Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Světový kosmický týden 2008 - Česká republika na prvním místě

Světový kosmický týden 2008 - Česká republika na prvním místě

Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)
Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)
Kancelář Organizace spojených národů ve Vídni vydala v minulých dnech Závěrečnou zprávu o Světovém kosmickém týdnu (World Space Week, WSW) za rok 2008. Může nás jistě těšit, že Česká republika se mezi 63 zeměmi celého světa, které se každoroční oslavy kosmonautiky zúčastnily, umístila v počtu uspořádaných akci na prvním místě.

Česká kosmická kancelář, národní koordinátor programu Světového kosmického týdne, děkuje všem organizacím, školám, klubům i jednotlivcům, bez jejichž výrazného přispění by se program, zaměřený na připomenutí celosvětového významu kosmonautiky, nemohl v České republice v takto širokém rozsahu uskutečnit. V roce 2008, kdy si Česká republika připomněla dvě významné události své kosmické historie (30.výročí startu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka a 30. výročí vypuštění první československé družice Magion-1) se do programu kosmického týdne nejvýznamněji zapojily: Hvězdárna a planetárium M.Koperníka Brno, Hvězdárna a planetárium České Budějovice, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové, Hvězdárna lázeňského města Karlovy Vary, Hvězdárna barona Artura Krause Pardubice, Hvězdárna v Úpici, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Hvězdárna Domu kultury Uherský Brod, Hvězdárna Vsetín, Hvězdárna Žebrák, Gymnázium Teplice, ZŠ Pardubice-Pardubičky, 1. ZŠ Kadaň, ZŠ Hustopeče nad Bečvou, ZŠ UNESCO Uherské Hradiště, ZŠ Vidče, ZŠ Zubří, Webový portál Astro.cz, Webový portál Kosmo.cz, Česká kosmická kancelář, Česká astronomická společnost, Astronomická společnost Pardubice, KOSMO KLUB o.s., KOSMOS-NEWS o.s., Akademie věd ČR, Zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem, Česká televize, Český rozhlas - Leonardo, Český rozhlas - Rádio Česko, Český rozhlas 1 - Radižurnal, Český rozhlas 2 - Praha, Český rozhlas Hradec Králové, Český rozhlas Pardubice, Rádio Hey Profil, Dětská tisková agentura Domino, Hradecký deník, Pardubický deník, Valašský deník, MF DNES, Technet - iDNES.cz.

V Česku proběhlo 63 přednášek, besed, seminářů, výstav a dalších pořadů věnovaných kosmonautice, astronomii a dalším moderním vědním oborům majícím vztah k vesmíru, včetně pozorování přeletů Mezinárodní kosmické stanice, družic a dalších kosmických objektů. Uskutečnil se křest knihy "Půlstoletí kosmonautiky" autorů Karla Pacnera a Antonína Vítka, bylo odvysíláno 23 rozhlasových a televizní pořadů, rozhovorů a informačních spotů a byla vydána Tisková zpráva České kosmické kanceláře. Na školách se uskutečnilo 17 výstav, besed a komponovaných pořadů o kosmonautice. Celkem se tedy v průběhu Světového kosmického týdne 2008 uskutečnilo v České republice 105 akcí, kterých se osobně zúčastnilo téměř 5 tisíc návštěvníků a mnoho desítek tisíc dalších si informace vyslechlo v rozhlasových relacích, televizním pořadu nebo přečetlo v denním tisku či na webových stránkách spolupracujících organizací.

I v letošním roce se Česká republika přihlásila k tradici Světového kosmického týdne. Hlavní událostí, na kterou se bude v programu asi nejvíce vzpomínat, je 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci (20.7.1969, Apollo 11). Ale mimo pozornost nezůstanou jistě ani dvě významné domácí české události - přesně ve dnech, ve kterých probíhá každoročně Světový kosmický týden (tedy 4. - 10. října) bude Praha hostit více než 50 kosmonautů z celého světa - účastníků XXII. světového kongresu Asociace kosmických cestovatelů (The Association of Space Explorers, ASE). A o pár dní později, 14. října 2009 si připomeneme 40. výročí startu prvních československých vědeckých přístrojů do vesmíru - byly to fotometr pro měření měkkého rentgenového záření Slunce a optický sluneční fotometr (přístroje k měření světelného toku, jasu, teploty a barvy světla) na palubě družice Interkosmos-1.

Česká kosmická kancelář, národní koordinátor aktivit Světového kosmického týdne, se těší na spolupráci s tradičními i nově zapojenými organizátory vzdělávacích a popularizačních akci, konaných v rámci celosvětových oslav kosmonautiky "World Space Week 2009".

Kontakt:
Milan Halousek, hlavní koordinátor aktivit SKT v ČR - Česká kosmická kancelář,
tel.: 602 153 564,
e-mail: halousek@czechspace.cz

Další informace:
[1] Webové stránky České kosmické kanceláře
[2] Stránky World Space Week
[3] Kompletní Závěrečná zpráva WSW2008 (PDF; 1,16 MB)




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »