Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hubbleův kosmický dalekohled - 1. díl
Vít Straka Vytisknout článek

Hubbleův kosmický dalekohled - 1. díl

Hubble na oběžné dráze
Hubble na oběžné dráze
Už brzy se americký raketoplán naposledy vydá k tomuto jedinečnému přístroji na zemském orbitu a jeho posádka ho naposledy opraví a zmodernizuje. Ten nám (snad) za odměnu bude následujících minimálně 5 let posílat stejně dobré a ještě dokonalejší snímky vesmírných objektů. Přitom jeho provoz není ani zdaleka tak hladký a jednoduchý jak by se mohlo zdát, když si prohlížíme úžasné snímky galaxie Andromeda nebo Velké mlhoviny v Orionu. Než dostane Atlantis konečné povolení ke startu, pojďme se blíže seznámit s cílem jeho cesty.

První kroky k dalekohledu mimo naši planetu

Sen všech astronomů vždy byl mít dalekohled venku, ve vesmíru, kde by jeho pozorování nerušila zemská atmosféra ani stále se rozrůstající problém jménem světelné znečištění. Už někdy v roce 1923 německý vědec Hermann Oberth navrhnul dalekohled, který by byl vystřelen do vesmíru na palubě rakety, v roce 1946 zase na papíře vytvořil orbitální observatoř americký astrofyzik Lyman Spitzer (který se mimochodem na vývoji samotného Hubbelova teleskopu aktivně podílel a v podstatě až do své smrti v roce 1997 zpracovával jeho data). Práce na vývoji Hubbleova dalekohledu byly zahájeny v roce 1975, kdy se nápad zalíbil i Evropské kosmické agentuře a začala na něm s NASA spolupracovat. Observatoř byla připravena ke startu asi za 10 let, její vypuštění pomocí raketoplánu bylo plánováno v polovině roku 1986 a misi měl velet veterán John Young (šestinásobný astronaut, jako velitel Apolla 16 se prošel po Měsíci a v roce 1981 velel vůbec prvnímu raketoplánu). Jenže celý program raketoplánů ochromila v lednu 1986 katastrofa Challengeru, když 73 sekund po startu explodoval i s celou posádkou. Hubbleův teleskop byl tedy vypuštěn na palubě raketoplánu Discovery až v dubnu 1990.

Co to tedy vlastně je?

Princip Cassegrainova dalekohledu
Princip Cassegrainova dalekohledu
Hubble pracuje na principu klasického Cassegrainova zrcadlového dalekohledu, jeho hlavní zrcadlo o průměru 2,4 m zachycuje světlo a odráží jej na menší sekundární zrcátko. Odtud jsou paprsky světla odraženy zpět na primární zrcadlo, které má v prostřed kulatý otvor, kterým paprsky prochází do jednotlivých vědeckých přístrojů:
  • Advanced camera for Surveys:pracuje v oboru viditelné části spektra, pátrá po temné hmotě, masivních exoplanetách, studuje vývoj galaxií (od ledna 2007 mimo provoz, při misi Atlantisu má být opravena).
  • Near infrared camera and multi-object spectrometer:Citlivý na infračervené záření, díky tomu "vidí" objekty skryté v mezihvězdném prachu, jako např. místa, kde se rodí hvězdy.
  • Space telescope imaging spectrograph:Jeho optický hranol rozkládá světlo na spektrum, jehož podoba nám řekne hodně o chemickém složení nebo pohybu zdroje světla. Spektrograf selhal v srpnu 2004 ale astronauti STS-125 si brousí zuby na jeho opravu.
  • Wide field and planetary camera 2:Ta pořídila většinu těch slavných snímků, také má 48 filtrů, umožňujících prohlédnout si objekty v různých oborech spektra. Při misi Atlantisu bude vyměněna za modernější přístroj.

4 servisní mise

Po slavnostním vypuštění Hubblea z raketoplánu Discovery a odeslání jeho prvních snímků na Zemi vědci s hrůzou zjistili, že přístroj, jehož vývoj pohltil 1,5 miliardy dolarů, má vážnou vadu a sice špatně vybroušené hlavní zrcadlo. Šlo o nepatrnou odchylku od požadovaných hodnot, přesto však rozhodující. Výsledkem bylo nesympatické halo kolem všech pozorovaných objektů. Odpovědnost za nápravu padla na posádku raketoplánu Endeavour, která se k teleskopu vydala v prosinci 1993. Zbytek si povíme příště.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »