemělo být až tak velkým problémem. V pátek 19. října ji navíc nalezneme jen 1° jihovýchodně od η-Bootis, což je hvězda asi tak jasná, jako jsou hvězdy ve Velkém voze.

Mapka (po kliknutí se zobrazí větší verze):




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »