Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Seminář DEN S KOSMONAUTIKOU

Seminář DEN S KOSMONAUTIKOU

Poster na seminář Den s kosmonautikou
Poster na seminář Den s kosmonautikou
V sobotu 25. října 2008 proběhne celodenní seminář DEN S KOSMONAUTIKOU, který pořádá občanské sdružení Kosmo Klub ve spolupráci s korespondenčním seminářem M&M při Metematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Místem konání je budova MFF UK na adrese Ke Karlovu 3. Akce se koná v rámci Světového kosmického týdne 2008, jehož hlavní ideou je informovat širokou veřejnost o pokrocích a objevech ve využití vesmíru a především přivést mládež k jeho poznávání. Zastřešujícím tématem letošního ročníku je Exploring the Universe (Výzkum vesmíru). Součástí programu semináře bude autogramiáda nové knihy, bardů v popularizaci kosmonautiky, Karla Pacnera a Antonína Vítka.

Program semináře bude zahájen představením hlavních partnerů v 10:15 a bude pokračovat sérií sedmi přednášek na různá témata spojená s kosmickým výzkumem. Spektrum přednášek bude velmi bohaté a zahrnuje oblasti kosmonautiky od nosných raket až po sondy mířících za hranice naši sluneční soustavy. Opomenuta nebude ani česká kosmonautika.

Své zastoupení na semináři bude mít také Česká kosmická kancelář, která koordinuje spolupráci České republiky s Evropskou kosmickou agenturou ESA. Mezi elitní státy ESA se od 1. ledna 2009 zařadí i naše země a je více než vhodné se seznámit co vše se u nás na poli kosmonautiky děje. Dalším významným, tentokrát historickým, datem je 24. říjen 1978, kdy byla z kosmodromu Pleseck vypuštěna první československá družice Magion 1. A právě v době konání semináře si připomeneme již 30. výročí této události.

Mimo přednáškový program proběhne autogramiáda knihy Půlstoletí kosmonautiky autorů Karla Pacnera a Antonína Vítka. Celá akce je určena široké veřejnosti a vstup na ni je ZDARMA. Pro více informací a podrobný program navštivte webové stránky http://seminar.kosmo.cz/.

Ing. Karel Pacner (*1936 Janovice nad Úhlavou)
Karel Pacner celý svůj život strávil v redakci Mladé Fronty - MF Dnes, kde nastoupil již v roce 1959. Jako novinář se věnoval popularizaci vědy a obzvláště pak kosmonautiky, o níž napsal i velké množství knih. Mimo kosmonautiku se Karel Pacner věnuje tématu moderních dějin a historie špionáže. V roce 2002 odvysílala Česká televize seriál Československo v síti zvláštních služeb, jehož scénář napsal Karel Pacner. Za svoji píli obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR.

Mgr. Antonín Vítek, CSc. (*1940 Praha)
Antonín Vítek je dnes právem považován za největšího znalce kosmonautiky v České republice. Již v 60. letech stál u zrodu klubu SPACE, který objektivně informoval o americké a sovětské kosmonautice. Později jsme se s jeho články mohli setkat v časopise Letectví a kosmonautika, se kterým spolupracuje dodnes. Antonín Vítek je spolu s Patrem Lálou autorem Malé encyklopedie kosmonautiky, která vyšla v roce 1982 a dodnes je neocenitelným zdrojem informací. K 40. výročí kosmonautiky začal Antonín Vítek provozovat na internetu databázi SPACE 40, kde jsou podrobné informace o všech vypuštěných kosmických tělesech. V současné době se s ním můžeme setkat také na televizních obrazovkách a v rozhlase při komentování kosmonautických událostí.

PROGRAM SEMINÁŘE

Zahájení semináře
KK, M&M, MFF 10:15 - 10:30

Představení činnosti M&M
M&M 10:30 - 11:00

Česká kosmická kancelář
Milan Halousek 11:00 - 11:30

Jak se dostat nahoru - kosmické nosiče
Michal Polák 11:30 - 12:30

Autogramiáda
Karel Pacner a Antonín Vítek 12:30 - 13:00

Toulky sluneční soustavou - navštívená tělesa
Antonín Vítek 14:30 - 15:15

Velká cesta - Voyagery
Radek Valkovič 15:15 - 15:45

Pohledy do nekonečna - družicová astronomie
Jaroslav Kousal 15:45 - 16:15

České vesmírné úspěchy - Magion, Sojuz 28
Michal Václavík 16:30 - 17:45

Diskuze, prostor pro otázky, promítání
moderováno dle potřeby 17:45 - 18:15

Michal Václavík, tiskový mluvčí Kosmo Klubu, o. s.




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »