Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství 3
Vít Straka Vytisknout článek

Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství 3

Raketoplán Discovery připojený k ISS
Raketoplán Discovery připojený k ISS
Dvě kosmické vycházky, testování nové komponenty staniční čističky vody a rozhovor s Obamou. To je jen krátký výčet činností astronautů od soboty 21. do úterý 24. března. Pojďme si je zrekapitulovat.

7. den

Astronauté pracují na neposlušném nosníku
Astronauté pracují na neposlušném nosníku
Členové posádky Discoveryho Steve Swanson a Joseph Acaba strávili noc v modulu Quest při sníženém tlaku. Je to běžná příprava na kosmické vycházky, díky pobytu v nižším tlaku se astronautům odbourá z krevních řečišť dusík. Druhý spacewalk mise STS-119 začal v sobotu v 17:51, když si oba účastníci vycházky přepnuli napájení skafandrů na vlastní baterie. Hlavní úkoly byly splněny: Swanson a Acaba připravili k výměně baterie, sbírající energii ze solárních panelů modulu Port 6 (výměna bude provedena v červnu), instalovali na japonský modul Kibo GPS anténu pro navádění japonských bezpilotních zásobovacích lodí H2 (nejbližší mise v září, pro zajímavost: tyto lodě nejsou schopny se připojit ke stanici, přiblíží se k ní a vyčkají, až je ke stanici připojí její robotická paže) a fotografovali poškozené radiátory (jde o panely, které chladí stanici tím, že přebytečné teplo vypouštějí do vesmíru, na dvou z nich byla zjištěna odlupující se izolace, příčinu a dopad by měly pomoct odhalit fotografie od spacewalkerů). Ale Swanson a Acaba nesklízeli jen úspěchy, nepodařilo se jim vyklopit externí nosič vybavení (slouží k uskladnění např. náhradních dílů vně stanice), důvodem údajně byla zaseklá spona, bránící panelům v samovolném vyklopení. Nebyl splněn ani úkol, při kterém bylo potřeba rekonfigurovat panel, řídící zásobování gyroskopů elektřinou. Při jedné z dřívějších misí byl jeden ze 4 gyroskopů kvůli poruše připojen k vypínači druhého, sobotním úkolem bylo napojit ho zpět na vlastní. Astronauti si ale neporadili se samovolně slepenými kabely.

8. den

V neděli měly posádky víceméně volný den, poznamenaný jen jednou nemilou událostí. Stanici (opět) hrozilo blízké setkání s kosmickým odpadem, tentokrát čínským. Mělo k němu dojít právě v pondělí, v době posledního spacewalku. Aby nebyli jeho účastníci v nebezpečí anebo aby nebyla vycházka zkomplikována úhybným manévrem, byl proveden již v neděli. Velitel Discoveryho Archambault pomocí raketoplánu otočil stanici tak, že její dráhu mírně snížila třením atmosféra. Po třech hodinách v této orientaci byla stanice otočena zpět do původní polohy.

9. den

Uskutečnila se třetí a poslední kosmická vycházka mise Discovery STS-119 (původně měly být 4 ale jedna byla zrušena kvůli brzkému příletu lodi Sojuz a střídání základních posádek stanice). Chopili se jí Richard Arnold a Joseph Acaba. Také odvedli důležitý kus práce. Přemístili vozík staničního přepravního systému (něco jako malý vláček, jezdící po povrchu stanice), stál totiž v cestě mobilnímu transportéru s robotickou paží, ta se bude muset přesunout v červnu, aby mohla instalovat poslední část japonské laboratoře Kibo, kterou přiveze raketoplán Endeavour. Tento transportní systém byl při vycházce také rozšířen o novou spojovací komponentu. Dále také zkontrolovali a promazali staniční robotickou paži. Stejně jako jejich předchůdci ale prohráli zápas se zaseknutým nosným systémem, který se nepodařilo vyklopit ani tentokrát. Řídící středisko opustilo teorii zaseknuté spony a doporučilo kosmonautům použít hrubou sílu, systém ale odolal. Na základě toho Houston také zrušil pokus o vyklopení podobného zařízení na opačné straně stanice.

10. den

Obama rozmlouvá s astronauty
Obama rozmlouvá s astronauty
Po spacewalku čekal posádku Discoveryho volnější den. V ranních hodinách s kosmonauty promluvil prostřednictvím satelitu prezident Obama, pogratuloval k úspěšné misi a vyptával se na život a práci ve vesmíru. Posádka také pokračovala v testování nové destilační centrifugy, přivezené raketoplánem a instalované místo porouchané předchůdkyně do staniční čističky vody. Všichni byli nadmíru spokojeni, "suché" testy i testy s kapalinou dopadly pro novou komponentu i čističku perfektně. Astronauté si také všimli výrazného rozdílu mezi novou a starou součástkou co se týče menších vibrací a hluku. Teď už jen zbývá před odletem Discoveryho odebrat vzorky výsledné čisté vody pro odborníky v NASA.

Všechno má svůj konec, i mise raketoplánů a odpojení Discoveryho od Mezinárodní kosmické stanice je naplánováno na středu ve 20:53 SEČ. Na Floridě by měl přistát v sobotu v 18:44 SEČ.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »