Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  20. dubna 2009 - Světová noc ochrany noční oblohy

20. dubna 2009 - Světová noc ochrany noční oblohy

IYA 2009
IYA 2009
Tma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku?

Tisková zpráva Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009.

Z iniciativy Astrofyzikálního ústavu na Kanárských ostrovech (Španělsko) a za podpory UNESCO, Mezinárodní astronomické unie a několika dalších národních i mezinárodních orgánů a organizací byla vyhlášena Světová noc ochrany noční oblohy. 20. dubna 2009 si svět společně poprvé připomene právo člověka spatřit hvězdy a noční nebe nad sebou jako dědictví lidstva. Každý rok si tak budeme připomínat, že světelné znečištění je zbytečné, škodlivé a drahé a že okna k pozorování vesmíru je třeba nechat otevřená.

Ve světě se budou pořádat nejrůznější akce: konference, soutěže uměleckých projevů spojených s pozorováním noční oblohy, dny otevřených dveří astronomických observatoří, akce amatérských astronomů, výstavy a mediální kampaně, prezentace knih o astronomii, hudební zážitky pod oblohou a zejména akce pro děti. Schopnost vymáhat právo na pozorování hvězd je v jejich rukou, je to právo budoucích generací.

Letošní Světová noc ochrany noční oblohy zároveň zahajuje Mezinárodní týden temného nebe, který bude probíhat od 20. do 26. dubna 2009. V minulých letech probíhal jako Národní týden temného nebe pouze ve Spojených státech. Organizátoři ve Spojených státech samozřejmě neočekávají během jednoho týdne výrazné snížení světelného znečištění na naší planetě. Hlavním cílem je zvýšit povědomí veřejnosti o škodlivých účincích světelného znečištění a také podpořit účelnější osvětlování, tedy využívání venkovního osvětlení, které svítí k zemi a ne do nebe.

Celosvětové připomenutí práva na pohled na noční oblohu a problematiky světelného znečištění je součástí probíhajícího Mezinárodního roku astronomie (www.astronomie2009.cz), který problematiku světelného znečištění přijal jako jedno z 11 hlavních témat. Poslední velkou akcí, kterou se tento rok připomněl, bylo 100 hodin astronomie probíhajících od 2. do 5. dubna 2009.

UNESCO v roce 1994 přijalo tuto deklaraci

Budoucí generace mají právo na nezničenou a neznečištěnou Zemi, včetně práva na čistou oblohu.

Světelné znečištění jako důsledek nehospodárného nakládání se světlem ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku. Osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko a je tudíž svízelným problémem i pro všechny profesionální i laické pozorovatele noční oblohy.

V České republice je problematice světelného znečištění věnováno několik projektů:

Informace pro veřejnost

Zapojení zájemců do měření kvality (temnosti) oblohy

Rakouský projekt Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?
http://www.astro.zcu.cz/cs/clanky/iya2009/7/

Cílem projektu je zmapování aktuálních pozorovacích podmínek noční oblohy pomocí jednoduchého astronomického pozorování přístupného laikům. Každé pozorování má svůj význam! Online se můžete na webu podívat na pozorování z ČR a dalších zemí. Pro české zájemce je webová stránka přeložena do češtiny.

Kdo je elektronicky zaměřeným zájemcem, může si zakoupit měřící přístroj. SQM (Sky Quality Meter) je jednoduché zařízení na měření jasu oblohy ve viditelné části spektra. Měření v jasných oblastech (okolí měst) je prakticky okamžité, měření v opravdu tmavých místech může trvat až minutu. Přístroj je velikosti krabičky od cigaret.

Soutěž v rámci Mezinárodního roku astronomie

Sviťme si na cestu…ne na hvězdy http://www.astro.zcu.cz/cs/clanky/svetlo/

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlásila fotografickou soutěž se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Cílem soutěže je osvěta v problematice světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí. Soutěžit je možné ve čtyřech kategoriích: Jak rozhodně nesvítit, Správné světlo, Variace na téma světlo a tma a Reklama na tmu. Poslední kategorie je určena těm, kteří jsou schopni vytvořit prezentaci k tomuto tématu. Uzávěrka je 30. listopadu 2009. Tato soutěž probíhá souběžně také ve Slovenské republice.

První mezinárodní oblast ochrany tmy

Polské a české instituce se dohodly na vyhlášení Jizerské oblasti ochrany tmy na česko-polském území v okolí české obce Jizerka a polského Orle. Tato oblast o rozloze přibližně 70 km čtverečních je oblastí se zachovalou přírodou a stále ještě poměrně nezničeným nočním životním prostředím. Od podzimu tohoto roku zde návštěvníci najdou informační panely o ochraně nočního nebe a nočního životního prostředí. Partnerem jsou Univerzita ve Wroclavi, polské státní lesy Swieradow, Astronomický ústav AV ČR a Správa CHKO Jizerské hory.

Zákon v ČR

Světelné znečištění a rušivé světlo obecně je v právním systému České republiky definováno v zákoně O ochraně ovzduší (86/2002):

§2 odst. 1 r): Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí světelným znečištěním viditelné záření umělých zdrojů světla, které může obtěžovat osoby nebo zvířata, způsobovat jim zdravotní újmu nebo narušovat některé činnosti a vychází z umístění těchto zdrojů ve vnějším ovzduší nebo ze zdrojů světla, jejichž záření je do vnějšího ovzduší účelově směrováno.

V ustanovení § 50 odst. 3 písm. c:

Obec může obecně závaznou vyhláškou v oblasti opatření proti světelnému znečištění regulovat promítání světelných reklam a efektů na oblohu.

Výrazně účinnější zákony regulující světelné znečištění platí ve Slovinsku, v italském regionu Lombardie a v americkém státě Connecticut.

A trochu poezie na závěr

Včera jsem si vyšel ven s jednou hezkou slečnou, napadlo mě ukázat jí hvězdy s dráhou mléčnou.
Myslel jsem si - zafrajeřím, znalostmi ji oslním, bude slečna jenom zírat, kolik toho frajer vím.
Bylo jasno, tak jsem ji vzal po setmění do parku, teď přišla má velká chvíle - ukážu jí Polárku!
Bloudím zrakem po obloze, v duchu rychle vzpomínám, Polárka je v Malém voze, tak kdepak ten vozík mám?

Kroutím krkem do všech stran a i ve tmě blednu, nikde totiž nevidím hvězdu ani jednu.
Jak idiot připadám si, slečně cosi blekotám, jen se na mě usměje, za chvíli jsem v parku sám.
Tak jsem ještě chvíli žehral na pouliční osvětlení, teď už dobře chápu, co je to světelné znečištění...

(Markéta Polášková)

Další odkazy:
http://www.starlight2007.net/20April2009.html
http://www.astronomy2009.org/globalprojects/cornerstones/darkskiesawareness/

Ke stažení
Tisková zpráva v *.doc (87 kB)

Pavel Suchan
(suchan@astro.cz, telefon 267 103 040, 737 322 815)

místopředseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie
předseda Odborné skupiny pro temné nebe České astronomické společnosti




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »