Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa 17P Holmes extrémně zjasnila, je vidět okem

Kometa 17P Holmes extrémně zjasnila, je vidět okem

Kometa 17P Holmes (autor: Eric Allen, Kanada)
Kometa 17P Holmes (autor: Eric Allen, Kanada)
Na severní obloze mají nyní lidé výjimečnou možnost spatřit opravdu jasnou kometu 17P Holmes. 24. října 2007 u ní došlo k superoutburstu, při němž zjasnila více než 620 tisíc krát! Tím se ze slabého objektu (kolem 17. magnitudy) stal náhle objekt pohodlně viditelný pouhým okem s jasností kolem 2,5 magnitudy. Kometa navíc stále ještě zjasňuje!

Kometa má periodu oběhu kolem Slunce asi 6,9 roku. Jejím objevitelem byl Edwin Holmes, který ji jako první 6. listopadu 1892 spatřil poblíž galaxie M31 v Andromedě. Tehdy kometa zjasněla na 5. magnitudu a to byl až do letošního roku její poslední výrazný outburst. Nyní, po 115 letech, ji máme možnost pozorovat za ještě lepších podmínek, než sám objevitel. Oproti roku 1892 je ještě asi 10x jasnější.

K prudkému zjasňování začalo docházet 24. října 2007 v ranních hodinách. Po upozornění Ramona Navese (Španělsko) se pozorovatelé po celém světě, pokud měli zrovna noc a kometu nad obzorem, pokusili odhadnout jasnost komety. Kometa k ránu měla kolem 7. magnitudy a ve večerních hodinách kolem 3. magnitudy. Jasnost komety se tak měnila astronomům takřka před očima. Její stelární vzhled napovídal tomu, že jde o extrémně silný outburst.

V roce 1892 to bylo podobné. Kometa byla pozorovatelná pouhým okem ještě 3 týdny a její koma se po outburstu zvětšila na velikost Měsíce v úplňku. Jak to bude nyní? Nechme se překvapit.

Kometu naleznete v souhvězdí Persea jako novou nápadnou hvězdičku. Oproti ostatním hvězdám však bude mít s postupem času mlhavější vzhled. Při pohledu dalekohledem bude připomínat planetární kotouček s rozmázlým okrajem. Velikou výhodou její polohy na obloze je to, že u nás prakticky nezapadá. Jedinou nevýhodou tak může být jasný měsíční úplněk, který bude rušit pozorování komety o víkendu. Od pondělka se pak její pozorovací podmínky zvečera ještě zlepšují, neboť Měsíc ustupuje a bude rušit svým svitem stále později.

Největší jasnosti (patrně více jak 2 magnitudy) by měla dosáhnout kometa v pátek 25. října 2007. Pak, pokud se nic nezmění, by sice měla mírně slábnout, ale její stelární vzhled by měl stále více nabývat difúzního a její koma by tak mohla mít poměrně veliké rozměry (možná i víc jak půl stupně, což je velikost měsíčního úplňku). 19. a 20. listopadu 2007 bude ze severu těsně míjet hvězdu Mirfak v souhvězdí Persea, která má asi 1,8 magnitudy (je tedy vidět okem i na obloze rušené pouličním osvětlením).

Najít kometu v období jejího největšího jasu je tedy poměrně snadné – stačí se kolem jedné hodiny ranní podívat do nadhlavníku. Mapka na vyhledání komety je ZDE. Fotogalerie komety je ZDE.

Přečtěte si také zajímavý a podrobnější článek na stránkách SMPH ("Superoutburst komety 17P/Holmes"), jehož autorem je Jiří Srba, pracovník hvězdárny ve Valašském Meziříčí a člen SMPH.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »