NASA objevila důležitou látku pro vznik života ve vzorcích z komety
Sonda u komety Wild-2 v představě malířeMožná si ještě vzpomenete na misi Stardust, kdy se americká sonda přiblížila rekordně blízko k jádru komety Wild-2 a odebrala z jeho okolí vzorky plynu a prachu, které byly dopraveny zpátky na Zemi. Vědci očekávali, že analýza těchto vzorků jim připraví mnohá překvapení, což se i stalo. Nejdříve si nebyli jisti, zda se glycin (aminokyselina) nedostal do vzorků až po jejich návratu na Zemi ale nakonec se podařilo prokázat, že tato látka je skutečně z komety.
Aminokyseliny jsou živými organismy používány k tvorbě proteinů, které regulují probíhající chemické reakce. Celkem pozemské organismy vytvářejí z 20 aminokyselin několik milionů proteinů, přičemž kyseliny kombinují jako písmena abecedy do slov.
"Objev glycinu na kometě podporuje domněnku, že základní stavební kameny života jsou ve vesmíru běžné a že život v kosmu může být celkem běžný než vzácný", prohlásil Dr. Carl Pilcher, ředitel NASA Astrobiology Institute.
Animace aerogelové mřížkySonda Stardust (Hvězdný prach) se ke kometě Wild-2 přiblížila 2. ledna 2004. Při průletu vrstvami plynu a prachu, obklopujícími jádro, vystavila mřížku aerogelu (látka podobná mycí houbě), na níž zachytávala okolní částice prachu a plynu. Návratový modul s touto mřížkou přistál na Zemi 15. ledna 2006. Glycin byl nalezen už při předběžné analýze v Goddardově kosmickém středisku v Marylandu ale vědci nedokázali s jistotou vyvrátit možnost, že se tato látka, používána pozemským životem, dostala do vzorků až po jejich návratu anebo že jí byla sonda kontaminována od začátku. To se podařilo až pomocí analýzy izotopů, což jsou verze částic jednotlivých chemických prvků, které však mají rozdílné počty částic v jádrech atomu. Vědecký tým dokázal, že glycin ze vzorků obsahuje izotop uhlíku, který by se v pozemské "verzi" glycinu nevyskytnul. Vědci to považují za důkaz, že nalezená látka je skutečně z komety.
Objev glycinu vědci považují za velkou seznaci ale také velmi vážnou věc, podporuje to teorii, že se velké množství organických látek dostalo na Zemi při dopadech komet a meteoritů. Co dalšího nás při analýze těchto vzorků čeká ukáže až čas.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
výřez
Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628