Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Neobvykle jasný bolid 5.11.2008
Jiří Srba Vytisknout článek

Neobvykle jasný bolid 5.11.2008

Meteor z 5. listopadu 2008. Autoři: Ivan Majchrovič, Tomáš Maruška a Roman Piffl
Meteor z 5. listopadu 2008. Autoři: Ivan Majchrovič, Tomáš Maruška a Roman Piffl
Ve středu 5. listopadu 2008 bylo možné z území Moravy a tedy i z Valašského Meziříčí pozorovat zajímavý úkaz. Ve večerních hodinách přeletěl nad našimi hlavami velmi jasný meteor - takzvaný bolid.

Podle očitých svědků, kteří úkaz spatřili, bylo možné kolem 20:45 SEČ pozorovat na obloze rychle letící objekt vysoké jasnosti, který připomínal světlici ohňostroje. Krátkodobě došlo k výraznému osvětlení okolní krajiny, a to v situaci, kdy na obloze zářil Měsíc ve fázi první čtvrti.

Podle tohoto popisu se jednalo meteor, který byl podle prvních odhadů jasností srovnatelný s dorůstajícím Měsícem. Takovému meteoru (který je na obloze jasnější než planeta Venuše) astronomové říkají bolid.

Informace od svědků byly zaslány do databáze pozorování bolidů, kterou provozuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky v Ondřejově, a kde jsou již k dispozici další údaje z jiných míst celé České republiky.

Úkaz byl podle informace pracovníka astronomického ústavu Pavla Spurného zaznamenán také automatickými celooblohovými kamerami. Podle předběžných údajů z těchto přístrojů byl meteor dokonce jasností srovnatelný s Měsícem v úplňku. Pohyboval se velmi rychle a zazářil jen na krátkou dobu cca 1,9 s. Podle této a dalších zaznamenaných charakteristik se jednalo o rychlý bolid kometárního původu, který zcela shořel v atmosféře.

Zatím jediný dostupný obrazový záznam pravděpodobně tohoto jevu je k nahlédnutí na stránkách spaceweather.com, kde své pozorování prezentují slovenští kolegové Ivan Majchrovič, Tomáš Maruška a Roman Piffl. Při sledování meteorického roje Taurid ze stanice Marianka nedaleko Bratislavy, se jim podařilo úkaz zaznamenat, a to hned dvojicí přístrojů. Jednak pomocí celooblohové komory vybavené CCD kamerou AstroPix 4.0, a také prostřednictvím digitální zrcadlovky Canon 5D s objektivem s ohniskovou vzdáleností 15 mm (f/4). Podle jejich záznamů k úkazu došlo přesně ve 20:42:38 SEČ a jedná se o meteor náležející právě k roji Taurid, jehož maximum nastalo 5. listopadu v poledních hodinách.

* Podrobnější předběžný popis vizuálního pozorování jevu, tektokrát z Brna, z hvězdárny na Kraví Hoře, poskytl Petr Horálek. "Bolid jsem spatřil nejprve periferním viděním, takže jsem jej nepozoroval po celou dobu letu. Podle mého odhadu let mohl trvat maximálně 5 sekund, spíše ale méně tak 2,5s, barva meteoru byla modro-bílá, stopa byla v prvních okamžicích nafialovělá s jasností až -5 mag a viditelná zůstala asi 3 sekundy. Jasnost bolidu se těžko odhaduje, ale pohybovala se tak kolem -9 mag (při výbuchu byl značný stín u nás všech, takže možná až -11 mag). Meteor letěl od spojnice Plejády-Aldebaran k betaTau."

V případě dalších novinek bude tento článek dále aktualizován.

[1] Autory přiložených snímků jsou slovenští kolegové Ivan Majchrovič, Tomáš Maruška a Roman Piffl, převzato ze spaceweather.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »