Představujeme vám zajímavý mezinárodní projekt, na kterém se prostřednictvím Západočeské pobočky podílí také Česká astronomická společnost.
Cílem projektu je zmapování aktuálních pozorovacích podmínek noční oblohy pomocí jednoduchého astronomického pozorování a tím určení tzv. mezní hvězdné velikosti (MHV). Hlavním předpokladem úspěchu tohoto experimentu je zapojení co největšího počtu pozorovatelů z různých koutů světa, proto i vaše pozorování má svůj význam.
Podobných projektů na celém světě existuje celá řada, jedním z nich je i "GLOBE at Night" (Země v noci), do kterého je zapojena také Česká republika. O jeho fungování jste se mohli dočíst nejenom na internetových stránkách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, ale i na stránkách astro.cz. I když těžko můžeme hovořit o vědeckém přínosu takových projektů, jedná se bezesporu o užitečné projekty, které mají jednoduchým způsobem zapojit laickou veřejnost do problematiky stále se zvyšujícího jasu noční oblohy, tedy tzv. "světelného znečištění".
Projekt, který nese označení "Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?", vznikl před několika lety a je výsledkem spolupráce Dr. Günthera Wuchterleho z hvězdárny Kuffner-Sternwarte (Rakousko) a zemské hvězdárny Thüringer Landessternwarte Tautenburg (Německo). V rámci příprav Mezinárodního roku astronomie 2009 byly webové stránky tohoto projektu upraveny do několika jazykových mutací tak, aby pozorovatelé z různých států mohli jednoduchým způsobem zadat do elektronického formuláře napozorovaná data, která jsou okamžitě ukládána do elektronické mapy a vy se tak můžete ihned seznámit s pozorovacími podmínkami v dané lokalitě. Výhodou tohoto projektu je především rychlé a aktuální vyhodnocení pozorovacích podmínek. Více informací naleznete na hvezdnaobloha.astronomy2009.at včetně výsledků napozorovaných dat od roku 2000.
Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech.Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Počasí bohužel nepřeje... Byli jsme trochu zvedaví na R2 swan tak sem ho zkoušel vylovit mezi mrakama ve slabé oblačnosti aspoň na 5 snímcich a trochu tam něco je