Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna Valašské Meziříčí očekává milióntého návštěvníka!

Hvězdárna Valašské Meziříčí očekává milióntého návštěvníka!

Hvězdárna Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, byla pro veřejnost otevřena na podzim roku 1955. Za více než padesátiletou existenci hvězdárny bylo v jejích prostorách (případně jejími pracovníky v jiných zařízeních) uspořádáno již 36 754 akcí.

Hlavním posláním Hvězdárny Valašské Meziříčí je seznamovat širokou veřejnost s vědeckými poznatky z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie a věd příbuzných nejrůznějšími metodami a způsoby. Jedná se především o přednášky, doplňkovou výuku pro školy, astronomické kroužky, semináře, výstavy, večerní programy u dalekohledu, letní astronomický tábor apod.

Nahlédneme-li do pečlivě vedených statistik, zjistíme, že k 31. 12. 2008 navštívilo akce Hvězdárny Valašské Meziříčí přesně 990 811 osob. K magické hranici jednoho miliónu návštěvníků schází ještě necelých deset tisíc osob. V uplynulém roce 2008 navštívilo hvězdárnu téměř 16 tisíc osob. Bude-li letošní návštěvnost obdobná, pak bychom mohli přivítat "pod kopulí hvězdárny" jubilejního milióntého návštěvníka pravděpodobně v polovině roku.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

Staňte se právě Vy tím jubilejním návštěvníkem! V letošním roce, který byl vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie, k tomu budete mít celou řadu příležitostí. Například každý pracovní den ve večerních hodinách pořádáme programy u dalekohledu, zaměřené na pozorování zajímavých objektů na obloze. Pořad je doplněn odborným výkladem. Můžete si tak vyzkoušet, jaké pocity asi zakoušel například Galileo Galilei, který přesně před 400 roky pravděpodobně jako první pozoroval dalekohledem hory a krátery na Měsíci, Jupiterovy měsíce, Saturnovy prstence, rozlišil hvězdy v Mléčné dráze apod. A právě tento historický astronomický milník byl tou hlavní inspirací k vyhlášení roku 2009 Mezinárodním rokem astronomie.

Svojí účastí na akcích Hvězdárny Valašské Meziříčí jednak přispějete do "loterie", na koho připadne pořadí milióntého návštěvníka (možná právě na vás), ale především získáte možná nové pohledy na svět kolem nás. Informace o pořádaných akcích jsou průběžně uveřejňovány na našich internetových stránkách. Věříme, že si vyberete.

V loňském roce jsme vyhlásili tipovací soutěž, v níž jste měli odhadnout, kdy nastane ten okamžik a přes práh hvězdárny vkročí milióntý návštěvník. Příliš mnoho tipů jsme nedostali, ale "7 statečných" nám své "odborné" odhady zaslalo. Nezapomněli jsme na vás. Ten, jehož tip bude nejblíže skutečnosti, bude odměněn drobným dárkem.

Ani milióntý návštěvník nepřijde zkrátka. Cenu zatím neprozradíme, ale jedno je jisté: osobní automobil ani jiný obdobný "drobný" dárek to nebude - náš zřizovatel zase není tak bohatý. Věříme, že hodnota dárku nebude tím nejdůležitějším lákadlem, proč Hvězdárnu Valašské Meziříčí navštívíte. Na závěr dodáváme ještě část textu, propagujícího Mezinárodní rok astronomie, v jehož duchu budou probíhat další akce Hvězdárny Valašské Meziříčí:

"Vizí Mezinárodního roku astronomie je napomoci lidem na celém světě ke znovuobjevení našeho místa ve vesmíru pohledem na noční i denní oblohu a zprostředkovat jim osobní zážitek a kouzlo objevů při pozorování kosmu. Každý by měl dostat možnost uvědomit si dopad astronomie a dalších základních věd na naše každodenní životy a pochopit, jak může vědecké poznání přispět ke spravedlivější a v míru žijící společnosti."




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »