Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vizuálně pozorovatelné podzimní komety

Vizuálně pozorovatelné podzimní komety

Kometa C/2006 W3 Christensen 22. října 2008. Autor: Alfons Diepvens
Kometa C/2006 W3 Christensen 22. října 2008.
Autor: Alfons Diepvens
Vzhledem k současné situaci přinášíme mimořádný přehled komet, které jsou vizuálně pozorovatelné v průběhu noci. Na kometu pozorovatelnou pouhýma očima si ještě budeme muset počkat, nicméně už nyní na obloze spatříme alespoň 4 komety, které jsou v dosahu středně velkých (20 cm v průměru) přístrojů, jedna je dokonce pozorovatelná malými binokuláry.

Po setmění spatříme kometu C/2008 A1 McNaught. Tato kometa byla objevena v lednu tohoto roku jako objekt 15.2 magnitudy Robertem H. McNaughtem (Siding Spring Observatory, Austrálie). Kometa již prošla periheliem, přičemž dosáhla hranice 6. magnitudy, žel však na jižní obloze. Nyní se však stává (přibližně od poloviny října) pozorovatelnou na severní obloze v souhvězdí Hadonoše. Její hvězdná velikost se pohybuje kolem 7.8 magnitudy a kometa pomalu slábne. Ke konci listopadu by měla mít asi 9 magnitud. vyhledávací mapku na listopad najdete ZDE.

Druhým zajímavým objektem pro pozorování krátce po soumraku je kometa C/2007 N3 Lulin. O její objev se dělí dva východoasijští pozorovatelé Quanzhi Ye (Guangzhou, Čína) a Chi Sheng Lin (Lulin Sky Survey, Thajsko). Jméno však kometa dostala podle observatoře Lulin Sky Survey v Thajsku. V době objevu (11. července 2007) měla 18.9 magnitudy. Tato kometa se zdá být velmi reálnou kandidátkou na tu nejjasnější příštího roku, neboť periheliem projde 10. ledna 2009 a okolo 22. února pak perigeem. V té době se bude nacházet v souhvězdí Panny a její hvězdná velikost by se mohla pohybovat kolem 4. magnitudy. Zajímavý by pak mohl být její průlet okolo hvězdokupy M44 v Raku (5. března), čemuž však nebude příliš nahrávat měsíční fáze (Měsíc bude v Blížencích ve fázi 2 dny po první čtvrti; v době, kdy zapadne, bude kometa už nízko nad obzorem). V současnosti ji nalezneme v souhvězdí Štíra s hvězdnou velikostí okolo 8. magnitudy. Kometa se do třetí dekády prosince nakrátko přesune na denní oblohu a tudíž nebude pozorovatelná. Mapka ZDE.

Velmi pěkným a na obloze snadno nalezitelným objektem je C/2006 W3 Christensen. Tu objevil E. J. Christensen (Catalina Sky Survey, Amerika) jako mlhavou skvrnku o hvězdné velikosti 18.1 magnitudy v listopadu 2006. Kometa má pěkné kondenzované jádro, 3.6’ velkou komu a přibližně 0,1° dlouhý kapkovitý chvost. Nachází se vysoko souhvězdí Cefea s hvězdnou velikostí okolo 10. magnitudy. Mírně zjasňuje a mohla by být velmi pěkným objektem v červenci příštího roku, kdy ji nalezneme jako objekt 8. magnitudy v okrajových periferiích Mléčné dráhy v souhvězdích Ještěrky a Labutě. Vyhledávací mapku na listopad naleznete ZDE.

Podobně nápadnou kometou pro menší přístroje je C/2006 OF2 Broughton. Kometu objevil původně jako objekt planetkového charakteru J. Broughton (Reedy Creek, Austrálie) v červenci 2006. Tehdy měla kometa 18.2 magnitudy. Najít nyní kometu není zcela snadné, neboť sice leží vysoko nad obzorem, ovšem v ne příliš nápadné oblasti souhvězdí Rysa. Kometa má 2.5’ velkou komu a většími přístroji i nápadně zkroucený 0,2° dlouhý chvost. Její hvězdná velikost se nyní pohybuje okolo 10.4 magnitudy a kometa právě v tomto období dosahuje svého největšího jasu. Na počátku ledna příštího roku začne slábnout, avšak nalezneme ji stále vysoko nad obzorem. Do konce února přeletí pouze z Rysa do Vozky. Vyhledávací mapku na listopad naleznete ZDE.

Na ranní obloze pak nalezneme v souhvězdí Raka periodickou kometu 29P Schwassmann-Wachmann. Kometa prodělává občasné outbursty, během nichž se její hvězdná velikost může zvýšit až o 3 magnitudy (tedy na 10.5 magnitudy). Takové outbursty trvají běžně několik týdnů. V současnosti najdeme kometu v souhvězdí Raka podle mepky ZDE.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://www.cometography.com/ - databáze komet historickýyh i současných
[2] http://cometchasing.skyhound.com/ - měsíční vyhledávací mapky k vizuálnímu pozorování komet
[3] http://aerith.net/ - Stránky Seiichi Yoshidy (rozsáhlá a často aktualizovaná databáze komet včetně grafů vývojejejich jasností se zanesenými pozorováními)
[4] Novinky o kometách a komety v lunaci 14.10. - 13.11. 2008 (Jiří Srba, SMPH)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »