Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Studenti objevili unikátní exoplanetu
Jiří Srba Vytisknout článek

Studenti objevili unikátní exoplanetu

Exoplaneta v představách malíře
Exoplaneta v představách malíře
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (045/2008): Trojice vysokoškolských studentů Leidenské University v Holandsku objevila během školního výzkumného projektu neobvyklou extrasolární planetu. Objekt je asi pětkrát hmotnější než náš Jupiter a stal se první planetou objevenou na oběžné dráze kolem rychle rotující žhavé hvězdy.

Studenti testovali metody automatického vyhledávání změn jasnosti v poli tisíců hvězd z databáze projektu OGLE. Ukázalo se, že jasnost jedné ze stálic klesá periodicky o jedno procento, vždy na dvě hodiny jednou za 2,5 dne. Následná pozorování provedená pomocí ESO/VLT v Chile potvrdila, že tento jev je způsoben tranzitující exoplanetou, která přechází před hvězdou a v pravidelných intervalech zastiňuje část světla z jejího povrchu.

Podle Ignase Snellena, vedoucího projektu, je objev naprosto překvapivý. "Úkolem projektu bylo naučit studenty naprogramovat vyhledávací algoritmus. S úkolem si velmi dobře poradili a zbyl čas i k otestování programu na dosud neprohlédnutých snímcích z databáze. Když přišli do mé kanceláře a ukázali mi světelnou křivku, úplně mi to vyrazilo dech."

Francis Vuijsje, Meta de Hoon a Remco van der Burg (zleva doprava)
Francis Vuijsje, Meta de Hoon a Remco van der Burg (zleva doprava)
Studenti Meta de Hoon, Remco van der Burg a Francis Vuijsje jsou objevem nadšeni. "Je to vzrušující objevit planetu, tím spíše, je-li natolik neobvyklá, jako tato. Zdá se, že jde o první exoplanetu nalezenou u rychle rotující hvězdy a zároveň o první známou planetu u hvězdy s tak vysokou povrchovou teplotou," říká Meta. "Počítač potřeboval 1000 hodin, aby provedl všechny potřebné výpočty," pokračuje Remco.

Planeta dostala prozaické označení - OGLE2-TR-L9b, "ale familiárně jí říkáme ReMeFra-1, po Remcovi, Metě a mě," dodává Francis.

Planeta byla objevena při sledování změn jasností 15 700 hvězd. Pozorování byla, v rámci přehlídky OGLE, prováděna jednou až dvakrát za noc v průběhu 4 roků mezi lety 1997 a 2000. Jelikož data byla zpřístupněna veřejnosti, bylo možné na nich otestovat náš algoritmus, který ukázal, že změny jasnosti jedné z hvězd - OGLE-TR-L9 - mohou být způsobeny tranzitem - přechodem planety před hvězdou. Členové týmu následně použili zařízení GROND na 2.2 m teleskopu ESO na observatoři La Silla, aby se o hvězdě a možné planetě dozvěděli více.

"Abychom si byli jisti, že pozorované změny jasnosti nezpůsobil hnědý trpaslík či malá hvězda, ale opravdu planeta, bylo nutné použít spektroskopii. Proto jsme vděčni, že jsme k tomuto účelu mohli využít pozorování na ESO/VLT." říká Snellen.

Planeta, která je asi 5 krát hmotnější než náš Jupiter, obíhá kolem své hvězdy jednou za 2.5 dne a je od ní pouhá 3% vzdálenosti Země-Slunce daleko. To z ní činí velmi horkou planetu s hmotností vyšší než je obvyklé.

Spektroskopie také ukázala, že i samotná hvězda je pěkně horká - téměř 7000 K, tedy o 1 200 více než naše Slunce. Je to dosud nejžhavější známá hvězda s planetou. Hvězda navíc velmi rychle rotuje. Metoda měření radiální rychlosti - která byla použita při objevu většiny dosud známých extrasolárních planet - je pro hvězdy tohoto typu málo efektivní. "To činí náš objev ještě zajímavějším," uzavírá Snellen.

Více informací: Snellen I. a kol. 2008, OGLE2-TR-L9b: An exoplanet transiting a fast-rotating F3 star, Astronomy and Astrophysics, v tisku.

Složení týmu:

I.A.G. Snellen, M.D.J. de Hoon, R.F.J. van der Burg, F.N. Vuijsje (Observatoř Leiden, Holandsko), J. Koppenhoefer (Observatoř Mnichov, Německo), S. Dreizler (Georg-August University Göttingen, Německo), J. Greiner, T. Krühler, R.P. Saglia (Max-Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Německo), a T.O. Husser (South African Astronomical Observatory).

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 045/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »