Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Planety v zákrytové dvojhvězdě EE Cephei

Planety v zákrytové dvojhvězdě EE Cephei

Mezera v disku u EE Cep, zákryt 2003
Mezera v disku u EE Cep, zákryt 2003
Na přelomu roku 2008 a 2009 byla vyhlášena kampaň na pozorování extrémně dlouhoperiodické zákrytové dvojhvězdy EE Cephei. Jedná se o dvojhvězdu s periodou oběhu 5,6 roku a je velmi vzácná tím, že ji pozorujeme takřka přesně z boku, v rovině oběhu. I přes velikou vzdálenost obou složek dvojhvězdy tak dochází k zákrytům - jedna složka přejde před druhou. Protože k zákrytům dochází jen jednou za 5,6 let, je důležité co nejlépe je zachytit fotometricky.

Kampaň vyhlásil dr. Cezary Galan z Koperníkovy hvězdárny v Toruni v Polsku a to v krátkém článku v IBVS 5866 (Information Bulletin on Variable Stars). Zákryt trvá téměř tři měsíce a projeví se pozvolným poklesem jasnosti, minimem (odpovídá středu zákrytu) a pozvolným vzestupem na původní hvězdnou velikost. EE Cep je hvězda poměrně jasná V ~ 11 mag a zákryty pozorované v minulých epizodách byly hluboké 0,5 až 2,0 mag.

Geometrie zákrytu EE Cep
Geometrie zákrytu EE Cep
Z předchozích pozorování bylo známo, že tvar minima je asymetrický. Dochází k pozvolnému poklesu a pak rychlejšímu vzestupu jasnosti. Je to způsobeno přítomností dodatečného materiálu ve dvojhvězdné soustavě - s největší pravděpodobností je prachový disk kolem zakrývající hvězdy (viz obrázek 2).

Od nejnovější celosvětové pozorovací kampaně se očekávalo, že přinese výborné časové pokrytí zákrytu a nové poznatky odhalující složitou astrofyzikální podstatu systému EE Cephei. A skutečně se to podařilo. Do kampaně se zapojilo několik desítek hvězdáren a pozorovatelů, z toho tři naši pozorovatelé - L. Brát (Pec pod Sněžkou), H. Kučáková (Ostrava) a R. Kocián (Ostrava). Jak je vidět na obrázku 1, pozorovatelům se podařilo pokrýt minimum jasnosti s dosud nevídanou přesností a hustotou. Kombinovaná světelná křivka má rozptyl jen několik tisícin magnitudy a je konstruovaná z více než 1600 měření. Velmi důležité bylo pokrytí světelné křivky ve více barvách, konkrétně ve filtrech U, B, V, Rc a Ic (ultrafialová, modrá, vizuální, červená a blízká infračervená). Z rozdílného průběhu a hloubky světelné křivky v různých barvách lze studovat změnu barevnosti a tím i teploty pozorovaného objektu.

Světelná křivka zákrytu EE Cep 08/09
Světelná křivka zákrytu EE Cep 08/09
Tvar světelné křivky je ale to vůbec nejzajímavější na celém pozorování. Kromě již zmiňované asymetrie si povšimněte výrazného zjasnění na sestupné větvi a dvou malých poklesů před začátkem minima a na konci. Dr. Cezary Galan, který kampaň koordinoval tyto nepravidelnosti na světelné křivce interpretuje jako přítomnost "díry" v prachovém disku obklopujícím zakrývající složku dvojhvězdy (viz obrázek 1).

A co může způsobit, že cirkumstelární disk obsahuje mezeru ve formě "mezikruží"? Teorie vzniku planetárních soustav to jednoznačně připisuje přítomnosti planety / planet, které oblast kolem své orbity "vyčistí" od prachu, plynu a různého kamenného smetí svou gravitací. Je tedy pravděpodobné, že hrb na světelné křivce minima EE Cep je observační důkaz toho, že kolem jedné ze složek dvojhvězdy EE Cep obíhá planeta nebo planety!

Podařilo se nám tedy napozorovat vyjimečný fenomén. Planetární soustavu v zákrytové dvojhvězdě!

Zdroj: Příspěvek C. Galana na konf. Binaries, Keys to Comprehension of the Universe, Brno, červen 2009




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »