Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blesky na Venuši

Blesky na Venuši

Blesky na Venuši.
Blesky na Venuši.
Na povrchu Venuše panují doslova pekelné podmínky vzhledem k vysoké teplotě a atmosférickému tlaku. Sonda Venus Express, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, přidala k těmto poznatkům první svědectví o tom, že atmosféra Venuše generuje bleskové výboje. Tento objev je jen částí vědeckých poznatků, které poskytla sonda Venus Express.

„Kromě vysokého tlaku a teploty můžeme potvrdit existenci bleskových výbojů na Venuši – snad ještě ve větší aktivitě než na Zemi,“ říká Christopher Russell (University of California, Los Angeles). „Není to příliš dobré místo na dovolenou, to víme spolehlivě.“

Tento objev zařazuje Venuši do vybrané planetární společnosti. Vědci v současné době vědí pouze o třech dalších planetárních tělesech v celém vesmíru, na nichž můžeme pozorovat blesky: jedná se o Zemi, Jupitera a Saturna. Objev blesků na Venuši – právě tak jako na ostatních planetách – je mimořádně významným, protože elektrické proudy působí jako hnací síla pro různé chemické pochody a pro rozpad atmosférických molekul na fragmenty, které se pak mohou spojovat s dalšími fragmenty neočekávaným způsobem. Blesky na Venuši jsou unikátní v porovnání s obdobnými jevy na Zemi, Jupiteru či Saturnu, neboť se jedná o bleskové výboje, které nemají žádnou spojitost s vodními oblaky. Místo toho blesky na Venuši souvisejí s oblaky, obsahující kyselinu sírovou. Další budoucí kosmické sondy ke druhé planetě od Slunce budou mít za úkol svým výzkumem přispět k možnému vysvětlení elektrické aktivity v atmosféře Venuše.

Měření, potvrzující elektrické výboje, byla získána pomocí magnetometru na palubě sondy Venus Express, který vyrobila společnost Space Research Institute, Graz, Rakousko. Měření byla prováděna po dobu dvou minut na té části dráhy, kdy se sonda nacházela nejblíže povrchu planety.

Po ukončení základní části mise bude nyní sonda Venus Express pokračovat ve výzkumu Venuše při prodloužené misi po dobu více než dvou dnů na Venuši (jeden den na Venuši trvá asi 117 pozemských dnů). Mezi její další úkoly patří například pozorování infračerveného záření, produkovaného případnými lávovými proudy na povrchu Venuše. V roce 2010, kdy přilétne k Venuši japonská sonda Venus Climate Orbiter (taky označovaná jako Planet-C), vědci tak budou mít možnost porovnat výsledky, získané přístroji na obou sondách.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »