Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Divoké mládí hvězd podobných Slunci a vznik života

Divoké mládí hvězd podobných Slunci a vznik života

Pravděpodobný vzhled Slunce během vývoje
Pravděpodobný vzhled Slunce během vývoje
Hvězdy podobné našemu Slunci (dvojníci Slunce) umožnily astronomům "cestovat" v čase a spatřit doslova macešské podmínky převládající jak v raném věku Sluneční soustavy, tak i v jejím budoucím vývoji, stejně tak i v planetárních soustavách kolem jiných hvězd. Tyto výzkumy mohou vést k důkladnému nahlédnutí do počátků života na Zemi a k odhalení, jak pravděpodobný (či nepravděpodobný) je vznik života někde jinde ve vesmíru.

Tato práce odhalila, že Slunce rotovalo více než 10krát rychleji v době svého mládí (tj. před více než 4 miliardami roků) než dnes, přičemž generovalo mnohem silnější magnetické pole a jeho celková aktivita byla mnohem intenzivnější. To mj. znamená, že mladé Slunce produkovalo několiksetkrát intenzivnější rentgenové a ultrafialové záření než produkuje dnes.

Na obrázku je předpokládaný vzhled Slunce v různých fázích jeho vývoje (zleva): ve věku méně než 300 miliónů roků, ve věku 650 miliónů roků, ve věku 2 miliard roků a dnes.

Jedním z nejžhavějších témat na letošním (XXVII.) generálním zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU), které se počátkem srpna konalo v Rio de Janeiru (Brazílie), zahrnovalo studium astrofyzikálních podmínek, příznivých pro rozvoj a přežití prapůvodního života. Nové výzkumy ukazují, že ve srovnání s hvězdami středního stáří, jako je například naše Slunce, nově vznikající hvězdy rotují mnohem rychleji, přičemž generují silná magnetická pole, která mají za následek velmi vysokou emisi rentgenového a ultrafialového záření, a také elektricky nabitých částic - což může způsobit zkázu vytvářející se atmosféry planety a mít škodlivý vliv na vývoj vznikajících forem života.

Zjištění, jak vzácný je život ve vesmíru, je i klíčovou otázkou současných přírodních věd. Sjednocení multidisciplinárních poznatků z biologie, geologie, fyziky a astronomie umožní astrobiologům zhodnotit, jak odlišné podmínky kolem různých typů hvězd v jejich rané fázi vývoje mohou napomoci nebo naopak překážet vzniku života v mladých planetárních soustavách.

Slunce nahání hrůzu i vzbuzuje úctu. Tato přehřátá koule přibližně 330 000krát hmotnější než Země vyzařuje obrovské množství energie a vymršťuje velká oblaka horké plazmy do vzdálenosti několika miliónů km. Avšak pro planety typu Země, obíhající v bezpečné vzdálenosti od těchto mohutných explozí a koupajících se v mírnějším záření, může Slunce poskytovat trvalý zdroj energie, zásobující rodící se život. Nynější klidné Slunce, hvězda středního věku kolem 4,5 miliardy roků, má již za sebou bouřlivé mládí.

Skupina astronomů, jejímž vedoucím je Jean-Mathias Grießmeier (ASTRON, Holandsko), studovala jiný typ magnetických polí - magnetická pole planet. Vědci zjistili, že přítomnost planetárních magnetických polí hraje důležitou roli - určuje předpoklady pro existenci života na planetách, protože jej může chránit před dvěma nepříznivými faktory: krátkodobými výtrysky částic, vyvržených z vnější části atmosféry hvězdy, tzv. koróny nebo při trvalém proudu částic slunečního (hvězdného) větru.

Jean-Mathias Grießmeier říká: "Planetární magnetická pole jsou důležitá ze dvou základních důvodů. Chrání planetu před přilétajícími nabitými částicemi, tudíž chrání planetární atmosféry před jejich odfouknutím do okolního prostoru, a také působí jako ochranný štít proti kosmickým paprskům s vysokou energií. Nepřítomnost vlastního magnetického pole může být pravděpodobnou příčinou, že planeta Mars nemá dostatečně hustou atmosféru."

Edward Guinan, profesor astronomie a astrofyziky na Villanova University, USA, vysvětluje překvapující zjištění, které vyplynulo z jeho výzkumu:

"Slunce patrně není dokonalou hvězdou pro planetární soustavy, v nichž se může objevit život. Je nesnadné to dokázat, protože Slunce je doposud jedinou známou hvězdou, kolem níž obíhá planeta obdařená životem. Naše studie však naznačují, že ideální hvězdou pro planetární soustavy, v nichž jsou vhodné podmínky pro život v průběhu několika desítek miliard roků, mohou být menší oranžoví trpaslíci, pomaleji spalující vodík ve svém nitru, kteří se dožívají vyššího věku než Slunce - zhruba 20 až 40 miliard let. Tyto hvězdy spektrální třídy K jsou velmi stabilní a oblast kolem nich, označovaná jako zóna obyvatelnosti (zóna života či zelená zóna), zůstává na stejném místě po dobu několika desítek miliard roků. Takovéto hvězdy jsou ve vesmíru 10krát četnější než hvězdy podobné Slunci a mohou dlouhodobě poskytovat nejlepší možné podmínky pro život."

Guinan dále pokračuje: "Získali jsme rovněž informace, že planety podobné Zemi také nemusí být nutně nejvhodnějším prostředím pro rozvíjející se život. Planety 2krát až 3krát hmotnější než Země - s vyšší gravitací - si mohou lépe udržet atmosféru. Mohou mít větší tekuté železné jádro, produkující silnější magnetické pole, které chrání planetu lépe v raném období proti působení intenzivního kosmického záření. Kromě toho větší planeta chladne mnohem pomaleji a udržuje si déle své ochranné magnetické pole. Tento typ planet může mnohem pravděpodobněji hostit na svém povrchu život."

Zdroj: cmarchesin.blogspot
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »