Ve stavu beztíže...Úniky vodíku z nádrže raketoplánu Endeavour byly vyřešeny, stroj čeká na otevření startovacího okna. Ale co se mezitím děje v jeho cíli, na Mezinárodní kosmické stanici, na které už delší dobu pracuje šestičlenná posádka? Pojďme se ohlédnout za jejich zážitky z posledních dní.
Nejdříve bych připomněl samotné složení posádky. 27. května odstartovala z Bajkonuru loď Sojuz TMA-15 s třemi kosmonauty. Velitel Roman Romaněnko (Rusko) a letoví inženýři Frank De Winne (Belgie) a Robert Thirsk (Kanada). O dva dny později dorazili na stanici a připojili se ke třem kolegům, kteří komplex obývají již od března a sice velitel Gennady Padalka (Rusko) a letoví inženýři Michael Barratt (USA) a Koichi Wakata (Japonsko). Šlo o důležitý milník v historii Mezinárodní kosmické stanice, zdvojnásobení počtu členů její posádky. Hlavním smyslem budování tohoto ohromného komplexu, který nemá v historii kosmonautiky obdoby, je příprava na budoucí expanzi astronautů dále do kosmu. Na ISS se mají především provádět vědecké experimenty a zkoumat vliv kosmu na člověka. Tříčlenná posádka na to ovšem měla zoufale málo času kvůli nutné údržbě a provozu této obrovské stanice a vědě bylo věnováno jen necelých 20 hodin týdně. Se zdvojnásobením základní posádky se očekává asi sedminásobek této hodnoty a využití stanice výrazně vzroste.
Odlétající Progress M-66Ale teď již k samotným událostem posledních dnů. V úterý ve 20:30 SELČ se od modulu Pirs (součást ruského segmentu) odpojila zásobovací loď Progress M-66. Tyto bezpilotní ruské zásobovací lodě jsou konstrukčně odvozeny od pilotované lodi Sojuz, vynášeny stejnou raketou jako Sojuz z kosmodromu Bajkonur a ke stanici se každý rok vydají asi 3. Kromě nákladu zásob, kyslíku, vody, pohonných látek atd. je Progress několik měsíců ukotven k ISS a jeho motory mohou být použity ke korekcím její dráhy. Nakonec je Progress naplněn odpadem a nepotřebným vybavením, odhozen a naveden do atmosféry nad Tichým oceánem, kde shoří. Výše zmíněný M-66, jež se od ISS odpojil v úterý 30. 6. tak rychlý osud nečeká. Od stanice se sice oddělil a vzdálil ale setrvává na parkovací dráze, ze které 12. července znova zamíří ke stanici a přiblíží se k ní na 5 až 10 metrů. Půjde o test nového automatického naváděcího systému, instalovaného na modul Zvezda při kosmické vycházce 5. června kosmonauty Padalkou a Barrattem, který bude použit v listopadu při připojení nového ruského modulu MRM-2 na modul Zvezda. Po tomto testu čeká zánik v atmosféře i Progress M-66. Jeho nástupce M-67 má z Bajkonuru odstartovat 24. července.
Přelétávající Sojuz TMA-14A toho se týká další zajímavá událost. Kvůli plánovanému červencovému příletu Progressu M-67 bylo potřeba "přeparkovat" kosmickou loď Sojuz TMA-14 ze zadního uzlu modulu Zvezda (kam se M-67 připojí) na stykovací uzel modulu Pirs (uvolněný odletem Progressu M-66). Sojuz TMA-14 28.března dopravil na stanici Padalku, Barratta a turistu Symonyiho. Lodě Sojuz zůstávají zakotveny u stanice po celou dobu pobytu posádky, kterou sem dopravily, jako záchranné čluny. Ale zpět k přeletu. Tento krátký výlet v Sojuzu absolvovali Padalka, Barratt a Wakata, zbytek posádky zůstal uvnitř stanice. TMA-14 s tříčlennou posádkou se odpojil od Zvezdy ve čtvrtek ve 23:29 našeho času a opatrně se vzdálil asi 75 m od stanice. Padalka, který Sojuz ručně ovládal, poté přeletěl po trajektorii, která připomínala čtvrtinu kruhu, k modulu Pirs a naorientoval loď k připojení. V tu chvíli situaci zkomplikoval fakt, že obě plavidla vletěla do stínu Země a tím pádem se viditelnost prudce zhoršila. Zkušený pilot Padalka ale i přesto ve 23:55 Sojuz nádherně připojil k modulu Pirs a cesta pro další loď se zásobami je volná.
O víkendu se bude šestičlenná posádka komplexu věnovat přípravám na blížící se misi raketoplánu Endeavour, údržbě ISS, úklidu a ve stavu beztíže nutnému každodennímu tělocviku. Ale co by to byl za víkend bez osobního volna a možnosti mluvit s příbuznými.
Zdroje a doporučené odkazy:
Videozáznam přeletu Sojuzu TMA-14 ze Zvezdy na Pirs najdete zde
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 94 – Galaxia Mačacie oko
Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu.
M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn.
Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy.
Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti.
Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
25.2. až 18.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4