10 let APODVětšina vědeckých disciplín pracuje s mnoha různě pojmenovanými datovými soubory. Nejinak je tomu i v astronomii. Jedním takovým se může pochlubit i Česká astronomické společnost. Jedná se o soubor čísel 10, 3654, 3654, 3654, 46771, 705222, 3599190 a vyznačuje se nejen tím, že všechna nad 3654 jsou pouze statistické odhady. Kromě obsahu odborného rázu jsou data v něm obsažená lahodná i oku zaměřeného spíše na estetickou stránku než na soubory číslic a vzorců. A má i své jméno - "APOD - astronomický snímek dne (česká verze)".
Objasnění hodnot v něm obsažených není vůbec složité. Za 10 let provozu bylo během 3654 dní v 3654 článcích popsáno 3654 astronomických fotografií. Jim bylo celkem věnováno 46771 doplňujících odkazů a 705222 slov, což činí 3599190 znaků bez mezer.
Uvedený soubor však není zdaleka úplný. Chybí v něm například osobnost autora české verze Josefa Chlachuly, který se železnou denní pravidelností přináší zasvěcené překlady Astronomického snímku dne, který pod patronací NASA každodenně píší Robert Nemiroff a Jerry Bonnell. Není na to však sám. Vydatně mu pomáhají či pomáhali Pavel Koten, Petr Šauman, Ivan Růžička a Josef Pavlík.
Česká verze APODCelý tento poněkud komplikovaný soubor dat se prostřednictvím serveru České astronomické společnosti přenáší na obrazovky počítačů miliónů zájemců o astronomii i náhodných návštěvníků těchto internetových stránek. A je věru se na co dívat. Koordinátoři APODu sáhnou tu po aktuálním snímku sluneční koróny v době zatmění, tu zabrousí do astronomie kometární, aby nás vzápětí vyslali do nejvzdálenějších hlubin vesmíru naplněných reliktním zářením. Zkrátka však nepřijdou ani milovníci hvězdokup, galaxií či planetárních členů naší sluneční soustavy. A aby toho nebylo málo, můžeme se na palubě vesmírných sond či raketoplánů vydat do kosmického prostoru, nebo na povrch Marsu či Venuše, stejně jako se seznámit s předními osobnostmi astronomického světa.
Český APOD však není pouze překlad textů popisujících snímky pořízené autory zahraničními. Setkáváme se i s příspěvky tuzemskými. V roce 1999 byly hned dva. 19. února obrázek stopy bolidu dr. Spurného z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i. a 19. srpna koláž z úplného zatmění Slunce 1999 Pavla a Romana Cagašových. Ten první ještě nestihl éru českého překladu. 10. dubna se objevil snímek Jana Šafáře z Hvězdárny a planetária v Brně, zachycující jasnou polární záři svítící nad hvězdárenskou kopulí. A v letech 2007 a 2008 přinesl do APODu své snímky profesor Druckmüller z brněnského Vysokého Učení Technického. 30. března potěšil čtenáře kometou McNaught spolu s Magellanovými oblaky a ramenem naší Galaxie, 28. září pak kompozicí sluneční koróny během zatmění v roce 2008.
Planetární mlhovina NGC 2818Ještě něco podstatného však v datech souboru není zachyceno. Čtenář, sedící před monitorem mnohdy v úžasu nad krásami a tajemstvími blízkého vesmíru. Není asi v lidských silách jednoduše spočítat, kolik lidí od 16. června 1995, kdy vlastní projekt APOD vznikl, tyto stránky shlédlo. Nikdo asi nespočte kolik s jejich pomocí vzniklo přednášek či prezentací, kolik snímků se nakonec stalo ozdobou pracovních ploch monitorů ani kolik duší bylo prostě jen potěšeno.
O fenoménu APOD by se dalo psát ještě dlouho. Díky němu máme možnost přijít do kontaktu s fyzickou realitou vesmíru skrze virtuální realitu počítačové sítě tvořenou reálnými lidmi. A tak nezbývá než všem, kteří nám ji zprostředkovávají poděkovat a doufat, že k nám budou i nadále s neochvějnou jistotou vstupovat skrze obrazovky monitorů prostřednictvím krásných snímků z vesmíru.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4