Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Marsu padají laviny!

Na Marsu padají laviny!

První přímé pozorování sesuvu materiálu na povrchu Marsu.
První přímé pozorování sesuvu materiálu na povrchu Marsu.
Kosmická sonda NASA, obíhající kolem planety Mars, pořídila vůbec první detailní snímek laviny, padající v blízkosti severního pólu Marsu. Obrázek zachycuje hnědá oblaka prachu daleko od úpatí vysoko se tyčícího svahu, kde jsou zřetelně vidět na sobě naskládané jednotlivé vrstvy ledu a prachu.

Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Experiment) na palubě americké kosmické sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pořídila tuto fotografii 19. 2. 2008. Jedná se o jednu z přibližně 2 400 fotografií, které byly uvolněny k publikování.

Ingrid Daubar Spitale (University of Arizona, Tucson), která prostudovala již stovky snímků, pořízených kamerou HiRISE, byla první osobou, která tuto lavinu na Marsu spatřila. „Opravdu mě to překvapilo,“ říká Ingrid Spitale. „Je nádherné uvidět něco tak dynamického na Marsu. Přitom většina povrchu planety se nezměnila za poslední milióny roků.“

Kamera pozoruje opakovaně vybraná místa na Marsu s cílem vystopovat případné sezónní změny. Avšak hlavní cíl snímkování dne 19. února 2008 nebyl strmý svah. „Pátrali jsme po jarních změnách ve vrstvě zmrzlého oxidu uhličitého, pokrývajícího písečné duny v polárních oblastech a objevení lavin bylo zcela neočekávané,“ říká Candice Hansen (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie, USA).

Celý snímek zachytil vzhled povrchu s rozlišením detailů o velikosti psacího stolu na pásu terénu o šířce 6 km a délce přes 60 km v oblasti kolem 84° severní šířky Marsu. Načervenalé vrstvy jsou bohaté na vodní led, pokrývající povrch příkrého svahu o výšce více než 700 m, táhnoucího se po celé délce obrázku.

„Doposud jsme nevěděli, jak zaznamenat tyto sesuvy půdy,“ říká Patrick Russell (University of Berne, Švýcarsko). „Plánovali jsme pořízení velkého množství snímků povrchu v průběhu sezónních změn (na Marsu se střídají roční období jako na Zemi, jen s tím rozdílem, že trvají poněkud déle), abychom zjistili, zda se sesuvy materiálu vyskytují v průběhu celého roku nebo zda je jejich výskyt omezen jen na začátek jara.“

Větší množství ledu než prachu pravděpodobně zvířilo materiál, který spadl z horní části srázu. Fotografování této oblasti v období nadcházejících měsíců bude mít za úkol sledovat jakékoliv změny nových depozitů na úpatí svahu. To vědcům pomůže odhadnout, jaké je zastoupení ledu v padajících horninách.

„Jestliže se kus ledu odlomí a spadne dolů, předpokládáme, že v něm obsažená voda se změní z ledu na vodní páru,“ říká Russell. „Budeme dávat pozor, abychom uviděli další úlomky, padající dolů ze srázu. Takovýto výzkum nám pomůže lépe pochopit jednu oblast působení vodního cyklu na Marsu.“

Text k obrázku:

Na snímcích ze sondy MRO byly zaznamenány přinejmenším 4 laviny, eventuálně pády úlomků horniny, a to přímo v akci – téměř v přímém přenosu. Na publikovaném snímku je vidět oblast, kde se zmíněné laviny vyskytly. Bílé obdélníky vyznačují oblasti, které jsou detailněji vyobrazeny na obrázcích vpravo (všechny snímky jsou v tzv. falešných barvách). Materiál, pravděpodobně obsahující drobná zrníčka ledu a prachu, možná i větší kusy horniny, se uvolnil z vysokého útesu, svažujícího se příkře dolů a tvořeného tenkými vrstvami, usazenými v dávné minulosti planety. Výskyt takovýchto lavin je okázale doprovázen oblaky zvířeného jemného materiálu, který se postupně usazuje. Největší oblak (horní obrázek) sleduje dráhu úlomků při jejich pádu po svahu dolů, narážejících na spodní část svahu, pokračuje dále v pádu a vytváří vzdouvající se oblak v čelní oblasti pádu. Oblak má v průměru přibližně 180 m a dosahuje výšky 190 m od úpatí příkrého svahu. Stíny každého oblaku vlevo dole také dokazují, že se jedná o trojrozměrné útvary, čnící do ovzduší před srázem a nejedná se jen o zbarvení povrchu (Slunce je vpravo nahoře).

Velký obrázek si můžete prohlédnout například ZDE.

Zdroj: science.nasa a hirise.arizona
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »