Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  10 let českého APODu

10 let českého APODu

10 let APOD
10 let APOD
Většina vědeckých disciplín pracuje s mnoha různě pojmenovanými datovými soubory. Nejinak je tomu i v astronomii. Jedním takovým se může pochlubit i Česká astronomické společnost. Jedná se o soubor čísel 10, 3654, 3654, 3654, 46771, 705222, 3599190 a vyznačuje se nejen tím, že všechna nad 3654 jsou pouze statistické odhady. Kromě obsahu odborného rázu jsou data v něm obsažená lahodná i oku zaměřeného spíše na estetickou stránku než na soubory číslic a vzorců. A má i své jméno - "APOD - astronomický snímek dne (česká verze)".

Objasnění hodnot v něm obsažených není vůbec složité. Za 10 let provozu bylo během 3654 dní v 3654 článcích popsáno 3654 astronomických fotografií. Jim bylo celkem věnováno 46771 doplňujících odkazů a 705222 slov, což činí 3599190 znaků bez mezer.

Uvedený soubor však není zdaleka úplný. Chybí v něm například osobnost autora české verze Josefa Chlachuly, který se železnou denní pravidelností přináší zasvěcené překlady Astronomického snímku dne, který pod patronací NASA každodenně píší Robert Nemiroff a Jerry Bonnell. Není na to však sám. Vydatně mu pomáhají či pomáhali Pavel Koten, Petr Šauman, Ivan Růžička a Josef Pavlík.

Česká verze APOD
Česká verze APOD
Celý tento poněkud komplikovaný soubor dat se prostřednictvím serveru České astronomické společnosti přenáší na obrazovky počítačů miliónů zájemců o astronomii i náhodných návštěvníků těchto internetových stránek. A je věru se na co dívat. Koordinátoři APODu sáhnou tu po aktuálním snímku sluneční koróny v době zatmění, tu zabrousí do astronomie kometární, aby nás vzápětí vyslali do nejvzdálenějších hlubin vesmíru naplněných reliktním zářením. Zkrátka však nepřijdou ani milovníci hvězdokup, galaxií či planetárních členů naší sluneční soustavy. A aby toho nebylo málo, můžeme se na palubě vesmírných sond či raketoplánů vydat do kosmického prostoru, nebo na povrch Marsu či Venuše, stejně jako se seznámit s předními osobnostmi astronomického světa.

Český APOD však není pouze překlad textů popisujících snímky pořízené autory zahraničními. Setkáváme se i s příspěvky tuzemskými. V roce 1999 byly hned dva. 19. února obrázek stopy bolidu dr. Spurného z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i. a 19. srpna koláž z úplného zatmění Slunce 1999 Pavla a Romana Cagašových. Ten první ještě nestihl éru českého překladu. 10. dubna se objevil snímek Jana Šafáře z Hvězdárny a planetária v Brně, zachycující jasnou polární záři svítící nad hvězdárenskou kopulí. A v letech 2007 a 2008 přinesl do APODu své snímky profesor Druckmüller z brněnského Vysokého Učení Technického. 30. března potěšil čtenáře kometou McNaught spolu s Magellanovými oblaky a ramenem naší Galaxie, 28. září pak kompozicí sluneční koróny během zatmění v roce 2008.

 Planetární mlhovina NGC 2818
Planetární mlhovina NGC 2818
Ještě něco podstatného však v datech souboru není zachyceno. Čtenář, sedící před monitorem mnohdy v úžasu nad krásami a tajemstvími blízkého vesmíru. Není asi v lidských silách jednoduše spočítat, kolik lidí od 16. června 1995, kdy vlastní projekt APOD vznikl, tyto stránky shlédlo. Nikdo asi nespočte kolik s jejich pomocí vzniklo přednášek či prezentací, kolik snímků se nakonec stalo ozdobou pracovních ploch monitorů ani kolik duší bylo prostě jen potěšeno. O fenoménu APOD by se dalo psát ještě dlouho. Díky němu máme možnost přijít do kontaktu s fyzickou realitou vesmíru skrze virtuální realitu počítačové sítě tvořenou reálnými lidmi. A tak nezbývá než všem, kteří nám ji zprostředkovávají poděkovat a doufat, že k nám budou i nadále s neochvějnou jistotou vstupovat skrze obrazovky monitorů prostřednictvím krásných snímků z vesmíru.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »