logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Tetonské vrcholy a Hadí řeka
ČAM Červen 2013
Česká astrofotografie měsíce
Aktivní oblast 2082
Maxim Usatov
Aktivní oblast 2082 Foto: Maxim Usatov
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Venuše září ráno nízko nad východním obzorem jako Jitřenka. Mars je vidět v Panně do půlnoci. Saturn je vidět skoro celou noc ve Vahách, zapadá před ránem.
-- o O o --
Optické úkazy v atmosféře Mapa oblohy
Družice
GRB 090423: nejvzdálenější objekt ve vesmíru 2009.04.30 17:08

Vznik gama záblesku v představě malíře Astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics společně s kolegy z jiných observatoří v USA a ve Velké Británii objevili nejvzdálenější objekt ve vesmíru – velkolepou hvězdnou explozi známou jako gama záblesk, nacházející se ve vzdálenosti více než 13 miliard světelných let.

Tento záblesk (Gamma-ray Burst, GRB – záblesk záření gama) pojmenovaný GRB 090423, byl zaregistrován družicí NASA s názvem SWIFT dne 23. dubna 2009 a následně bylo zahájeno pozorování americkými a britskými týmy astronomů během několika minut po objevu. Pozorování prokázala, že rekordní exploze nastala v době, když vesmír byl starý pouze 630 miliónů roků, tzn. že měl pouhou jednu dvacetinu současného stáří.

„Snažím se ulovit záblesky záření gama již více než deset let; pátrám po takovýchto pompézních úkazech,“ říká Edo Berger, profesor Harvard University a vedoucí týmu, který jako první zaznamenal vznik záblesku.

„Nyní máme k dispozici první přímý důkaz, že mladý vesmír se jen hemžil explodujícími hvězdami a nově zrozenými černými dírami, a to pouhých několik stovek miliónů roků po velkém třesku,“ dodává profesor Berger.

Americká družice SWIFT Družice SWIFT (start v roce 2004) zaznamenala 23. dubna letošního roku 10 sekund dlouhý gama záblesk malé jasnosti pomocí širokoúhlého detektoru záblesků záření gama BAT (Burst Alert Telescope). Okamžitě se natočila tak, aby její dalekohled pro ultrafialovou a optickou část spektra (Ultraviolet/Optical Telescope) a rentgenový zobrazující dalekohled (X-Ray Telescope) mířil směrem předpokládané polohy zdroje gama záření a vyslala o tom zprávu do řídícího centra. Družice SWIFT detekovala slábnoucí dosvit rentgenového záření, ale nikoliv viditelného světla.

„To samotné již naznačuje, že se může jednat o velmi vzdálený objekt,“ vysvětluje Edo Berger. Od určité vzdálenosti díky expanzi (rozpínání) vesmíru dochází k posunu veškerého viditelného světla do oblasti dlouhovlnného infračerveného záření. Ultrafialové záření může být podobně posunuto do oblasti viditelného světla, avšak jeho pohlcování plynným vodíkem bylo v rané fázi vesmíru mnohem intenzivnější. „Když se díváte dostatečně daleko, nemůžete spatřit viditelné světlo z žádného objektu,“ dodává Berger.

Objev nejvzdálenějšího gama záblesku „Záblesk s největší pravděpodobností pochází z exploze velmi hmotné hvězdy,“ říká Derek Fox (Penn State University). „Pozorovali jsme zánik hvězdy – a pravděpodobně zrození černé díry – jedné z nejrannější generace hvězd ve vesmíru.“

Během tří hodin po zaznamenání gama záblesku detekoval Nial Tanvir (University of Leicester, Velká Británie) se svými spolupracovníky zdroj infračerveného záření v poloze, udávané na základě pozorování družice SWIFT. K pozorování použil dalekohled UKIRT (United Kingdom Infrared Telescope), umístěný na Mauna Kea, Havajské ostrovy. „Dosvit gama záblesku nám poskytnul nejvíce informací o explodující hvězdě a jejím okolí,“ říká Tanvir. „Avšak protože dosvit pohasínal velmi rychle, museli jsme spěchat s nastavením dalekohledu do požadované polohy.“

Ve stejné době Berger a Fox usilovali o získání infračervených snímků dosvitu záblesku pomocí dalekohledu Gemini North Telescope na Mauna Kea. Zdroj záření se projevil na snímku, pořízeném v oboru dlouhého infračerveného záření, avšak scházel na fotografiích, pořízených v oboru kratších vlnových délek IR záření (kolem 1 mikrometru). Tento „výpadek“ je v souladu se vzdáleností kolem 13 miliard světelných roků.

Jak se rozšiřovala zpráva o rekordně vzdáleném objektu, další dalekohledy na celém světě přerušovaly plánovaný program a byly namířeny na zdroj GRB 090423 za účelem sledování dosvitu ještě před tím, než zcela pohasne. Doslova rozpitváním spektra dosvitu v oboru infračerveného záření astronomové potvrdili, že tzv. rudý posuv zdroje gama záblesku je 8,2 – nejvyšší, jaký byl kdy doposud změřen. Tomu odpovídá vzdálenost objektu 13,035 miliardy světelných roků.

Držitelem předcházejícího rekordu byl záblesk, pozorovaný v září roku 2008. Vykazoval rudý posuv 6,7, což znamená, že se nachází o 190 miliónů světelných let blíže, než letošní zdroj záblesku GRB 090423.

Rozložení gama záblesků „Tento nový záblesk záření gama vymazal všechny dosavadní rekordy,“ poznamenává Berger. „Docela snadno překonal nejvzdálenější galaxie a kvasary. Vlastně ukazuje, že můžeme využít tyto grandiózní úkazy ke studiu první generace hvězd a galaxií ve vesmíru.“

Záblesky gama záření jsou nejsvítivější exploze ve vesmíru. Nejčastěji vznikají, když velmi hmotná hvězda vyčerpá své zásoby nukleárního paliva. Jakmile se její jádro smrští do černé díry či neutronové hvězdy, výtrysky plynů – poháněné ne zcela pochopenými procesy – doslova explodují z hvězdy a uniknou do vesmíru. Zde narazí do oblaků plynu, vyvrženého již dříve a zahřejí jej na vysokou teplotu, čímž dojde s určitým zpožděním k vytvoření krátkého dosvitu i na jiných vlnových délkách kromě gama záření.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 8066x   Tisk
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
AstroTábor 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Pořad Hlubinami vesmíru s prof. Zdeňkem Stuchlíkem: 2. díl o počátcích vesmíru a gravitaci můžete sledovat na TV Noe v sobotu 2. srpna od 20 hod.
07.31 08:34 Nezařazeno J. Suchánek

Poslední evropská loď: Dnes v noci (v 01:47 SELČ) odstartovala na raketě Ariane 5 z evropského kosmodromu v Jižní Americe pátá a historicky poslední zásobovací loď ATV s více než 7 tunami jídla, vědeckého nákladu, náhradních dílů, paliva, vzduchu a vody. K ruské části stanice ISS se má připojit 12. srpna a pobýt zde asi půl roku.
Video ze startu je na stránkách NASA.
07.30 14:19 Kosmo V. Straka

3D modely NASA: NASA rozšířila katalog 3D modelů o stl soubory pro 3D tiskárny. Nabídka se postupně rozšiřuje, nyní obsahuje modely několika sond (Voyager, Cassini...); asteridů (Eros, Itokawa), kráteru na Marsu a další. Nezapomeňte nám poslat snímek Vašeho tisku
07.28 13:40 Nezařazeno K. Mokrý

Jak velký je solární systém?: Můžete zjistit v interaktivní hře na webu BBC (anglicky). Snadno tak např. zjistíte kde končí atmosféra a začíná vesmír.
07.27 13:13 Nezařazeno K. Mokrý

Rosetta čím dál blíže ...: Sonda Rosetta včera úspěšně provedla další větší zážeh (brzdící), který upraví její kurs směrem ke kometě Čurjumov-Gerasimenko. Větší manévry na cestě zůstávají už jen dva, 3. srpna a pak ještě v den příletu k cíli, šestého srpna.
Nové snímky komety a 3D model její rotace (kometa má periodu 12,4 hodiny) najdete na webu ESA.
07.24 19:15 Kosmo V. Straka

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce