Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Astronaut Andrew Feustel v ČR - besedy a autogramiády

Astronaut Andrew Feustel v ČR - besedy a autogramiády

pisne_kosmicke_na_sts_125.jpg
Na pozvání Astronomického ústavu AV ČR přiletí na návštěvu České republiky americký astronaut Andrew Feustel, který se v květnu tohoto roku účastnil letu raketoplánu Atlantis STS - 125 k poslední servisní misi u Hubbleova kosmického dalekohledu. Přinášíme přehled veřejných akcí od 3. do 7. srpna.

Na pozvání Astronomického ústavu AV ČR přiletí na návštěvu České republiky americký astronaut Andrew Feustel, který se v květnu tohoto roku účastnil letu raketoplánu Atlantis STS - 125 k poslední servisní misi u Hubbleova kosmického dalekohledu. Na palubu s sebou vzal Nerudovy Písně kosmické a českou vlajku.

Nyní přicestuje do České republiky, aby tyto předměty slavnostně předal. V jeho programu je celkem pět veřejných vystoupení. S ním přicestuje také jeho manželka Indira Feustelová, jejíž maminka je Češka a otec Ind. Na besedách se tedy budete moci ptát samotného astronauta, ale také jeho manželky, třeba na život v rodině astronauta. Paní Indira Feustelová je také oficiálním hostem vyslaným americkou NASA.

Andrew Feustel provedl během mise raketoplánu Atlantis tři výstupy do vesmírného prostoru, kde strávil téměř 21 hodin a stal se také posledním člověkem, který se Hubbleova kosmického dalekohledu dotknul. Nikdo jiný se už k tomuto zcela výjimečnému zařízení nepodívá, další servisní misi NASA neplánuje.

Všechny besedy jsou spojeny s autogramiádou. Pamětní listy budou na místě k dispozici zdarma. Vstup na besedy je také zdarma.

feustel_plakat.jpg
Pondělí 3. 8. 2009 16:00 Ondřejov
Astronomický ústav Akademie věd ČR (změna! - tlumočení do češtiny)
plakat_zapad.jpg
Úterý 4. 8. 2009 18:00 Plzeň
aula Západočeské univerzity, Jungmannova 1 (tlumočení do češtiny)
feustel_praha.jpg
Středa 5. 8. 2009 17:30 Praha
Americké centrum, Tržiště 13, Praha 1, Malá Strana (tlumočení do češtiny)
plakat_feustel.jpg
Čtvrtek 6. 8. 2009 18:00 Brno
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka (tlumočení do češtiny)
znojmo.jpg
Pátek 7. 8. 2009 17:00 Znojmo
znojemský hrad (tlumočení do češtiny)

Kdo nebude moci přijít ani na jedno místo v ČR, může se podívat na ranní vysílání České televize v pondělí 3. 8. 2009, kdy Andrew Feustel bude hostem ve vysílání ČT 1 kolem 7:15.

Andrew Jay Feustel

  • Narodil se 25. srpna 1965 v Lancasteru (stát Pensylvánie), vyrůstal ale v Lake Orion (stát Michigan).
  • Maturoval na Lake Orion High School (1981).
  • Získal titul diplomovaného specialisty na vyšší odborné škole Oakland Community College.
  • Během studií na vyšší odborné škole pracoval jako automechanik pro International Autoworks, Ltd.
  • Studoval na Purdue University: 1989 získal bakalářský titul z oboru Solid Earth Sciences a 1991 doktorát věd v geofyzice.
  • 1991 až 95 - Queens University (Ontário v Kanadě), kde získal doktorát v geologických vědách. Jeho závěrečná práce se věnovala sledování tlumení seismických vln v dolech a jejich měřící techniky plus aplikace k určení charakteristiky lokalit.
  • 1995 až 97 pracoval pro Engineering Seismology Group (Kingston, Ontário), kde instaloval a provozoval mikroseismické monitorovací zařízení v podzemních dolech.
  • 1997 až 2000 pracoval pro Exxon Exploration Company. Věnoval se dohledu nad pozemními, mořskými i vrtnými seismologickými programy.
  • V červenci 2000 se stal členem osmnáctého oddílu astronautů NASA, následoval dvouletý základní výcvik a čekání na nominaci do posádky. Ta přišla v říjnu 2006, a to do mise STS-125 (poslední oprava Hubbleova kosmického teleskopu).
  • Andrew Feustel společně s dalšími šesti astronauty odstartoval na palubě raketoplánu Atlantis STS-125 do vesmíru 11. května 2009. Oficiálně se stal 494. člověkem na oběžné dráze.
  • Během kosmického letu uskutečnil Andrew Feustel tři výstupy do otevřeného prostoru ve skafandru v celkové délce trvání 20 hodin a 58 minut. Celý let pak trval 12 dní 21 hodin 37 minut a 9 sekund.

Související odkazy:




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »