Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Lovec exoplanet připraven ke startu

Lovec exoplanet připraven ke startu

Družice Kepler
Družice Kepler
Na 6. března 2009 je naplánováno vypuštění americké astronomické družice s názvem KEPLER. Jedná se o fotometrickou družici, která bude k objevování exoplanet využívat efekt, při němž obíhající planeta přechází před pozorovanou hvězdou a způsobuje tak nepatrný pokles její jasnosti. Hlavním úkolem mise je pátrat po planetách podobných Zemi, tj. se stejnou hmotností, podobnou dráhou a obíhajících kolem hvězd s podobnými charakteristikami, jako má Slunce. U takových planet je vyšší pravděpodobnost rozumného života.

Start družice byl původně naplánován na říjen 2006. Během necelých čtyř let bude nepřetržitě sledovat část souhvězdí Labutě. Optický systém družice bude unikátní. Jedná se o širokoúhlou kameru, schopnou současně sledovat více než 100 000 hvězd v průběhu minimálně 3,5 roku.

Když vzdálená planeta mimo Sluneční soustavu na své oběžné dráze zakryje hvězdu, nastane nepatrný pokles jasnosti hvězdy - zhruba o 1/10 000 původní jasnosti, trvající zhruba 2 až 16 hodin. Pokud se budou tyto změny jasnosti pravidelně opakovat s velkou přesností, lze se domnívat, že to způsobuje planeta podobná Zemi. Abychom mohli uvedený jev pozorovat, musí prodloužená rovina oběžné dráhy exoplanety kolem hvězdy mířit směrem k Zemi.

Ze znalosti hmotnosti hvězdy a ze zjištěné oběžné doby planety lze použitím 3. Keplerova zákona vypočítat vzdálenost planety od středu hvězdy. Na základě zjištěného poklesu jasnosti hvězdy a průběhu světelné křivky odvodíme průměr hvězdy a planety. Ze vzdálenosti planety od hvězdy a známé teploty hvězdy (určeno ze spektra) můžeme vypočítat teplotu na povrchu planety.

Astronomové předpokládají, že pomocí družice KEPLER objeví minimálně 50 exoplanet o stejném průměru jako Země, asi 185 exoplanet do průměru 1,3 Země a zhruba 640 planet o průměru 2,2krát převyšujícím průměr Země. Uvidíme, jaká bude skutečnost.

Fotometrická družice Kepler k objevování exoplanet
Fotometrická družice Kepler k objevování exoplanet

Hlavní cíle mise jsou následující:

- Určit procentuální zastoupení terestrických a velkých planet, které se nacházejí uvnitř nebo v těsné blízkosti zóny obyvatelnosti u širokého rozsahu různých typů hvězd (zóna obyvatelnosti nebo zóna života je oblast v okolí hvězdy, kde na případných planetách existují podmínky pro přítomnost kapalné vody).

- Určit rozložení průměrů a tvarů oběžných drah těchto planet.

- Odhadnout, jaké množství planet se nachází ve vícenásobných hvězdných soustavách (v dvojhvězdách, trojhvězdách apod.).

- Určit rozmanitost průměrů drah a schopnosti planet odrážet světlo hvězdy, dále rozměry, hmotnosti a hustoty krátkoperiodických obřích planet.

- Identifikovat další tělesa v každé objevené planetární soustavě prostřednictvím dalších způsobů.

- Určit vlastnosti hvězd, které jsou domovským přístavem obíhajících exoplanet.

Hlavním přístrojem sondy je dalekohled o průměru 1,4 m, který soustřeďuje světlo hvězd do velmi citlivého fotometru. Dalekohled má velmi široké zorné pole o průměru 12 úhlových stupňů. Je to nutné za účelem sledování velkého počtu hvězd. Družice bude nepřetržitě sledovat více než 100 000 hvězd stále ve stejném zorném poli po celou dobu mise v trvání 3,5 roku (očekává se možnost prodloužení výzkumu až na 6 let). Takto zkonstruovaný dalekohled bude schopen zaregistrovat i nepatrný pokles jasnosti hvězdy při zastínění planetou velikosti naší Země.

Studium hvězdných oscilací družicí Kepler
Studium hvězdných oscilací družicí Kepler

Dlouhodobé nepřetržité monitorování změn jasnosti tisíců hvězd s velmi vysokou přesností přináší i další možnosti výzkumu. Jednou z nich je studium hvězdných oscilací (tzv. "hvězdotřesení"), které jsou pozorovány jako malé periodické změny jasnosti hvězd a které můžeme využít ke studiu jejich vnitřní stavby - obdobně jako lze studiem šíření zemětřesných vln zjišťovat vnitřní stavbu Země. Tato oblast výzkumu je označována jako astroseismologie (u Slunce jako helioseismologie). Pomocí této metody lze rovněž určit hmotnosti a průměry hvězd s mimořádně vysokou přesností.

Zdroj: kepler.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »