Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Z návštěvy astronauta A. Feustela ve Znojmě

Z návštěvy astronauta A. Feustela ve Znojmě

A. Feustel před znojemským hradem. Autor: P. Sobotka
A. Feustel před znojemským hradem.
Autor: P. Sobotka
Ve dnech 7.-8. 8. 2009 přijel do Znojma americký astronaut Andrew Feustel. Byla to poslední zastávka na jeho oficiální návštěvě České republiky, která se uskutečnila na pozvání Astronomického ústavu AV ČR. V pátek si A. Feustel prohlédl Znojmo a později odpoledne se nádvoří znojemského hradu před románskou Rotundou sv. Kateřiny zaplnilo veřejností, která přišla na besedu a autogramiádu s americkým astronautem. Zároveň mohli návštěvníci akce pozorovat Slunce a po setmění i noční oblohu, jako doprovodnou akci Znojemské astronomické společnosti.

A. Feustel u slunečního dalekohledu. Autor: P. Sobotka
A. Feustel u slunečního dalekohledu.
Autor: P. Sobotka
Andrew Feustel s manželkou Indirou, svými dvěma syny a doprovodem z Astronomického ústavu AV ČR vedeného Pavlem Suchanem, dorazil do Znojma před pátečním polednem. Na znojemské radnici byl přijat starostou města Znojma a ostatními zastupiteli. Následovala tisková konference a pak slavnostní oběd. Poté se vzácná návštěva odebrala do místního muzea starých automobilů, neboť p. Feustel je velký příznivec automobilových veteránů. V muzeu je čekalo milé překvapení v podobě fotografie pradědečka Indiry Feustelové, který měl v Znojmě taxi službu. A pak se již celá delegace přemístila na nádvoří znojemského hradu.

Přeplněný Sál předků znojemského hradu. Autor: P. Sobotka
Přeplněný Sál předků znojemského hradu.
Autor: P. Sobotka
Zde se již během odpoledne začali scházet znojemští občané, příznivci kosmonautiky ale i astronomie. Slunečný den využila i Znojemská astronomická společnost a jako doprovodnou akci k besedě s americkým astronautem, uspořádala pozorování Slunce. Před Rotundou sv. Kateřiny se objevily dalekohledy opatřené speciálními filtry a zájemci se mohli podívat na kotouč naší hvězdy. Bohužel se Slunce nachází v minimu svého 11tiletého cyklu a tak si sluneční skvrny mohli pozorovatelé prohlédnout jen na vystavených plakátech.

Krátce po 17. hodině dorazil A. Feustel s doprovodem na nádvoří znojemského hradu. Ještě před besedou stihl zapózovat fotografům a při té příležitosti nahlédl i do připravených dalekohledů a prohlédl si Slunce. Pak již zamířil do Sálu předků znojemského hradu, který veřejnost zaplnila do posledního místečka. Část zájemců o besedu musela stát i v přilehlých chodbách. Zájem byl opravdu veliký. Besedu zahájilo krátké přivítání a instruktážní video z průběhu letu raketoplánu Atlantis, servisní mise STS 125k Hubblově vesmírnému teleskopu, které se hlavní protagonista zúčastnil v květnu tohoto roku. Po té se na plátně promítaly fotografie a rozběhla se beseda v podobě dotazů posluchačů.

A. Feustel odpovídá na dotazy veřejnosti. Autor: P. Sobotka
A. Feustel odpovídá na dotazy veřejnosti.
Autor: P. Sobotka
Během besedy, která byla tlumočena do češtiny, se zájemci dozvěděli mnoho zajímavých detailů vesmírného letu, několik technických podrobností opravy vesmírného dalekohledu, astronautovi pocity a podrobnosti ze života a náročného výcviku astronauta.

Několik dotazů směřovalo i na astronautovu ženu Indiru a zvlášť publikum zajímala její rodinná vazba na město Znojmo. Maminka paní Indiry se totiž narodila ve Znojmě a tak zde mají Feustlovi i příbuzné. Manželka amerického astronauta zavzpomínala na dětství a dědečkovu zahradu. Také A. Feustel již několikrát Znojmo navštívil, letos ovšem poprvé jako slavný americký astronaut a složil historickému městu Znojmu velký kompliment. Dotazy na besedě nebraly konce a tak museli konferenciéři besedu ukončit slibem, že plánovaná autogramiáda uspokojí všechny žadatele o astronautův autogram. A. Feustel podepisoval připravené letáky tak dlouho, dokud byl zájem. Na odchodu ještě vyhověl prosbě Znojemské astronomické společnosti o společnou fotografii s několika členy tohoto sdružení, pro něž to bude pěkná památka a vzpomínka. Astronautova rodina se potom odebrala i se znojemskými příbuznými na společnou večeři a ochutnalo se i znojemské víno v Louckém klášteře.

A. Feustel se členy Znojemské astronomické společnosti. Autor: P. Sobotka
A. Feustel se členy Znojemské astronomické společnosti.
Autor: P. Sobotka
Pro veřejnost tímto "astronomicko-kosmonutická" akce ještě neskončila. Dalekohledy zůstaly před znojemským hradem i po setmění a proběhlo pozorování noční oblohy, převážně planety Jupiter, Měsíce a několik otevřených hvězdokup, u kterých měla největší ohlas hvězdokupa NGC 457 s všeobecně známým slangovým názvem "tančící človíček". Krátce před 23. hodinou bylo pozorování a tím i celá zajímavá akce ukončena.




O autorovi



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek trpasličí planety (136108) Haumea v souhvězdí Pastýře.

Snímek trpasličí planety (136108) Haumea v souhvězdí Pastýře. Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Fotografováno téměř za svítání. Vzdálenost od Země byla 49.160 au, od Slunce 49.978 a podle efemeridy měla jasnost 17.1 magnitudy.

Další informace »