Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta v zóně života

Exoplaneta v zóně života

Exoplanety u trpasličí hvězdy Gliese 581.
Exoplanety u trpasličí hvězdy Gliese 581.
Planeta obíhající kolem hvězdy typu červeného trpaslíka, nacházejícího se ve vzdálenosti 20 světelných roků od Země, by mohla být první známou exoplanetou, jejíž povrch je pokryt oceánem kapalné vody.

Exoplaneta s označením Gliese 581d je známa již delší dobu, avšak astronomové nyní na základě nových pozorování korigovali její dráhu. Planeta obíhá blíže ke hvězdě, než se doposud předpokládalo, čímž se posunula do oblasti označované jako zóna života či zóna obyvatelnosti. V této oblasti panují na planetě takové podmínky, za kterých může na jejím povrchu existovat voda v kapalném skupenství, což je jeden z předpokladů pro výskyt života. "Jedná se o jedinou známou exoplanetu s nízkou hmotností, která se nachází v obyvatelné zóně," říká Michel Mayor z ženevské observatoře.

Michel Mayor s týmem spolupracovníků použil dalekohled o průměru 3,6 m na Evropské jižní observatoři ESO v Chile k pozorování hvězdy Gliese 581 s malou hmotností. Díky velmi kvalitnímu spektrometru HSRPS uskutečnil analýzu jejího světla. Na základě zjištěného nepatrného kolísání polohy spektrálních čar (Dopplerův posun) byly určeny parametry jednotlivých planet, z nichž tři byly objeveny již dříve.

Nejvzdálenější planeta s periodou oběhu 83 dny se nachází příliš daleko od malé hvězdy, takže její slabý žár nemůže stačit k udržení kapalné vody na povrchu planety. Avšak to byl omyl. "Byli jsme limitováni počtem pozorování," říká Michel Mayor. "Nyní, když jsme zpracovali třikrát větší objem dat, zjistili jsme, že planeta obíhá kolem hvězdy jednou za 66,8 dne." Nová data posunula planetu blíže k mateřské hvězdě - přibližně do čtvrtiny vzdálenosti Země od Slunce - zcela určitě do zóny života v okolí červeného trpaslíka, vyzařujícího podstatně méně energie než například Slunce.

Nová třída exoplanet

Gliese 581d je sedmkrát hmotnější než Země. I tak je příliš malá na to, aby to byla obří plynná planeta jako Jupiter, avšak pravděpodobně příliš veliká, aby mohla být kamennou planetou jako naše Země. "V okolí tak malé hvězdy je velmi obtížné sehnat tak velké množství kamenného materiálu na stavbu planety v tak velké vzdálenosti," říká Mayor. Spíše bude mít takováto planeta podobné složení jako Neptun či Uran, u kterých převažují voda, čpavek a metan v podobě ledu.

V teplejší oblasti zóny obyvatelnosti mohou tyto sloučeniny v kapalném stavu vytvářet moře hluboká i několik kilometrů. "Možná je to první exemplář nové třídy planet - planeta-oceán - jejichž povrch je celý pokryt obrovským oceánem. Toto vysvětlení zcela jasně preferuji," říká Michel Mayor. "Zda na této planetě existuje život či nikoliv, to zatím nevíme."

Stejná pozorování vedla rovněž k odhalení nové planety - Gliese 581e - s hmotností pouze 1,9krát převyšující hmotnost Země! To je zatím nejnižší publikovaná hodnota hmotnosti pro planetu mimo naši Sluneční soustavu, ačkoliv některé dřívější předběžné odhady vedly k hodnotě 1,4 hmotnosti Země u jiné exoplanety, která však zatím nebyla oficiálně potvrzena. Exoplaneta Gliese 581e obíhá bohužel velice blízko kolem své hvězdy jednou za 3,15 dne a její povrch je pravděpodobně příliš horký na to, aby na něm mohla existovat kapalná voda.

Pravděpodobný vzhled hvězdy Gliese 581.
Pravděpodobný vzhled hvězdy Gliese 581.
Tato miniaturní planetární soustava je tvořena zatím čtyřmi známými planetami, které obíhají kolem hvězdy spektrální třídy M3. Její hmotnost byla určena na 0,31 hmotnosti Slunce a poloměr na 0,38 slunečního poloměru. Hvězda Gliese 581 je mladší než Slunce, její věk se odhaduje asi na 2 miliardy roků (stáří Slunce je 4,6 miliardy roků).

Připomeňme si ještě stručně zbývající planety, kroužící kolem trpasličí hvězdy Gliese 581. Exoplaneta Gliese 581b obíhá kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti 6,1 miliónu km jednou za 5,4 dne. Její hmotnost je 16 hmotností Země. Exoplaneta Gliese 581c vykoná jeden oběh za 12,9 dne, krouží ve vzdálenosti 10,9 miliónu km. Její hmotnost je 5 hmotností Země.

Tyto výsledky byly představeny v úterý 21. dubna 2009 na evropském astronomickém týdnu (European Week of Astronomy and Space Science meeting) na univerzitě v Hatfieldu, Velká Británie.

Zdroj: newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »