Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  40. konference o výzkumu proměnných hvězd

40. konference o výzkumu proměnných hvězd

Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Nenechte si ujít přednášky předních českých odborníků, prezentaci zajímavých výsledků amatérských astronomů nebo pronesení slavnostní Kopalovy přednášky. To vše v pohostinném prostředí hvězdárny ve Valašském Meziříčí od 14. do 17. listopadu.

STÁLE JSOU VOLNÁ MÍSTA, PŘIHLAŠTE SVOU PŘEDNÁŠKU NEBO POSTER.

Sekce pozorovatelů proměnných hvězd pořádá letos již 40. konferenci. Setkávání profesionálních i amatérských astronomů v oblasti proměnných hvězd a příbuzných oborů za tu dobu získalo na důležitosti. Každoroční prezentace výsledků a diskuze nad pozorovacími programy a způsoby měření, vede ke zlepšování a zkvalitňování práce českých astronomů. A nejen českých. Konference vznikly za Československa a dodnes se akce účastní kolegové ze Slovenska.

Planetka Gaspra.
Planetka Gaspra.

Kopalova přednáška
Od loňského roku uděluje Česká astronomická společnost slavnostní Kopalovu přednášku. Každý rok je tak oceněn vědecký pracovník za úspěchy ve výzkumu vesmíru.
Letošním laureátem se stane Doc. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. z Astronomického ústavu Karlovy univerzity. Po předání ocenění přednese laureátskou přednášku na téma vývoje drah planet. Prostor bude dán také dotazům posluchačů na obor, kterým se doc. Vokrouhlický zabývá, tj. především planety a planetky.
Při této příležitosti si připomeneme osobnost prof. Zdeňka Kopala, který se významnou měrou zasloužil o rozvoj výzkumu dvojhvězd. Letos uběhlo 15 let od jeho úmrtí. Veřejnost i účastníci konference budou mít ale jedinečnou příležitost prof. Kopala slyšet a vidět na dobových nahrávkách.

Ilustrační obrázek magnetaru ukazuje popraskaný povrch neutronové hvězdy a plazmu pohybující se podél magnetických siločar. Autor: NASA
Ilustrační obrázek magnetaru ukazuje popraskaný povrch neutronové hvězdy a plazmu pohybující se podél magnetických siločar. Autor: NASA

Zajímavé přednášky o proměnných hvězdách
Hlavním tématem konference jsou samozřejmě proměnné hvězdy. Z tohoto oboru se můžeme těšit především na zvané přednášky.
RNDr. Ladislav Hric, CSc. z Astronomického ústavu AV v Tatranské Lomnici se bude věnovat velmi rychlým světelným změnám u tzv. kataklyzmických proměnných hvězd.
Doc. RNDr. René Hudec, CSc. z Astronomického ústavu AV v Ondřejově přednese výsledky pozorování prvního magnetaru, který se projevil v optické oblasti několika desítkami výbuchů. Tento nový objev, na kterém se podíleli čeští odborníci, vyvolal velký zájem po celém světě (viz tisková zpráva).
Letošní Nositel Kvízovy ceny Bc. Luboš Brát z Pece pod Sněžkou přednese svou laureátskou přednášku. Provede nás rozmanitým světem proměnných hvězd, různými typy proměnností i způsoby pozorování.

HD209458.jpg

Pozorování exoplanet
Stále častěji se čeští amatéři věnují nejen proměnným hvězdám, ale také exoplanetám. Dnes je známo už 52 exoplanet, které přecházejí před diskem své mateřské hvězdy. Pokles jasnosti hvězdy při zastínění exoplanetou je neobyčejně malý. Přesto se dá pozorovat i amatérskými prostředky. Je k tomu ale třeba mít patřičné znalosti a dodržovat správný postup.
Na konferenci bude Mgr. Marie Hrudková z Astronomického ústavu Karlovy univerzity přednášet na téma, jestli se dají z pozorování přechodů exoplanet před hvězdami objevovat nové exoplanety.
Mgr. Stanislav Poddaný ze stejného ústavu pak představí celosvětovou databázi přechodů exoplanet, kterou spolu s Bc. Lubošem Brátem nově vybudovali.
Bc. Petr Sobotka z Astronomického ústavu AV v Ondřejově pak představí unikátní výsledek českých amatérů, kteří z jediného pozorovacího stanoviště sledovali pomocí 6 různých dalekohledů jedinou exoplanetu. Všem se podařilo přechod změřit a nejmenší z použitých dalekohledů měl dokonce průměr pouhých 34 mm!

Účastníci 39. konference o výzkumu prom. hvězd ve Valašském Meziříčí 2007
Účastníci 39. konference o výzkumu prom. hvězd ve Valašském Meziříčí 2007

Akce je otevřena všem zájemcům o proměnné hvězdy a exoplanety. Přihlaste se co nejdříve na stránkách Sekce pozorovatelů proměnných hvězd - volných míst ubývá. Na konferenci proběhnou také nové volby vedení Sekce.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »