Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Unikátní 3D pohled na vzdálené galaxie
Jiří Srba Vytisknout článek

Unikátní 3D pohled na vzdálené galaxie

Unikátní 3D pohled na galaxie.
Unikátní 3D pohled na galaxie.
Díky kombinaci schopností dalekohledů ESO/VLT a Hubbleova kosmického teleskopu astronomové dostali možnost spatřit vzdálené galaxie "trojrozměrně". Vědci doufají, že tento unikátní kombinovaný pohled do hlubin času, kdy vesmír byl pouze polovičního stáří než dnes, a kdy neexistovalo naše Slunce ani Země, jim pomůže pochopit proces formování galaxií.

Tisková zpráva ESO 010/09 (18. 03. 2009)

Celá desetiletí byly vzdálené galaxie pro pozemské astronomy pouhými světlejšími flíčky na tmavé obloze. Teprve vypuštění Hubbleova kosmického teleskopu (HST) počátkem devadesátých let minulého století poprvé v historii umožnilo studovat některé detaily objektů, vzdálených od nás i 6 miliard světelných let. Díky unikátním podmínkám na hoře Paranal a dalekohledu ESO/VLT se  spektrografem FLAMES/GIRAFFE (ESO 13/02), který dokáže najednou pořizovat spektra mnoha malých částí jednoho plošného objektu, se nyní vědcům nabízí možnost sledovat dokonce pohyby plynu v těchto vzdálených galaxiích (ESO 10/06).   

"Kombinace schopností HST a VLT je unikátní a umožnila nám modelovat vzdálené galaxie téměř stejně, jako to děláme u těch blízkých," říká vedoucí týmu François Hammer. "Přístroj  FLAMES/GIRAFFE nám v podstatě umožnil měřit rychlost pohybu plynu v různých místech vzdálených galaxií. Díky tomu si můžeme udělat třídimenzionální představu o vzhledu objektu, který je od nás ve skutečnosti vzdálen přes polovinu pozorovatelného vesmíru."

Členové týmu si vytyčili takřka herkulovský úkol, když se rozhodli rekonstruovat minulost téměř stovky vzdálených galaxií společně sledovaných pomocí HST a VLT/GIRAFFE. Již první data pro pouhou trojici galaxií přinesla užitečné informace.

V jedné ze zkoumaných galaxií odhalil GIRAFFE oblast plnou ionizovaného plynu (horkého plynu, jehož atomy byly očesány o jeden či více elektronů). Ionizace plynu je většinou důsledkem přítomnosti velmi horkých mladých hmotných hvězd. Avšak ani po jedenáctidenním pozorování oblasti pomocí HST se žádnou hvězdu nalézt nepodařilo. "Tato neobvyklá galaxie má jistě nejedno skryté tajemství," říká  Mathieu Puech, vedoucí autor jednoho z dosud publikovaných článků. Počítačové simulace naznačují, že vysvětlení pozorovaného jevu lze hledat v kolizi dvou na plyn bohatých galaxií. Teplo produkované v důsledku kolize ohřívá plyn natolik, že dochází k jeho ionizaci. Takto horký materiál pak neumožňuje nastartování tvorby hvězd.

Druhá pozorovaná galaxie je přesným opakem. Byl u ní objeven jasně modrý centrální region vnořený do načervenalého disku, který je téměř kompletně skryt prachovými oblaky. "Modely naznačují, že plyn i hvězdy se po spirále rychle pohybují směrem ke středu galaxie," říká Hammer. Může se jednat o první známý příklad obnovy struktury disku po sloučení dvojice galaxií (ESO 01/05).  

V případě třetí galaxie pak astronomové identifikovali velmi neobvyklou extrémně modrou strukturu - pravděpodobně příčku - složenou z mladých hmotných hvězd, které jsou u blízkých galaxií pozorovány jen zřídka. Při srovnání s numerickými simulacemi se jasně ukazuje, že vlastnosti pozorovaného objektu jsou výsledkem kolize dvou galaxií s různou hmotností.

"Kombinace HST a FLAMES/GIRAFFE na VLT umožňuje detailně modelovat vzdálené galaxie a najít shodu v názoru na roli kolizí při procesu formování hvězd v dávné minulosti," říká Puech. "Když víme, jak se plyn pohybuje, můžeme poměrně přesně odhadnout jeho hmotnost a oběžné dráhy původních galaxií." "HST a VLT jsou opravdovými 'stroji času' pro odhalování historie vesmíru", dodává  Sébastien Peirani, vedoucí autor dalšího článku publikovaného týmem v odborné literatuře.

Astronomové nyní postupně rozšiřují svou analýzu na celý vzorek sledovaných galaxií. "Příštím krokem bude srovnání vzdálených a blízkých galaxií. Získáme tak představu o vývoji galaxií za minulých 6 až 8 miliard let, tedy za období delší než je polovina současného stáří samotného vesmíru," uzavírá Hammer.

Překlady tiskových zpráv zajišťuje Hvězdárna Valašské Meziříčí. Převzato z www.eso-cz.cz.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »