Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Eugene Cernan v České republice

Eugene Cernan v České republice

Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Průběžně aktualizováno!

Do vlasti svých předků přiletí v úterý 17. června 2008 jako host předsedy vlády americký astronaut Eugene Cernan - poslední člověk naší planety, který zanechal svou stopu na Měsíci, aby se podíval na výstavu o stopách lidstva v Národním muzeu, na níž je umístěna i československá vlajka, kterou měl s sebou na měsíčním povrchu a kterou v roce 1974 věnoval Astronomickému ústavu v Ondřejově.

Eugene Cernan se jako velitel Apolla 17 stal v roce 1972 zatím posledním člověkem, který stanul na jiném vesmírném tělese. Z jeho měsíční mise pochází také československá vlajka, kterou měl celou dobu při sobě, neboť jeho prarodiče pocházejí z České republiky. Vlajka s astronautovým věnováním je jedním z nejvyhledávanějších předmětů výstavy Stopy lidí v Národním muzeu. Tato vlajka se po skončení výstavy vrátí na své trvalé umístění na pilíři největšího dalekohledu v České republice na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Eugene Cernan se ve svém nabitém programu ve dnech 17. - 21. 6. 2008 sejde s předsedou vlády, s Václavem Havlem a na recepci v Národním muzeu s představiteli českého muzejnictví a české vědy. V Národním muzeu si prohlédne výstavu Stopy lidí a sejde se zde také se studenty pražských gymnázií. Součástí jeho programu budou také dvě tiskové konference. Spolupořadatelem programu E. Cernana je spolu s Národním muzeem Astronomický ústav AV ČR.

Zdroj: tisková zpráva Národního muzea


Aktuálně:

Sobota 21. června:

Eugene Cernan včera navštívil rodná místa svých předků v Jižních Čechách (Bernartice, Borovany) a dnes dopoledne odlétá z České republiky.


Čtvrtek 19. června:

  • Rozsáhlý článek o E. Cernanovi od Karla Pacnera na Idnes.cz

Eugene Cernan ve středu navštívil za doprovodu generálního ředitele Národního muzea a za účasti novinářů výstavu Stopy lidí v Národním muzeu a podepsal se zde na zeď. Následovala tisková konference neobyčejně navštívená novináři. Eugene Cernan odpovídal na otázky a mnohokrát sál ztichnul tak, že by bylo slyšet spadnout jehlu na zem. Témata dotýkající se poznávání vesmíru i naší Země, smyslu lidského bytí, boží existence, ochrany našeho prostředí, komentoval člověk, který se dá označit jedním slovem - osobnost. To znělo z mnoha úst po skončení tiskové konference. Přítomen byl i emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. Luboš Perek, který se v roce 1974 zasloužil o to, že Eugene Cernan měl nakonec možnost československou vlajku, kterou s sebou měl na měsíčním povrchu, předat, když už ho odmítla vláda přijmout. Po skončení výstavy Stopy lidí, která byla prodloužena do 3. srpna 2008, se vlajka opět vrátí na své domácí místo - na pilíř největšího dalekohledu v České republice na observatoři Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i.v Ondřejově. Zde si ji návštěvníci exkurzí na observatoři budou moci i nadále prohlédnout z návštěvnické galerie.

Ve středu se Eugene Cernan ještě setkal s jeho přítelem Václavem Havlem, ve čtvrtek 19. června posnídal s ministrem kultury, setká se s předsedou vlády, bude besedovat se studenty pražských gymnázií a večer se zúčastní slavnostní recepce na jeho počest v Pantheonu Národního muzea.

V pátek se podívá do míst, kde se jeho čeští předkové narodili. Na pobytu v České republice je s ním jeho nejstarší vnučka Ashley, kterou její dědeček seznamuje s českými kořeny. Na tiskové konferenci ostatně zazněla otázka Radiožurnálu: Myslíte, pane Cernane, že je možné, že tak jako Vy s Vaší vnučkou se dnes vracíte do rodiště Vašich prarodičů, že takhle se budou Vaši potomci jednou vracet z Marsu na Zemi, do rodiště jejich pra pra pra…předků?

Z místa děje komentoval Pavel Suchan.



Středa 18. června:

  • Dnes od 11:20 vysílá ČT 24 v přímém přenosu tiskovou konferenci s E.Cernanem z Národního muzea.
  • Kamery České televize budou přítomné také na uzavřené besedě E. Cernana se studenty pražských gymnázií. Kdy a kde bude záznam vysílán zatím není zcela zřejmé, ale určitě to dáme včas vědět.
  • Článek, fotografie a video na stránkách Idnes.cz.
  • Velmi pěkný článek s bohatou fotogalerií na webu ČRo.
  • E. Cernan v Praze a co má společného Hubblův dalekohled s J. Nerudou? Článek na webu aktualne.cz.





O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »