Prach ze sopky Sarychev Peak obarvuje soumraky na severní polokouli
Posopečný soumrak 30. června 2009 v Merfy ve Francii. Autor: Benjamin PoupardO tom, že 12. června došlo k již třetí výrazné sopečné erupci na severní polokouli od srpna 2008, jsme vás již informovali. Sopka Sarychev Peak na Kurilských ostrovech vychrlila do ovzduší obrovské množství (v řádu statisíc tun) sopečného popela, který se postupně sunul nad USA k Evropě. Nyní, necelý měsíc po erupci, prach zabarvuje soumraky nad mnoha místy na severní polokouli včetně několika států Evropy. V pátek 3. července byly soumraky se sytými oranžovo-růžovými barvami pozorované i v České republice.
První dny po erupci
Posopečný soumrak 28. června 2009 v Lathamu, Illinois v USA. Autor: Paul HadfieldSopečný prach se sunul nad severní polovinu Spojených států a Kanadu. První fotografické záznamy o fascinujících úkazech po západu či před východem Slunce proto pocházely z kýžených míst nad Kanadou, americkým Portlandem, Oregonem, Illinois a dalšími severně položenými státy USA od 25. června. Nešlo kolikrát ani tak o výrazně zabarvené soumraky, jako o velmi zvláštní vláknitá oblaka připomínající noční svítící oblaka, akorát zabarvená do fialových či šedých odstínů a pozorovatelná jen krátce po slunečním západu (či ještě před ním). Vláknitou strukturu těchto prachových mračen způsobují silné větrné poryvy, které panují vysoko ve stratosféře (kolem 18 km nad úrovní moře), kde se v současnosti nachází část sopečného popela.
Barvy především
Posopečný soumrak 30. června 2009 v Seville ve Španělsku. Autor: Rafael GallegoPozorovatelé upozorněni na možný výskyt posopečných soumraků si vzpomínají na výrazné jevy na přelomu srpna a září 2008. I tyto jevy byly nyní nad územím USA četně pozorovány, jak dokazuje fotogalerie na prestižním americkém astronomickém serveru spaceweather.cz. Právě v této fotogalerii se 29. června začaly objevovat i první snímky z Evropy. Větší shustka prachu se totiž "zastavila" nad Atlantským oceánem poblíž Španělska a Britských ostrovů, kde díky povětrnostním podmínkám začala rotovat a z okrajů se z ní spouštěly "cáry" sopečného popela nad některé části Evropy. Podivně zbarvenou oblohu při soumracích i rozbřescích mohli potvrdit především ve Velké Británii, Španělsku, Nizozemí a Francii. Krásné snímky podivných rovnoběžně vláknitých oblaků tak koncem června obdivovali především v západní Evropě. Vždy asi hodinu po slunečním západu se pak oblaka zabarvila do sytých oranřových, růžových a fialových odstínů, což spůsobuje nasvícení oblaků Sluncem (které je pro pozorovatele na zemi ji pod obzorem).
V České republice nepřeje počasí
Dalo se předpokládat, že i u nás se barevné soumraky měly objevit každou chvíli. Vždyť počátkem července již pozorování pocházela i ze severní a střední části Německa. V České republice však stále panuje silné bouřkové počasí, které žel přináší rozsáhlé povodně a jiné škody. Bouře se vyskytují na většině území ČR. Vytváří se v poledních hodinách a po 13. hodině udeří první z těch silnějších. Jakmile se vyvinuté bouře rozpadnou, zůstanou po nich vysoká oblaka, která se rozpadají většinou až po setmění. Proto, jestli bylo v minulých dnech pozorované něco zvláštního na soumračné obloze, dalo se to mnohdy přisuzovat právě obyčejným oblakům nasvíceným zapadajícím Sluncem a mimořádné vlhkosti vzduchu, která ČR již několik dnů sužuje.
První pozorování z ČR 3. července 2009 večer
Snímek z družice GOME-2 3. července 2009.Ti, jimž se včera při západu Slunce a po něm vyjasnilo, měli konečně štěstí. Poměrně výrazný posopečný soumrak bylo možné sledovat především v severní a východní polovině Čech a na Moravě, kde se kolem 20. hodiny vyjasnilo. Ze snímků družice GOME-2 bylo patrné, že výrazný kus sopečného popela putuje severně od České republiky, takže nejvýraznější úkazy bylo možné sledovat například z Krkonoš. Pozorování ale pochází i z Pardubic.
Snímek posopečného soumraku 3. července 2009 z kamery HUMLNET.Husarský kousek se podařil online kamerám Humlnet, které snímají oblast Krkonoš z několika míst (Trutnov, Litoměřice, Sněžka...). Tato síť velmi kvalitních online kamer snímá dané oblasti každou minutu. Konkrétně kamera v Peci pod Sněžkou (Bouda na Muldě), která míří na sever a snímá Sněžku se Studniční horou, zachytila nejen posopečný soumrak (kolem 21:30 letního času), ale také noční svítící oblaka (kolem 22:55 letního času) ve chvíli, kdy nízko nad obzorem ještě posopečný soumrak končil. Zachytila tedy dva výjimečné atmosférické úkazy najednou. Snímek si můžete prohlédnout v archivu kamer Humlnet ZDE (je třeba v levém horním menu odklikat příslušné datum a čas, tj. 3. července mezi 21:20 - 23:00).
Snímek z kamery HUMLNET zachycující posopečný soumrak a NLC 3. 7. 2009.Záznam posopečného soumraku si můžete prohlédnout ZDE (jde celodenní animaci ze snímků kamery Humlnet mířící na severovýchod nad Trutnovem; soumrak je vidět až téměř na konci videa). Animaci zmíněného pohledu z Pece pod Sněžkou si můžete prohlédnout ZDE.
Pakliže se vám podařilo úkaz večer 3. července fotografovat (či se vám podaří něco napozorovat v následujících dnech), neváhejte a své snímky nám pošlete do redakce astro.cz na email info@astro.cz. Sejde-li se více snímků, vytvoříme fotogalerii. Jak dlouho budeme moci posopečné soumraky sledovat, není jisté. Když vybuchla vloni sopka Kasatochi, byly nejdříve sledovány dva dny po sobě výrazné jevy, ale poté ještě asi půl roku měla obloha při soumracích zvláštní nafialovělou barvu.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4