Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Postřehy ze semináře o kosmonautice a raketové technice 2007

Postřehy ze semináře o kosmonautice a raketové technice 2007

Účastníci víkendového semináře o kosmonautice a raketové technice.
Účastníci víkendového semináře o kosmonautice a raketové technice.
Hvězdárna Valašské Meziříčí uspořádala ve dnech 23. až 25. listopadu 2007 tradiční seminář, věnovaný novinkám ze světa kosmonautiky, raketové techniky a výzkumu vesmíru. Akce je nepřetržitě organizována hvězdárnou již více než 35 let. Reportáž ze semináře pořizoval Pavel Sedláček, redaktor Českého rozhlasu Brno, kterého mj. zajímalo, zda i v době rozšířených možností přístupu na internet máme ještě dostatek účastníků. Odpověď je nasnadě. Letošního ročníku se zúčastnilo 60 zájemců o kosmonautiku, kteří se podepsali do prezenční listiny a zaplatili konferenční poplatek.

Mgr. Antoním Vítek při přednášce.
Mgr. Antoním Vítek při přednášce.

Je pravdou, že v dnešní době lze nalézt na internetu i velké množství informací z kosmonautiky. Ne vždy se však jedná o kvalitní a stoprocentně správné údaje, ne vždy jsou podány srozumitelně i laické veřejnosti, ne všichni vládnou dokonale cizími jazyky, v nichž je většina informací publikována. Na Hvězdárně Valašské Meziříčí přednášejí odborníci, kteří se danou problematikou zabývají i několik desítek let, detailně sledují novinky v oboru, takže většinou jsou schopni zodpovědět i zapeklité dotazy.

Další důvod pro mimořádný zájem o tento seminář spočívá v tom, že Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá takovouto akci jako jediná hvězdárna v České republice. Sjíždějí se na ni zájemci nejen z Moravy či Slezska, ale z celé České republiky. Každoročně jsou přítomni i účastníci ze Slovenska, v posledních letech přijíždějí i zájemci o kosmonautiku z Polska. A možnost setkat se s lidmi podobných zájmů, prodiskutovat některé otázky, dohodnout se na dalších společných akcích, to je další velké plus pro zájemce o kosmonautiku.

Na jednom z předcházejících seminářů (listopad 2004) se například konal ustavující sjezd Kosmo Klubu. Jeho členy jsou i zájemci o kosmonautiku, kteří jsou odborníci v jiných technických a přírodovědných oborech, a kteří společně pracují na vývoji české amatérské družice, která by mohla být v budoucnu vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země.

Kromě přednášek, jejichž stručný obsah byl vydán v podobě sylabů jak v tištěné, tak v elektronické podobě (zájemci si je mohou přečíst na adrese http://www.astrovm.cz), si mohli účastníci letošního semináře prohlédnout výstavu s názvem „Sputnikem to začalo“, věnovanou 50. výročí vypuštění první umělé družice Země – Sputnik 1. Výstava ve stručnosti přináší nejen informace o první umělé družici, ale také o významných osobnostech raketové techniky z konce 19. a počátku 20. století. Nechybí ani obrazové materiály, připomínající oblasti lidského života, které bychom si bez kosmonautiky ani neuměli představit – pokud by přestaly fungovat všechny současné družice na oběžné dráze kolem Země, asi bychom se velmi divili, co všechno by přestalo na Zemi fungovat. Výstava je koncipována jako putovní a bude postupně představena na základních a středních školách ve Valašském Meziříčí i širokém okolí.

Na zajištění semináře se kromě Hvězdárny Valašské Meziříčí podílela firma NWT Computer (tisk sylabů) a Kosmo Klub (finanční příspěvek).

Pokud by vás zajímal netradiční pohled na kosmonautický seminář očima a fotoaparátem jednoho z účastníků, pak klikněte například ZDE.


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »