Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jak se rodí hvězda

Jak se rodí hvězda

Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.
Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.
Astronomové nedávno získali přesvědčivý důkaz existence hmoty, unikající po spirální dráze v podobě výtrysků (tzv. jetů), podobajících se fontánám, z velmi mladé, stále ještě se rodící hvězdy (protohvězdy). V důsledku spirálovitého pohybu tyto výtrysky pomáhají hvězdě při snižování rychlosti rotace, a tím ji umožní nadále „přibírat na váze“ přitahováním materiálu z obklopujícího akrečního disku. Část materiálu z akrečního disku je totiž místo pádu na povrch hvězdy vyvrhována do okolního prostředí v podobě dvou protilehlých výtrysků. Nová pozorování pomocí Submillimeter Array (SMA) ukazují, že vyvržený materiál rotuje kolem podélné osy výtrysku jako v „obráceném vodním víru“, čímž odnáší část momentu hybnosti soustavy a napomáhá tak hvězdě v jejím růstu.

„Teoretikové již dávno vědí, že hvězda snižuje při vzniku svoji rotaci,“ říká astronom Qizhou Zhang (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics). „Nyní jsme získali důkazy, potvrzující tuto teorii.“

Jak se plynný vodík blíží k povrchu hvězdy, chuchvalce plynu jsou vyvrhovány od hvězdy ve směru kolmém na rovinu rotujícího disku, a to ve dvou protilehlých výtryscích. Jestliže tento plyn rotuje kolem podélné osy výtrysku, pak může odnést část momentu hybnosti rotující hvězdy, která tak zpomalí svoji rotaci.

Mezinárodní tým astronomů pozoroval pomocí radiového interferometru Submillimeter Array (SMA) objekt s označením Herbig-Haro 211 (HH 211), který se nachází v souhvězdí Persea, ve vzdálenosti asi 1000 světelných let od Země. HH 211 je bipolární jet, „cestující“ mezihvězdným prostorem nadzvukovou rychlostí. Stáří protohvězdy uprostřed pozorovaného útvaru je pouhých 20 000 let a její hmotnost dosahuje zhruba 6 % hmotnosti Slunce. V závěru svého vzniku může „dorůst“ až na hvězdu podobnou Slunci.

Astronomové získali jasný důkaz rotace plynů v bipolárním (protilehlém) výtrysku. Plynný materiál zde rotuje rychlostí více než 4800 km/h (tj. asi 1,3 km/s), zatímco od hvězdy je doslova vystřelen rychlostí větší než 320 000 km/h (89 km/s).

„HH 211 je v podstatě obrácený vír. Na rozdíl od vodního víru, v němž voda rotuje a vtéká do otvoru, v tomto kosmickém případě plyny rotují a vytékají jakoby z nějakého otvoru,“ vysvětluje Zhang. Do budoucna plánuje tým astronomů ještě detailnější a mnohem podrobnější výzkum objektu HH 211. Rovněž doufají, že objeví další protohvězdy s dvojicí protilehlých výtrysků.

Submillimeter Array (SMA) je radiový interferometr, skládající se z 8 antén o průměru 6 m, rozmístěných na základně větší než 500 m. Nachází se na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea na Havajských ostrovech. V provozu je od konce roku 2003. Paul Ho, ředitel ASIAA (Academia Sinica Institute of Astronomy and Astrophysics) říká: „Mnohem výkonnější radiový interferometr se nyní buduje na severu Chile pod názvem ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array). Jedná se o výkonnější verzi interferometru SMA. Nový přístroj nám umožní přiblížit se k místům zrodu hvězd a pozorovat detailněji s větším rozlišením průběh vzniku hvězdy.“

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »