Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Online přenos startu raketoplánu Discovery
Vít Straka Vytisknout článek

Online přenos startu raketoplánu Discovery

Discovery smáčený deštěm v době zrušení startu
Discovery smáčený deštěm v době zrušení startu
Start mise STS-128 s nákladním modulem Leonardo, plným zásob a vybavení pro ISS, byl 25. srpna zrušen kvůli bouřkové oblačnosti nad mysem Canaveral.

7:33 Start byl oficiálně odložen o 24 hodin, další pokus se uskuteční zítra v 7:10 SELČ. Tímto vám děkujeme za pozornost a na přenos startu se můžete těšit zítra od 6:00.

7:30

Řídící středisko na mysu Canaveral
Řídící středisko na mysu Canaveral
Start byl oficiálně zrušen kvůli špatnému počasí v oblasti startu.

7:25 Probíhá závěrečné hlasování v řídících střediscích.

7:21 Nic není dokonalé, ani raketoplán. Aspoň ve zkratce se zmiňme o problémech, se kterými se musel Discovery vypořádat během příprav na start. Po misi Endeavour STS-127 probíhalo vyšetřování mohutného padání izolace z hlavní nádrže při startu a externí nádrž, která bude použita dnes, byla podrobena spoustě testů. V levém motoru SRB selhal ventil hydraulického systému, který řídí náklon těchto raket při startu. V samotném raketoplánu selhalo zařízení rozvodného systému. S tímto vším si musel technický tým poradit, než byl raketoplán připraven. Nyní je po technické stránce v dobrém stavu.

7:19 Druhý stupeň "bouřkového nebezpečí" okolo Kennedyho kosmického střediska byl zmírněn na první.

7:14 Stále čekáme na finální rozhodnutí o osudu tohoto pokusu o start. Letový ředitel Pete Nickolenko má ještě na rozhodnutí trochu času, jedinou možnou překážku představuje stále počasí.

7:05 Počasí na kosmodromu se podle posledních zpráv zlepšuje, uvidíme, zda-li se stihne umoudřit dostatečně rychle.

7:03 Při inspekci raketoplánu a startovací rampy před několika hodinami objevil technický tým vrstvu ledu na vodíkovém potrubí. Před malou chvílí bylo oznámeno, že to nepředstavuje žádnou překážku dnešnímu startu.

6:58

Celkem tři astronauté obsadí obytnou palubu
Celkem tři astronauté obsadí obytnou palubu
Snímek ukazuje posádku raketoplánu připravenou ke startu. Pro start i přistání jsou předepsány tyto oranžové kombinézy a přilby. Astronauté, počínaje velitelem, svá místa v kokpitu obsadili asi před 2 a půl hodinami.

6:54 Startovací rampu právě bičuje silný déšť, pokud se dnes start podaří, bude to o vlásek.

6:51 Nejsou hlášeny žádné technické potíže na startovacím komplexu, jedinou starost působí bouřková oblačnost, pohybující se v těsné blízkosti rampy. Rozhodnutí, zda povolit start, musí padnout zhruba do 35 minut, takže počasí se možná umoudří a budeme svědky oslňujícího nočního startu.

6:46 T-9 minut, oficiální odpočet se naposledy zastavil. Tato přestávka umožní oběma řídícím střediskům na mysu Canaveral i v Houstonu naposledy zhodnotit situaci a rozhodnout o osudu dnešního startu. Ten je v plánu v 7:36:04 SELČ.

6:39 Startovací rampu nyní opouští poslední skupina, která pomohla astronautům obsadit místa v kokpitu a uzavřela poklop raketoplánu. Po přípravách přístupového ramena startovací rampy k odsunutí odcházejí.

6:35 Jedinou a největší starostí je během příprav k dnešnímu startu počasí. Momentálně je porušeno celkem 5 bezpečnostních pravidel a údery blesků byly zaznamenány jen pár kilometrů od startovací rampy, přes oblast postupuje bouřková oblačnost.

6:30 Vítejte u našeho přenosu startu raketoplánu Discovery k Mezinárodní kosmické stanici. Kromě dopravy zásob a vybavení pro provoz a vědecké využití stanice dojde také k výměně člena posádky stanice. Nicole Stottová vystřídá Tima Kopru.

Doporučené odkazy:
Přenos na NASA TV

Zdroje:
Startovní blog NASA
Přenos na spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »