Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. prosince Měsíc zakryje Venuši

1. prosince Měsíc zakryje Venuši

 Pohled velkým dalekohledem na detail měsíčního srpku krátce po výstupu Venuše. Oba objekty v té době budou velmi nízko nad obzorem, což zjista znepříjemní pozorování.
Pohled velkým dalekohledem na detail měsíčního srpku krátce po výstupu Venuše. Oba objekty v té době budou velmi nízko nad obzorem, což zjista znepříjemní pozorování.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 126 z 27. 11. 2008

V pondělí 1. prosince 2008 večer spatříme na 4 roky poslední zákryt planety Měsícem. Bude-li počasí přát, půjde o skutečně pěknou podívanou. Měsíc ve fázi úzkého srpku po 17. hodině zakryje Venuši, v té době po Měsíci druhý nejjasnější objekt na obloze. Nejprve Venuše pomalu zmizí za neosvětlenou částí Měsíce a přibližně o hodinu později začne planeta vystupovat zpoza měsíčního srpku. Několik vteřin po výstupu planety tak bude s trochou nadsázky Měsíc na obloze vypadat jako ulomená část prstenu s diamantem. Celou scenérii na nebi ještě doplní nedaleká planeta Jupiter.

Planetu Venuši můžeme v těchto dnech pozorovat krátce po západu Slunce jako Večernici nízko nad jihozápadním obzorem. Každým dnem se na obloze přibližuje k druhé jasné planetě - Jupiteru. Obě planety však ve skutečnosti dělí 4,8 AU (AU = Astronomická jednotka, tj. asi 150 milionů km). V pondělí 1. prosince 2008 večer se k této dvojici nápadných objektů připojí i náš Měsíc. Bude ve fázi úzkého srpku a za dobrých podmínek si patrně všimneme i slabě svítící Sluncem neosvětlené části Měsíce. Tomuto úkazu se říká "popelavý svit Měsíce", neosvětlená část Měsíce je v tomto případě osvětlena slunečním světlem odraženým od Země. Měsíc se na obloze pohybuje poměrně rychle - za 1 hodinu urazí směrem k východu úhlovou vzdálenost o přibližně takové velikosti, jako je průměr měsíčního úplňku (tedy asi půl obloukového stupně). A protože se planeta Venuše bude nacházet přímo na zdánlivé měsíční dráze po obloze, Měsíc planetu po 17. hodině večerní zakryje.

CO BUDEME POZOROVAT?

Pohled loveckým triedrem. Jasná Venuše mizí za okrajem Měsíce.
Pohled loveckým triedrem. Jasná Venuše mizí za okrajem Měsíce.
Bude rozdíl mezi tím, co spatříme pouhýma očima a co spatříme dalekohledem. V obou případech si ale musíme uvědomit, že planeta (oproti hvězdám nebo jiným bodovým zdrojům světla) zabírá na obloze malou, ale v době zákrytu významnou plošku. Proto nezmizí z oblohy za měsíčním kotoučem okamžitě, ale bude postupně slábnout (během výstupu zase postupně zjasňovat). Pouhýma očima tak nejdříve spatříme, jak se měsíční kotouč k planetě přibližuje (pokud bude patrný popelavý svit, nebude to velký problém). Přibližně dvě minuty před úkazem se nám už jasná Venuše svým svitem "slije" s okrajem popelavého svitu Měsíce, neboť lidské oko není (navíc při tak velkém kontrastu) schopné rozlišit menší úhel než 1’. Ty dvě minuty se bude zdát, jakoby se Venuše doslova "přilepila" k měsíčnímu kotouči. Pak nastane chvíle, kdy se nám začne jevit, jakoby se jas planety pomalu otupoval (podobně jako když přes ní přechází okraj hustého mraku) a přibližně po půl minutě se Venuše ztratí. Celou hodinu pak oblohu bude nízko nad obzorem zdobit jen měsíční srpek a planeta Jupiter "vpravo nahoře" (asi 2°) od něj. Oba objekty budou klesat k obzoru. Ovšem necelou půlhodinu před západem Měsíce se u dolního okraje měsíčního srpku začne objevovat jakýsi zjasňující se bod. Bude trvat opět asi půl minuty, než se Venuše "vynoří" zpoza osvětlené části Měsíce celá. Nejzajímavějších pak bude několik minut po výstupu Venuše, kdy se lidskému oku opět nebude dařit rozlišit malou mezeru mezi okrajem Měsíce a jasnou Venuší, takže se bude zdát, jakoby oba objekty na nebi tvořily úlomek diamantového prstýnku.

Pohled dalekohledem (samozřejmě v závislosti na jeho velikosti) bude ještě zajímavější. U Venuše je v přístrojích vidět její fáze. Během vstupu bude Venuše "vplouvat" za Měsíc svou osvětlenou částí napřed. Pří výstupu jí zase bude "vyplouvat".

PRŮBĚH ÚKAZU VE VYBRANÝCH MĚSTECH V ČESKÉ REPUBLICE

Následující tabulka obsahuje výčet větších měst v ČR a časové údaje odpovídající jednotlivým okamžikům úkazu v SEČ (středoevropský čas). Údaje "Vstup/Konec" a "Výstup/Konec" znamenají okamžiky, kdy zmizí/vystoupí osvětlená část kotoučku Venuše (nikoliv celý její kotouček). Časové údaje jsou vzaty na geografické středy měst. V odlehlých oblastech se mohou časové údaje lišit o sekundy, nebo dokonce o minuty. Města jsou řazena podle jejich polohy od západu k východu.

Souřadnice měst byly převzaty z www.heavens-above.com.

Zákryt Venuše Měsícem 1. prosince 2008 - časy pro ČR
Zákryt Venuše Měsícem 1. prosince 2008 - časy pro ČR
Časy úkazu pro jednotlivá větší města ČR.



Měsíc zapadá v 18 hodin a 58 minut (s ohledem na vaši polohu v ČR se to může lišit o několik málo minut). Venuše zapadne o pár minut dříve. K výstupu Venuše tak dojde ještě nad obzorem, ovšem opravdu velmi nízko. Pokud tedy budete chtít pozorovat úkaz celý, je nutné najít pozorovací stanoviště s dokonale odkrytým jihozápadním obzorem.

KDE A JAK POZOROVAT?

Detail při pohledu velkým dalekohledem. Venušina osvětlená část kotoučku je pomalu zakrývána neosvětlenou částí Měsíce. Celý tento úkaz potrvá jen něco málo přes půl minuty.
Detail při pohledu velkým dalekohledem. Venušina osvětlená část kotoučku je pomalu zakrývána neosvětlenou částí Měsíce. Celý tento úkaz potrvá jen něco málo přes půl minuty.
K pozorování úkazu je nutné si najít místo s pokud možno co nejlepším výhledem na jihozápad. K úkazu dojde velmi nízko nad obzorem, tudíž obzor v těch místech by neměl být rušen vysokými stromy či domy. Všechny tři objekty (Měsíc, Venuše i Jupiter) patří k nejjasnějším na obloze, a proto není potřeba vyjíždět někam pryč za město z důvodu rušivého světla z městského osvětlení. Samozřejmě místo například vysoko v horách má své klady - kupříkladu čistší vzduch (v malých dalekohledech se objekty budou méně vlnit a kmitat vlivem zemské atmosféry). Též bude mimo města více patrný popelavý svit Měsíce. Doporučujeme vybavit se vlastním, byť malým dalekohledem (například loveckým triedrem). I pouhýma očima bude však úkaz nepřehlédnutelný.

KDY A JAKÝ BUDE DALŠÍ ZÁKRYT PLANETY MĚSÍCEM?

Po letošním zákrytu Venuše nenastane nad územím ČR zákryt planety Měsícem až do roku 2012. Teprve 15. července 2012 v ranních hodinách Měsíc zakryje planetu Jupiter. Oproti letošnímu zákrytu však bude Jupiter vstupovat nejdříve za osvětlenou část Měsíce a pak vystupovat zpoza té neosvětlené. Bude to opět velmi pěkná podívaná, neboť už malým dalekohledem budeme kromě zákrytu samotné planety pozorovat, jak Měsíc postupně zakrývá i jednotlivé Jupiterovy měsíce v pořadí Europa - Io - (Jupiter) - Ganymed - Callisto. Ještě před rozbřeskem pak Jupiter i jeho měsíce postupně vystoupí (v opačném pořadí) zpoza neosvětlené části Měsíce. Úkaz bude neobvykle fotogenický, neboť v okolí měsíčního srpku najdeme otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády v souhvězdí Býka a nedaleko též planetu Venuši.

Zdroje a doporučené odkazy:

[1] Software Stellarium (www.stellarium.org)
[2] Hvězdářská ročenka 2008, P. Příhoda a kol.; HaP Praha a AVČR, 2007
[3] Další článek a video o úkazu

POZOROVÁNÍ ÚKAZU NA ČESKÝCH HVĚZDÁRNÁCH

Hvězdárna M. Koperníka v Brně - mimořádná pozorování přiblížení Venuše a Jupiteru od 25. listopadu do 5. prosince vždy od 18 hodin. Více na www.hvezdarna.cz.

Hvězdárna b. A. Krause při DDM Delta v Pardubicích - mimořádné pozorování zákrytu Venuše 1. prosince od 16:30 do 19 hodin. V případě zataženého počasí je připraven náhradní program. Více na astro.kamaradi.cz .




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »