Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vznikající planetární soustava kolem dvojhvězdy

Vznikající planetární soustava kolem dvojhvězdy

Molekulární disk kolem dvojhvězdy V4046
Molekulární disk kolem dvojhvězdy V4046
Astronomové nedávno oznámili, že sekvence snímků zhotovená pomocí radioteleskopu SMA (Submillimeter Array) zřetelně ukázala přítomnost kruhového molekulárního disku, obklopujícího mladou dvojhvězdnou soustavu V4046 Sagittarii. Soustava radioteleskopů SMA poskytuje nezvykle ostrý pohled na průběh postupného vzniku obřích planet, komet a těles podobných Plutu. Výsledky pozorování rovněž potvrzují, že takovéto objekty se mohou stejně snadno zformovat kolem dvojhvězdy jako u osamělé hvězdy podobné Slunci.

Tato zjištění publikoval David Rodriguez, postgraduální student UCLA (University of California, Los Angeles), na tiskové konferenci při zasedání Americké astronomické společnosti v Pasadeně (Kalifornie).

"Máme k dispozici první důkaz existence disku u objektu V4046 Sagittarii, získaný při pozorování radioteleskopy, a to od léta minulého roku. Avšak v tomto stadiu výzkumu jsme měli molekulární spektra, která bylo možno interpretovat různým způsobem. Jakmile jsme spatřili snímky z radioteleskopu SMA, nebylo pochyb, že obě hvězdy jsou obklopeny diskem," říká Joel Kastner, Rochester (NY) Institute of Technology, hlavní vedoucí skupiny výzkumníků.

Spoluautor studie David Wilner (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, CfA) dodává: "Toto je přesvědčivý důkaz, že planety mohou vznikat i kolem dvojhvězd, což značně rozšiřuje počet míst ve vesmíru, kde můžeme pátrat po exoplanetách. Kdesi v naší Galaxii si možná obyvatelé cizích planet vychutnávají východ a západ dvou sluncí."

David Wilner je jedním ze světových odborníků na radiointerferometrii - techniku využívanou k vytváření snímků pomocí několika radioteleskopů. Dalším spolupracovníkem při výzkumu objektu V4046 byl Ben Zuckerman (UCLA).

Podle Rodrigueze snímky jasně ukazují, že molekulární disk obklopuje binární systém V4046, přičemž jeho vnitřní hranice leží přibližně ve vzdálenosti dráhy Neptunu kolem Slunce a rozprostírá se do vzdálenosti až 10krát větší. Tato oblast odpovídá zóně, kde kolem Slunce obíhají obří plynné planety a kde se vytvořila tělesa podobná Plutu a dalším objektům Kuiperova pásu.

"Domníváme se, že V4046 Sagittarii poskytuje jeden z nejzřetelnějších příkladů doposud objevených disků kolem mladých hvězd, kde mohou vznikat planety," říká David Wilner. "Tento specifický systém vznikl podobně jako velmi mnoho jiných. Za povšimnutí však stojí ta skutečnost, že se skládá ze dvou hvězd podobných Slunci, jejichž stáří je přibližně 12 miliónů roků a jsou od sebe vzdáleny pouhých 5 průměrů Slunce (tj. asi 7 miliónů km)."

Důkaz existence molekulárního disku kolem této dvojice mladých hvězd v souhvězdí Střelce napovídá astronomům, že velké množství takovýchto binárních systémů může být obklopeno doposud neobjevenými planetami.

"Nejúspěšnější technika, doposud použitá k objevování exoplanet - která s vysokou přesností měří radiální rychlosti hvězd - je mimořádně obtížně použitelná pro tak těsné dvojhvězdy, jako je systém V4046 Sagittarii. Takže tato rádiová pozorování jsou jakousi zkouškou nové možnosti objevování extrasolárních planet," říká Rodriguez.

"Ve vzdálenosti pouhých 240 světelných let od Slunce se nacházející dvojhvězdná soustava V4046 je nejméně dvakrát blíže k Zemi než téměř všechny ostatní známé hvězdné systémy se vznikajícími planetami, obklopené protoplanetárními disky, což nám dává dobrou příležitost zobrazit případné planety, které se již zformovaly a nyní obíhají kolem hvězd," dodává Rodriguez.

Kastner se spolupracovníky dříve použili radioteleskop o průměru 30 m institutu IRAM (Institut de Radio Astronomie Millimetrique) k rádiovému studiu molekulového spektra, emitovaného v okolí dvojhvězdy. Astronomové použili tato data k identifikaci surového materiálu pro vznik planet v okolí objektu V4046 Sagittarii - oxidu uhelnatého a kyanovodíku - v cirkumstelárním plynném oblaku.

Radioteleskop SMA (Submillimeter Array)
Radioteleskop SMA (Submillimeter Array)
Submilimetrový radioteleskop SMA je společným projektem Smithsonian Astrophysical Observatory a Academia Sinica Institute of Astronomy and Astrophysics, který je financován Smithsonian Institution a Academia Sinica. Skládá se z osmi antén o průměru 6 m. Při společném pozorování s radioteleskopem JCMT (James Clerk Maxwell Telescope) o průměru 15 m a radioteleskopem CSO (Caltech Submillimeter Observatory) o průměru 10 m, které jsou spojeny optickými vlákny, vznikne virtuální radioteleskop (eSMA) o průměru 782 m s doslova "orlím zrakem", jak je tento radioteleskop někdy nazýván.

Zdroj: cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »